Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijede 2. května do Prahy. Oznámil to český prezident Petr Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem Pavel rovněž řekl, že Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev.
Pavel se měl původně sejít vedle dalších špiček institucí Evropské unie také s von der Leyenovou, ta však kvůli narození vnuka narychlo zamířila do Německa a schůzku zrušila. S Pavlem si však v pátek telefonovala a nabídla náhradní schůzku v české metropoli.„Vyjádřila lítost nad tím, že jsme se nyní sejít nemohli, navrhla setkání v Praze, připravujeme ho na 2. května,“ řekl Pavel.
„Diskutovali jsme o českých plánech poskytnout další a rychlejší vojenskou podporu Ukrajině, zvláště o dodávkách, nákupech a výrobě munice,“ napsala šéfka unijní exekutivy na Twitteru. EU se momentálně dohaduje na podrobnostech společných nákupů munice, na které chce vyhradit miliardu eur (zhruba 23,5 miliardy korun).
V české metropoli by měli probírat témata, která prezident řešil s dalšími lídry, tedy Michelem a předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolovou. Byly mezi nimi zejména další podpora Ukrajiny, jejímž jsou Pavel i česká vláda silným zastáncem, či budoucnost vztahů EU se Spojenými státy a Čínou.
„Budeme se chovat jako naprosto standardní stát EU a NATO, protože nemáme sebemenší důvod o sobě jakkoli pochybovat, máme těmto institucím co nabídnout,“ řekl už ve čtvrtek Pavel během setkání s diplomaty.
O tom, že Česko má patřit mezi dospělé členy, poté mluvil i v pátek u lavičky Václava Havla, kde se setkal právě s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou. Do této unijní instituce se prezident v nejbližší době vrátí, aby na zasedání přednesl projev.
Aby Česká republika dokázala hájit své zájmy, musí mít podle hlavy státu v unijních institucích víc lidí. Ve srovnání s ostatními zeměmi je zastoupení nedostatečné. Prezident proto navrhuje vytvořit databázi kvalifikovaných lidí, které je možné okamžitě vyslat.
V otázce přijetí Ukrajiny panuje názorový rozkol
Ukrajina se kandidátem členství stala loni nedlouho po vpádu ruských vojsk do země. Kyjev se v obavách z rozpínavosti Moskvy snaží tlačit na co nejrychlejší přijetí a chce formálně zahájit přístupové rozhovory již letos. Zatímco řada zemí z oblasti blízké válce to podporuje, zvláště západoevropské země nejhlasitěji reprezentované Francií nabádají k pozvolnějšímu tempu jednání a hovoří o tom, že celý přijímací proces bude trvat více než deset let.
„Čím širší bude zóna stability na východ od našich hranic, tím bezpečnější budeme i my u nás,“ řekl novinářům po jednání Pavel. Brzké členství Ukrajiny v unii je podle něj v českém zájmu a Praha by měla tlačit na to, aby „jednání o přístupu byla s Ukrajinou zahájena opravdu do konce tohoto roku“.
Podle Pavla však předsedající unijních summitů Michel přiznal, že v EU jsou v této věci rozdílné pohledy. Jedním z problémů, který se v posledních dnech v dosud vstřícném přístupu unie k Ukrajině objevil, jsou omezení dovozu obilovin a dalších zemědělských produktů. K tomu sáhla skupina zemí východní části unie kvůli problémům s odbytem, který mají jejich domácí zemědělci. Česko se k zákazu dovozu nepřipojilo.
„Jednoznačně vidím řešení ne v přijímání jednostranných opatření jednotlivými státy, ale v rámci Evropské unie,“ řekl český prezident. Jedním z řešení mohou být podle něj dočasná cla.
