Polsko zakázalo dovoz ukrajinského obilí i masa. Bráníme své rolníky, vysvětlil Kaczyński

Polská vláda zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. V reakci na protesty polských rolníků to oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Řekl to za přítomnosti premiéra Mateusze Morawieckého a nového ministra zemědělství Roberta Teluse. Na dovoz levného ukrajinského obilí si stěžují zemědělci i v dalších středoevropských zemích.

„Vláda dnes (v sobotu) přijala nařízení, které zakazuje dovážet do Polska obilí a také desítky jiných druhů potravin,“ řekl Kaczyński podle serveru Onet. Současně ujistil, že Polsko zůstává spojencem Ukrajiny a bude ji podporovat ve válce s Ruskem. 

„Ukrajinu budeme podporovat. Ale cílem dobré vlády je především podporovat vlastní občany. Je také v zájmu Ukrajiny, aby v Polsku nevypukla krize,“ cituje Kaczyńského web deníku Gazeta Wyborcza. „Polské rolníky musíme bránit. A ubráníme je,“ zdůraznil. Rolníkům také slíbil minimální výkupní ceny a dotace na hnojiva. 

Předvolební téma

Obilí z Ukrajiny, které se po začátku ruské invaze kvůli zablokovaným černomořským přístavům začalo převážet pozemní cestou přes Polsko a další země, zaplavilo trhy těchto tranzitních zemí. Mělo přitom pokračovat do zemí v Africe a na Blízkém východě, které jsou ohroženy nedostatkem potravin. Polští zemědělci už od loňského léta upozorňovali, že produkce z Ukrajiny sráží cenu a oni jí nejsou schopni konkurovat.

Problém s dovozem ukrajinských potravin je pro Kaczyńského stranu Právo a spravedlnost citlivou záležitostí, protože Polsko čekají letos na podzim parlamentní volby a strana nechce přijít o voliče z řad zemědělců.

Portál gazeta.pl napsal, že Kaczyński, který je neoficiálně nejvlivnějším politikem v Polsku, se v sobotu navzdory protestům zemědělců vypravil na venkov. Pro setkání s voliči si ale vybral obec Lyse na severu Mazovského vojvodství, v oblasti, kde se nepěstuje obilí, ale kukuřice. Krize kolem dovozu ukrajinského obilí se této obce proto netýká.

Zákaz platí do začátku prázdnin

Zákaz dovozu platí od soboty. Podle nařízení, které zveřejnil ministr rozvoje a technologií Waldemar Buda, se počítá s platností zákazu do 30. června, uvedla televize TVN 24. V příloze nařízení je vyjmenováno zboží, které je zakázáno dovážet. Seznam obsahuje obilí, cukr, sušená krmiva, semena, chmel, len a konopí, ovoce a zeleninu, vína, hovězí a telecí maso, drůbeží maso, mléko a mléčné výrobky, vejce a včelí produkty. 

Ministr zemědělství Telus řekl, že polská vláda ukrajinskou stranu o chystaném zákazu informovala v pátek. „Chápeme, že polští zemědělci jsou v těžké situaci, ale situace ukrajinských rolníků je ještě těžší,“ reagoval ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. „Ukrajinští zemědělci mají ohromné ztráty, kvůli ruským minám umírají na polích.“

Solskyj dále připomněl, že před týdnem se s Telusem dohodl, že pšenice, kukuřice, slunečnicová semena a řepka budou do 1. července přes Polsko jen převáženy. Solskyj doufá, že na schůzce naplánované na pondělí s Telusem dokáže vyřešit sporné otázky a že bude možné obnovit tranzit ukrajinského obilí přes polské území.

Slovensko tento týden zakázalo zpracovávat naskladněné ukrajinské obilí, toto zboží a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh. V kontrolovaném obilí byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 3 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...