Rusko mobilizuje, Česko zůstává v klidu. Činitelé považují krok Moskvy za přiznání neúspěchu, ne za hrozbu

1 minuta
UDÁLOSTI: Čeští činitelé vesměs nepovažují mobilizaci za hrozbu pro stát
Zdroj: ČT24

Rusko vyhlásilo po měsících válčení na Ukrajině částečnou mobilizaci. Odezvu měl krok Moskvy i v některých zemích NATO, zejména v Litvě, která sousedí s Kaliningradskou oblastí – Vilnius zvýšil pohotovost sil rychlé reakce. V Česku jsou naopak reakce zatím čistě v politické rovině. Za bezpečnostní hrozbu představitelé státu krok Moskvy nepovažují.

Bývalý náčelník generálního štábu české armády a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý zdůraznil, že ruská mobilizace nebude mít na činnost českých ozbrojených sil žádný vliv. „Armáda nemá důvod, proč by například zvyšovala bojovou pohotovost, případně vyčleňovala nějaké síly,“ poukázal.

Také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si myslí, že mobilizace v Rusku „neznamená vůbec nic než jenom další oslabení Vladimira Putina“. „Nebyli schopni čelit morální převaze Ukrajinců,“ míní ministryně.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) však připustil, že rozhodnutí Moskvy mobilizovat rezervisty „je negativní zprávou pro bezpečnost České republiky“. Zdůraznil však, že Ukrajina má dál podporu Západu. „A NATO opakovaně deklaruje, že bude hájit každý centimetr svého území,“ řekl.

Prezident i premiér apelovali na další pomoc Ukrajině

Na krok, který vyhlásil v dopoledním projevu ruský prezident Vladimir Putin, reagoval odmítavě i jeho český protějšek Miloš Zeman, který v minulosti některé pozice Kremlu hájil. Nyní uvedl, že za adekvátní reakci považuje zvýšení pomoci Ukrajině, a to „nejenom ve vojenské oblasti“.

Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil částečnou mobilizaci za další důkaz toho, že je Rusko jediným agresorem. Putinovo rozhodnutí ukazuje, že chce pokračovat ve své agresivní politice a že jeho dosavadní vojenská agrese není úspěšná. Ruský prezident je podle premiéra zaskočen statečnou obranou Ukrajinců, jednotným postojem západních demokracií i tím, že se mu nedaří dosahovat cílů.

Odpovědí podle předsedy vlády musí být jasná humanitární, vojenská i finanční podpora Ukrajiny. „Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda obnovuje radu pro duševní zdraví a kritizuje předchozí kabinet kvůli muniční iniciativě

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Ministři se také zabývali muniční iniciativou, na tiskové konferenci zazněla kritika předchozí vlády za mlžení a skrývání projektu v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce zmocněnce pro Green Deal, jímž se stane poslanec za Motoristy Filip Turek.
01:30Aktualizovánopřed 3 mminutami

Poprvé po volbách zasedla tripartita, projedná rozpočet či emisní povolenky

Tripartita se v pondělí odpoledne sešla poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se mají zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po konci zasedání má večer následovat vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro hůř odměňované a státní službu růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna, řekl před zasedáním předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
02:22Aktualizovánopřed 16 mminutami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
01:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
před 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 6 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 8 hhodinami
Načítání...