Vliv hrůzy holocaustu se přenesl z přeživších na jejich potomky, tvrdí neurolog

28 minut
Interview ČT24 s Ivanem Rektorem
Zdroj: ČT24

„Dá se říct, že lidé, kteří přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly,“ řekl v Interview ČT24 neurolog Ivan Rektor, který dělal výzkum s přeživšími holocaustu a s jejich potomky v druhé a třetí generaci. Zjistil, že se mezi nimi přenesly stejné neurologické struktury i psychologické komplikace.

„V roce 2015 jsem si uvědomil, že odchází první generace přeživších holocaustu, že je to poslední možnost je vyšetřit. Zajímala mě i druhá a třetí generace, do jaké míry v nich je, nebo není dopad té hrůzy, která byla v první generaci. Samozřejmě holocaust přežilo velmi málo lidí, velká většina byla povražděna,“ řekl Ivan Rektor.

Jako neurolog se svými kolegy prováděli jak psychologické vyšetření všech tří generací, tak prostřednictvím zobrazení mozku v nukleární magnetické rezonanci. Zjistili, že sedmdesát až pětasedmdesát let po válce jsou v první generaci změny ve struktuře mozku velmi signifikantní na rozdíl od běžných českých obyvatel, kteří fungovali jako kontrolní skupina. Změny zaznamenali především v oblasti, která souvisí se stresem.

„Ti lidé nemuseli být v koncentračním táboře, který přežilo velmi málo lidí. První skupina pocházela ze Slovenka, kde byla jiná situace než v Čechách. V protektorátu Čechy a Morava byli všichni Židé deportováni,“ poznamenal Rektor. Dodal, že na Slovensku například nebyl dostatek lékařů, takže někteří dostali výjimky.

Neurolog popsal i vliv takzvaného prenatálního stresu, který působil na děti narozené během války. Jeho dopad byl podle Rektora na vývoj mozku ještě významnější. Podle spolupracujících psychologů se také u přeživších holocaustu výrazně projevoval stres a částečně také deprese nebo úzkost.

Rektor hovořil také o posttraumatickém růstu, který popsal známým úslovím: Co tě nezabije, to tě posílí. „Dá se říct, že ti, co přežili holocaust, jsou plní stresu, ale také plní posttraumatické síly.“

Přesun na druhou a třetí generaci

„Když jsme se podívali na zobrazování mozku, nikoliv struktury, ale propojování struktur mozku související se stresem, tak je oproti kontrolní skupině rozdíl v druhé i třetí generaci. Rovněž psychologické testy jsou rozdílné oproti kontrolní skupině. Opět vidíme větší stres v druhé i třetí generaci,“ uvedl Rektor.

U přenosu mezi generacemi se snaží zjistit, jestli je genetický, nebo čistě sociální a behaviorální. Značná část lidí z první generace o tom podle něj se svými dětmi nemluvila, ale změny mozku se stejně přenášely. Nejčastěji se z první na druhou generaci přenášel strach o děti.

Rektor zmínil, že se výzkumu zúčastnila i jeho matka, která za války působila jako partyzánka. On sám se necítí jako člověk, který by měl problém se stresem, ale nevylučuje možnost, že by se v určitých testech mohl vliv stresu prokázat.

„Lidé, které jsme vyšetřili a kteří žili tak dlouho po válce, prožili svůj život velmi pozitivně. Samozřejmě život v Československu nebyl po roce 1948 vůbec jednoduchý,“ poznamenal Rektor.

Neurolog Ivan Rektor
Zdroj: ČT24

Paměť národa a národní mentalita

Podle jeho názoru existuje v různých národech různá mentalita, která se může odlišit a v některých zemích může být agresivnější než v jiných. Rektor uvedl jako příklad Česko, kde na rozdíl od Ruska nevidí agresivní povahu, tu vnímá například i na Blízkém východě. Lidstvo jako takové podle něj není agresivní, ale v historii nastaly okolnosti, které k agresivitě vedly.

„Myslím si, že existuje kolektivní paměť národa. Já sám pocházím z východního Slovenska, ale žiji dlouho v Brně, žil jsem i v Paříži. Vidím, že mentalita je jiná, což souvisí s jakýmsi dědictvím paměti národa,“ míní Rektor.

Sám si není jistý, jestli jsou vzpomínky na mnichovskou dohodu stále v paměti mladých lidí, ale domnívá se, že rok 1968 stále ovlivňuje současnou českou společnost. V české mentalitě vidí jakousi všeobecnou nedůvěru. „Vidím nedůvěru k Evropské unii, skepticismus k vládě. Myslím, že tohle je česká mentalita,“ doplnil neurolog.

Ivan Rektor ovšem nechce předjímat, jak současná válka ovlivní ruskou a ukrajinskou povahu. Z osobní zkušenosti mluví o tom, že Rusové nedávají najevo, co si myslí, protože si to nemůžou dovolit. Reakce Ukrajinců pro něj byla „příjemným překvapením“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
13:15Aktualizovánopřed 28 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 2 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 4 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 9 hhodinami
Načítání...