V příštím roce neočekáváme dramatický nárůst nezaměstnanosti, řekl Síkela

Události: Regulace cen energií pro velké odběratele (zdroj: ČT24)

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) neočekává, že by v příštím roce výrazně vzrostla nezaměstnanost. České televizi to řekl na konferenci, která se v rámci českého předsednictví Radě Evropské unie zabývá situací malých a středních podniků. Podle šéfa resortu bude na trhu práce dostatek volných míst i v případě, že některé firmy budou například kvůli drahým energiím snižovat stavy.

„Přestože se v některých odvětvích bude sezonně propouštět a v některých odvětvích i z důvodu krize, neočekáváme, že by nezaměstnanost v České republice narostla dramatickým způsobem. Je tady celá řada volných a neobsazených míst,“ uvedl Síkela na konferenci SME Assembly 2022 o budoucnosti malých a středních podniků v Evropě. 

Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu všech podniků podílejí z pětadevadesáti procent, a jsou tak prakticky největším zaměstnavatelem v Česku. Právě z důvodu údajně velkého počtu volných pracovních míst Síkela v příštím roce očekává také větší poptávku po pracovnících ze zahraničí. 

Na konferenci se zástupci firem ministr probíral také státní pomoc v době energetické krize. Takzvané zastropování cen, které nyní právě pro malé a střední podniky platí, je podle něj důležité z hlediska stability trhu a dalších odhadů tržeb. „Firmy nyní vědí, jaké ceny budou v roce 2023 platit, a to je pro ně důležité, protože na základě toho se mohou připravovat a také plánovat a stanovovat svoje ceny,“ míní.  

Řečníci na konferenci mimo jiné upozorňovali na důležitost malých a středních podniků v celé ekonomice a právě i na to, že se část z nich dostává do potíží. „Vidíme, že jsou zpřetrhané subdodavatelské řetězce, je vysoká inflace, která zdražuje ceny staveb, a samozřejmě vysoké ceny elektřiny odrazují od dalších investic,“ shrnul potíže náměstek ministra průmyslu pro evropské fondy Marian Piecha. 

Budoucnost malých a středních podniků (zdroj: ČT24)

Na další plánovanou pomoc pro podnikatele podle Síkely vláda rozdělí deset miliard korun. Částka by měla financovat hlavně energetické úspory firem a programy na digitální transformaci. 

Kabinet ale neuvažuje o dalších změnách stropu cen pro podniky. „V tuto chvíli máme strop nastavený tak, aby dával určitou jistotu energetickou krizi zvládnout, odpovídá to prostředkům, které si ze státního rozpočtu můžeme dovolit. Zároveň také zůstává motivační efekt k úsporám,“ řekl s tím, že se při tvorbě zákona resort řídil evropskými pravidly, tudíž zastropovola osmdesát procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let.  

Strop pro velké firmy?

Síkela v rozhovoru na konferenci zmínil, že detaily cenového stropu pro velké podniky, o kterém se v posledních týdnech spekuluje, je už na evropské úrovni předběžně domluvený. Od Nového roku by podle něj mohly velké firmy počítat s regulovanými cenami energií. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý také potvrdil, že pokud se nepodaří dohodnout na evropské úrovni, zavede strop česká vláda.

„Jsme připraveni i přijít s řešením, které by zastropovalo ceny energií pro velké podniky, ale uděláme to pouze v případě, že se nepodaří najít společné evropské řešení a že k tomu prostě začnou přistupovat další státy. Nechceme dopustit a v žádném případě nedopustíme, aby český průmysl byl znevýhodněn,“ sdělil předseda vlády. 

Jasněji by mohlo být po jednání evropských ministrů energetiky v polovině prosince.  

Podmínky pro zastropování velkých firem by podle ministra měly zůstat na stejné úrovni, jako je tomu u malých a středních podniků. Nyní je cenový limit elektřiny nastaven na pět korun za kilowatthodinu bez DPH, tedy 6,05 koruny za kilowatthodinu s DPH. Cenový strop u plynu je zaveden na 2,50 koruny za kilowatthodinu bez DPH, tedy 3,025 koruny za kilowatthodinu s DPH. 

Plán ale kritizuje opozice. Stejně jako u domácností jim vadí výše maximálních cen. „Zásadně nesouhlasíme s tím, aby to bylo na úrovni tří, respektive šesti korun, nebo dva a půl a pěti korun bez DPH. A to proto, protože v Německu to směřuje k tomu, že to zastropují na částce 3,20 za elektřinu a 1,70 korun za plyn,“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO).