Piráti trvají na tom, aby daň z mimořádných zisků byla už za letošek. Navrhují zároveň nižší sazbu

12 minut
Události ČT: Piráti chtějí Windfall Tax už v letošním roce
Zdroj: ČT24

Ve sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho verzi vznesli svůj pozměňovací návrh. Chtějí v něm snížit ministrem navrhovanou sazbu daně z šedesáti procent na čtyřicet a požadují, aby se platila již za letošek. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh počítá se zdaněním až za rok 2023.

Příjmy z daně mají podle ministra financí sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií. Návrhy by mohla sněmovna projednávat už v úterý. Na řadu má přijít druhé čtení vládního daňového balíčku, kam oba návrhy směřují, a v něm bude možné vznášet pozměňovací návrhy.

Stanjura minulý týden informoval, že vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky.

Platnost daně i pro letošní rok, jak navrhují Piráti, by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Pirátský návrh se o možné retroaktivitě nezmiňuje.

„Vláda se obrátila na Legislativní radu vlády, která návrh daně z neočekávaných zisků posoudila, a převažující názor je, že je možné zdanit neočekávané zisky již v letošním roce, kdy vznikly. Nejde o pravou retroaktivitu,“ tvrdí předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Pravá retroaktivita to je, míní Hajdušek

Vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců a náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS) se naopak domnívá, že pokud by zákonodárce na konci zdaňovacího období stanovil daň pro toto zdaňovací období zpětně, tak by se jednalo o pravou retroaktivitu, která je obecně zakázaná a přípustná jen ve zcela výjimečných případech.

„Důvody pro porušení tohoto obecného zákazu by měl zákonodárce velmi detailně popsat v důvodové zprávě. Tedy měl by uvést, že si je tohoto obecného zákazu vědom a z jakých vážných a výjimečných důvodů jej hodlá porušit. No a o tomto se v tom pozměňovacím návrhu, respektive v důvodové zprávě k němu nepíše ani písmeno. Považuji to za výraz arogance moci a neúcty k právu a k předvídatelnosti právního prostředí,“ míní Hajdušek.

V pirátském návrhu se píše, že kvůli rostoucí inflaci a vysokým cenám energií i v souvislosti s udržením sociálního smíru je nutné představit mimořádné a dočasné příjmy do veřejných rozpočtů, tedy daň z neočekávaných příjmů.

„Pro dosažení cíle je důležité i dobré načasování tak, aby bylo zasaženo období, v kterém došlo k tržnímu selhání a v jeho důsledku neočekávaným příjmům. Z tohoto důvodu navrhujeme posun období, v kterém je daň aplikována, a to o rok dříve od původního návrhu – tedy na roky 2022–2024,“ stojí v návrhu Pirátů.

Snížení prahu pro banky

„Pokud bude schválený odklad daně, tak se bojíme, že zdanění bank vůbec nebude fungovat a nevybere téměř žádné peníze na pomoc s drahými energiemi domácnostem a firmám,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů.

Piráti také chtějí snížit práh, který určuje, na jaké banky se bude daň vztahovat. Podle Stanjurova návrhu to má být čistý úrokový výnos šest miliard korun. Piráti chtějí snížit práh na dvě miliardy.

Zdůvodňují to tím, že chtějí srovnat podmínky, protože pro ostatní firmy, hlavně energetické, na které se má daň vztahovat, platí rovněž hranice příjmů dvě miliardy. 

Chtějí snížit také navrhovanou sazbu daně koncipovanou jako přirážku k současné dani z příjmů. Navrhovaná sazba šedesát procent podle nich povede ke snahám vyhnout se dani. Proto navrhují snížit daň na čtyřicet procent. Snaha o daňové optimalizace se tím podle nich sníží.

Kritika opozice

Koaliční neshody se nelíbí ani opozici. Vládě vytýká, že na přípravu možných změn má méně času než při obvyklém jednání. Úpravy zvažuje například hnutí ANO, klub chce jednat třeba o variantě, aby daň platila místo tří let jenom jeden rok. 

„Pouze pro rok 2023. Nechápeme, proč 2024 a 2025. Copak někdo ví, jaká bude situace v té době? Nemají jasno ani uvnitř pětikoalice a chtějí, aby měli jasno všichni ostatní,“ komentovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Těžko se můžeme vyjádřit, když vláda není schopná ani po týdnech diskuze na vládě předložit opozici nějaké finále,“ doplnil šéf SPD Tomio Okamura. 

Michálek ale v Událostech řekl, že kdyby daň platila jenom jeden rok, mohly by ji firmy obcházet. „Firmy by přijaly taková opatření, která by jejich zisky odložila na příští roky, a tím pádem bychom my jako Česká republika nevybrali téměř nic,“ míní. 

Reakce burzy

Nesourodá vyjádření ovlivňují také akcie firem, kterých se má odvod týkat. Začalo to už před týdnem, kdy místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) na sociální síť napsala, že koalice prosadí novou daň už z letošních zisků. Druhý den pak její slova potvrdili další vládní politici, například ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

V tu chvíli začaly cenné papíry společnosti ČEZ odepisovat téměř šest procent, investoři se začali zbavovat také akcií bank. Změna přišla už ve stejný den – na večerní tiskové konferenci vlády. „V této chvíli se vláda kloní k té bezpečnější variantě, to znamená, aby účinnost Windfall Tax byla od 1. ledna 2023,“ řekl na brífinku ministr financí.  

Rozdílné výroky koaličních politiků mezitím zapříčinily propad hodnoty akcií o desítky miliard korun za jediný den. „Vytvářejí nestabilitu a nejistotu, což podle mě není dobře,“ komentoval generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Kdyby se to mělo opakovat, případně by to šlo do nějakých větších extrémů, tak nepochybně by mohla být důvěra poškozena,“ řekl generální ředitel Burzy cenných papíru Praha Petr Koblic. Právě i tyto kroky vlády bude chtít opozice vysvětlit. 

Zdanění slazených nápojů

Stanjura chce vložit svůj návrh do vládního návrhu takzvaného daňového balíčku, který kromě jiného zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho milionu na dva miliony. Zasahovat do zákona o DPH chtějí i Piráti. Navrhují snížit DPH na zeleninu z patnácti na deset procent, a naopak přeřadit sladké nápoje do kategorie se sazbou jednadvaceti procent.

Vyšším zdaněním sladkých nápojů chtějí získat peníze na zlevnění zeleniny. „Více zdaněné budou i sladké nápoje s umělým sladidlem. Ty totiž udržují závislost na sladkém, nutí tělo do zbytečné konzumace jiných cukrů a deformují přirozené chutě člověka, což významně přispívá obezitě, a tedy i smrtelným nemocem, které postihují největší podíl populace,“ odůvodňují Piráti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová CHKO Soutok přilákala tisíce turistů

První víkend po vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok se na místo přijely podívat tisíce turistů. Láká je mimo jiné největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Starostové, ochranáři i místní teď přemýšlejí, jak se na takový nápor nových návštěvníků připravit. Inspirovat se mohou dalšími dvaceti šesti chráněnými krajinnými oblastmi vyhlášenými na území Česka.
před 6 mminutami

Česko po výpadku. Hasiči měli přes tři sta výjezdů

Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada na kabelu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Společnost ČEPS pak pozdě večer dokončila opravu vedení vysokého napětí V411. Stav nouze skončil k půlnoci z pátku na sobotu. Vyšetřování by podle Vlčka mělo být hotové v řádu týdnů.
07:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

Před 35 lety si Češi a Slováci zvolili posledního společného prezidenta

Před pětatřiceti lety, tedy 5. července 1990, byl Václav Havel zvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky a zároveň poslední hlavou společného státu. Ve funkci skončil předčasně o dva roky později. V den, kdy Slováci přijali deklaraci o nezávislosti.
před 17 mminutami

Výpadek proudu způsobil rozsáhlé škody průmyslovým podnikům i restauracím

Podle Hospodářské komory evidují firmy po pátečním výpadku elektrického proudu ztráty v řádu minimálně stovek milionů korun. Nejvíc k tomu přispěly velké průmyslové provozy. Situace se ale dotkla i obchodů a restaurací.
před 34 mminutami

Dny lidí dobré vůle završila národní pouť na Velehradě

Dvoudenní Dny lidí dobré vůle v sobotu zakončila poutní mše před bazilikou na Velehradě. Sobotní národní pouť i páteční program jednoho z nejvýznamnějších církevních svátků v zemi přilákaly na padesát tisíc lidí z Česka i zahraničí.
před 6 hhodinami

Na Moravě a ve Slezsku bude v neděli až přes 31 stupňů

Meteorologové varují před vysokými teplotami na Moravě a ve Slezsku, v neděli tam místy překročí 31 stupňů Celsia. Varování s nízkým stupněm nebezpečí platí v neděli od poledne do 18:00. Zvýšené riziko vzniku požárů hrozí nově i na severozápadě Plzeňského kraje.
před 7 hhodinami

Dálničních známek se letos prodalo víc, už pět milionů

Téměř pět milionů dálničních známek ke konci června koupili řidiči. To je o skoro 400 tisíc víc než vloni ve stejném období. Největší nárůst zájmu je o jednodenní známky, které jsou v prodeji teprve od loňského března. Vyplývá to z dat Centra dopravních informačních systémů ministerstva dopravy (CENDIS). Nejvíc dálničních známek si řidiči kupují s přicházejícím létem, vrchol prodeje se proto i letos očekává v červenci a srpnu.
před 12 hhodinami

Byla inspirací, řekl o pohřešované horolezkyni Kolouchové cestovatel Trávníček

„Byla velmi zabedněná, máme to tak všichni. Věci, které milujeme, děláme za každou cenu. Uměla své zkušenosti (z lezení) i svůj život předat dál. Pro mnoho lidí byla velkou inspirací," řekl o horolezkyni Kláře Kolouchové v Událostech, komentářích horolezec a cestovatel Jan „Tráva" Trávníček. Šestačtyřicetiletá Kolouchová se zřítila při výstupu na pákistánský vrchol Nanga Parbat. Její tělo zatím nebylo nalezeno, pátrání po něm podle Trávníčka pokračuje. Horolezkyně v minulosti jako první Češka zdolala tři nejvyšší vrcholy světa Mount Everest, K2 i Kančendžengu.
před 13 hhodinami
Načítání...