Polsko zakázalo dovoz ukrajinského obilí i masa. Bráníme své rolníky, vysvětlil Kaczyński

Polská vláda zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. V reakci na protesty polských rolníků to oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Řekl to za přítomnosti premiéra Mateusze Morawieckého a nového ministra zemědělství Roberta Teluse. Na dovoz levného ukrajinského obilí si stěžují zemědělci i v dalších středoevropských zemích.

„Vláda dnes (v sobotu) přijala nařízení, které zakazuje dovážet do Polska obilí a také desítky jiných druhů potravin,“ řekl Kaczyński podle serveru Onet. Současně ujistil, že Polsko zůstává spojencem Ukrajiny a bude ji podporovat ve válce s Ruskem. 

„Ukrajinu budeme podporovat. Ale cílem dobré vlády je především podporovat vlastní občany. Je také v zájmu Ukrajiny, aby v Polsku nevypukla krize,“ cituje Kaczyńského web deníku Gazeta Wyborcza. „Polské rolníky musíme bránit. A ubráníme je,“ zdůraznil. Rolníkům také slíbil minimální výkupní ceny a dotace na hnojiva. 

Předvolební téma

Obilí z Ukrajiny, které se po začátku ruské invaze kvůli zablokovaným černomořským přístavům začalo převážet pozemní cestou přes Polsko a další země, zaplavilo trhy těchto tranzitních zemí. Mělo přitom pokračovat do zemí v Africe a na Blízkém východě, které jsou ohroženy nedostatkem potravin. Polští zemědělci už od loňského léta upozorňovali, že produkce z Ukrajiny sráží cenu a oni jí nejsou schopni konkurovat.

Problém s dovozem ukrajinských potravin je pro Kaczyńského stranu Právo a spravedlnost citlivou záležitostí, protože Polsko čekají letos na podzim parlamentní volby a strana nechce přijít o voliče z řad zemědělců.

Portál gazeta.pl napsal, že Kaczyński, který je neoficiálně nejvlivnějším politikem v Polsku, se v sobotu navzdory protestům zemědělců vypravil na venkov. Pro setkání s voliči si ale vybral obec Lyse na severu Mazovského vojvodství, v oblasti, kde se nepěstuje obilí, ale kukuřice. Krize kolem dovozu ukrajinského obilí se této obce proto netýká.

Zákaz platí do začátku prázdnin

Zákaz dovozu platí od soboty. Podle nařízení, které zveřejnil ministr rozvoje a technologií Waldemar Buda, se počítá s platností zákazu do 30. června, uvedla televize TVN 24. V příloze nařízení je vyjmenováno zboží, které je zakázáno dovážet. Seznam obsahuje obilí, cukr, sušená krmiva, semena, chmel, len a konopí, ovoce a zeleninu, vína, hovězí a telecí maso, drůbeží maso, mléko a mléčné výrobky, vejce a včelí produkty. 

Ministr zemědělství Telus řekl, že polská vláda ukrajinskou stranu o chystaném zákazu informovala v pátek. „Chápeme, že polští zemědělci jsou v těžké situaci, ale situace ukrajinských rolníků je ještě těžší,“ reagoval ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. „Ukrajinští zemědělci mají ohromné ztráty, kvůli ruským minám umírají na polích.“

Solskyj dále připomněl, že před týdnem se s Telusem dohodl, že pšenice, kukuřice, slunečnicová semena a řepka budou do 1. července přes Polsko jen převáženy. Solskyj doufá, že na schůzce naplánované na pondělí s Telusem dokáže vyřešit sporné otázky a že bude možné obnovit tranzit ukrajinského obilí přes polské území.

Slovensko tento týden zakázalo zpracovávat naskladněné ukrajinské obilí, toto zboží a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. V kontrolovaném obilí byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...