Opozice se pokouší vyslovit nedůvěru vládě. Poslanci diskutovali i po půlnoci

Jako „vládu národní katastrofy“ charakterizoval předseda opozičního ANO Andrej Babiš vládu Petra Fialy (ODS). Řekl to v Poslanecké sněmovně, která se na popud opozice sešla, protože se ANO pokusí vyslovit vládě nedůvěru, byť k tomu pravděpodobně nesežene dost hlasů. Fiala následně prohlásil, že vláda pracuje ve složitých podmínkách, část problémů podle něj zdědila po předchozí Babišově vládě. Mimo jiné hovořil o tom, že je kabinet připraven na eventualitu, že se nepodaří prosadit celoevropskou reakci na energetickou krizi. Politici schválili, že mohou jednat celou noc. Schůze nepokročila k rozpravě ani hodinu po půlnoci.

Debata v Poslanecké sněmovně, která začala ve čtvrtek ve 13 hodin, by se mohla podle kuloárových informací protáhnout až do pátku. Vyskytly se i úvahy, že by mohla pokračovat ještě v sobotu. Po pěti hodinách jednání odsouhlasili poslanci na návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), že se může jednat po 19., 21. i 24. hodině. Znamená to, že se otevřela cesta k jednání až do rána.

Ve sněmovně i po půlnoci hovořili výhradně lidé s přednostním právem – tedy členové vlády a předsedové stran a poslaneckých klubů. Po nich bylo ještě v jednu hodinu ráno přihlášeno do rozpravy 36 lidí. Až rozprava skončí, budou poslanci hlasovat po jménech.

K tomu, aby kabinet padl, se musí pro nedůvěru vyslovit nadpoloviční většina všech poslanců, tedy nejméně 101. Opoziční ANO a SPD mají v plné sestavě 92 hlasů. Vládní tábor ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů zastupuje 108 poslaneckých hlasů a nikdo z koaličních poslanců neavizoval, že by se chystal hlasovat proti kabinetu.

ŽIVĚ: Vláda čelí pokusu o vyslovení nedůvěry (zdroj: ČT24)

Babiš: Hrozí zhroucení ekonomiky a sociální nepokoje

Po začátku mimořádné schůze sněmovny vystoupil jako první předseda ANO Andrej Babiš. Na úvod projevu, který trval 80 minut, prohlásil, že je potřeba, aby vláda skončila, protože podle něj nezvládá řídit zemi. „Nejenže připustili jmenování korupčníka do čela zahraniční rozvědky, ale zejména se jim energetická krize absolutně vymkla z rukou,“ řekl.

Když se poslanci ANO shodli, že iniciují jednání o vyslovení nedůvěry kabinetu, hovořili hlavně o řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace Petru Mlejnkovi, o němž vyšlo najevo, že se v minulosti stýkal s Michalem Redlem obviněným v kauze údajné korupce v pražském dopravním podniku. Když ten rezignoval, přišla opozice s požadavkem, aby jej následoval ještě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ale podle Babiše ani to nestačí.

„Celá vláda v čele se slabým a bezradným premiérem Fialou musí skončit. Je to vláda postavená na lhaní, aroganci, přezíravosti, neschopnosti, organizovaném zločinu a korupci. Jediným hmatatelným výsledkem této vlády je mezinárodní ostuda, organizovaný zločin ve vládě a bezprecedentní pokles životní úrovně napříč celou společností,“ prohlásil. Domnívá se, že hrozí „energetický armagedon, totální zhroucení ekonomiky a rozsáhlé sociální nepokoje“. „Toto je vláda národní katastrofy,“ charakterizoval ji též. Předseda vlády by podle šéfa ANO měl odvolat ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN).

Petru Fialovi Babiš dále vyčetl, že byl na dovolené. V rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie může podle něj udělat Fiala víc například ve věci emisních povolenek. „Měl jste obletět celou Evropu. Já bych ji obletěl a každý den bych mluvil nejméně se třemi premiéry,“ řekl Babiš Fialovi. Hovořil také o evropském Green Dealu, který je podle šéfa opozičního hnutí kvůli válce na Ukrajině „mrtvý“.

Babiš ve svém projevu připustil, že představitelé ANO dříve slibovali, že v době českého předsednictví Evropské unii se vládě vyslovit nedůvěru nepokusí. „Po tom, co jste předvedli nebo nepředvedli – předvedli v organizovaném zločinu a nepředvedli v pomoci s cenami energií – jsme to museli udělat,“ konstatoval. Domnívá se, že kdyby opět uprostřed českého předsednictví padla vláda, Evropské unii by to nevadilo.

V projevu také Andrej Babiš vyzdvihoval kroky své vlády, která skončila loni v prosinci. Odmítl, že by Českou republiku příliš rychle zadlužovala i to, že by předchozí kabinet odmítl stavbu plynovodu z Polska. Hovořil i o svém trestním stíhání, respektive soudu, který jej čeká v dotační kauze Čapí hnízdo. Podle Babiše je to stíhání na objednávku. 

Události: Vláda Petra Fialy poprvé čelí schůzi, na které se bude hlasovat o nedůvěře (zdroj: ČT24)

Tomio Okamura volal po předčasných volbách

Za opozici vystoupil na začátku schůze také předseda SPD Tomio Okamura. Ten již před začátkem jednání ujistil, že i jeho hnutí usiluje o vyslovení nedůvěry vládě. Chtěl by, aby kabinet skončil a uskutečnily se předčasné volby. V kauze kolem Petra Mlejnka vyčítá vládě to, že jej neodvolala, nýbrž odstoupil sám. Vládu Okamura také viní, že nereflektovala jeho návrhy, od nichž si SPD slibuje, že zlevní energie.

„Nevidím nic zásadního a dobrého, co by Fialova vláda naší zemi přinesla. A vidíme mnoho zla a škod, které napáchala,“ uvedl Okramura v projevu, který trval necelou hodinu. „Krachují firmy, hrozí nárůst nezaměstnanosti, do toho všeho jsou vládní strany zasažny organizovaným zločinem, korupcí a styky s mafií,“ vylíčil svůj pohled na vládu.

V projevu ve sněmovně také obvinil kabinet, že „je vládou válečných štváčů, která se snaží Českou republiku zatáhnout do války“. „Vláda investuje do migrantů z Ukrajiny a do pomoci Ukrajině a českým občanům sebrala 14 miliard určených na zdravotnictví,“ řekl též Okamura s narážkou na změny v platbách za státní pojištěnce, které koalice definitivně prosadila v sobotu nejen přes výhrady opozice, ale i přes veto prezidenta republiky. Prohlásil též, že vláda podle něj „zcela úmyslně ignoruje drahotu, aby si naplnila státní kasu, ze které rozdává zahraničním zbrojním firmám, Ukrajině nebo migrantům“.

Petra Fialu charakterizoval šéf SPD jako premiéra slabého a nerozhodného, bez vize a manažerských schopností. „Premiér Fiala není lídr ani osobnost. Nemá respekt občanů a nemá respekt ani jako předseda vlastní strany, natož jako premiér,“ řekl Okamura o předsedovi vlády.

Okamura připustil, že opozice neuspěje s pokusem vyslovit vládě nedůvěru. Vyzval ale voliče, aby přišli ke komunálním a senátním volbám. Označil je za „referendum o vládě“.

Opozice se chce ukázat před volbami, soudí Fiala. Prezentoval výsledky své vlády

Předseda vlády Fiala zdůraznil, že každý člen kabinetu má jeho podporu. Opakovaně také uvedl, že k Rakušanově odvolání nevidí důvod. Je si jistý, že vláda v hlasování uspěje. Babiš se podle premiéra snaží odvést pozornost od svých vlastních afér. Obžalovaného Babiše čeká v září soud v dotačním případu Čapí hnízdo.

Ve sněmovně Fiala vystoupil mezi Baišem a Okamurou, jeho projev byl jen o pár minut kratší než ten Babišův. Fiala řekl, že vnímá dva důvody, proč se opozice pokouší vyslovit jeho vládě nedůvěru. „Hlavním důvodem této schůze je to, že máme před volbami. A dalším důvodem je, že se Andrej Babiš chce vymluvit nebo chce zakrýt své osobní problémy,“ míní. Odmítl Babišova slova, že by bylo jeho trestní stíhání a soud objednané. „Jenom to ukazuje, v jak vykonstruovaném světě lží a nesmyslů žijete,“ řekl na adresu šéfa opozičního hnutí. Naopak Fiala Babiše obvinil, že mu jde o rozvrat a uchopení moci za každou cenu.

Svůj kabinet Fiala hájil. „Tato vláda má za sebou necelých devět měsíců tvrdé práce ve velmi složitých podmínkách. Část těch podmínek je dána mezinárodní situací, část jsme zdědili po svých předchůdcích,“ řekl. Nynější vláda se podle něj musela vyrovnat s rychle rostoucím zadlužením, přičemž „méně než polovinu tohoto zadlužení“ tvořila covidová pomoc. Obvinil předchozí vládu, že ona zavinila zdražování a „roztočila inflaci“.

Vláda podle něj pomáhá lidem, ale snaží se to dělat úsporně. Upozornil, že se zmrazily platy úředníků, zatímco například zdravotníci nebo učitelé dostali přidáno. Hovořil také o migrační vlně z Ukrajiny. „Byla to největší migrační vlna, jakou Evropa zažila od druhé světové války. Díky práci na všech frontách – nejen ve vládě, ale v krajích, na obcích, v samosprávách, neziskových organizacích a především díky obrovské solidaritě občanů, kterou obdivuje doslova celý svět a která trvá, jsme to zvládli,“ uvedl Fiala.

Proti zdražování podle něj vyčlenila vláda na roky 2022 a 2023 celkem 177 miliard korun a každý občan může využít alespoň jedno z opatření. „Pomáháme cíleně, pomáháme zejména nejohroženějším skupinám obyvatel, kteří si sami nemohou pomoci. Jsou to senioři, rodiny s dětmi, samoživitelé, samoživitelky, zdravotně postižení,“ ujistil. Fiala hovořil také o tom, že rostou důchody. Letos se podle něj zvýší celkem v průměru o 2500 korun, od ledna o dalších 850 korun.

Podle několika mezinárodních hodnocení se podle něj kroky české vlády umístily jako čtvrté nejúčinnější mezi evropskými státy. Připustil však, že se vládě zatím nepodařilo dostatečně podpořit firmy. Pochválil dosavadní průběh předsednictví EU, za úspěch považuje mimo jiné vyjednání výjimky na embargo na dovoz ruské ropy. „Evropští lídři a ministři se nám nevyhýbají, daří se nám prohlubovat krizovou spolupráci. To se odráží i na bilaterálních vztazích,“ konstatoval Fiala. Daří se podle něj také přemlouvat evropské lídry k nalezení společného řešení energetické krize.

Zároveň ale ujistil, že existuje i scénář pro případ, že jednotný postup nakonec nebude. „Česká vláda bude mít připravenu národní cestu. Jsme nachystáni na to, abychom jak občanům, tak firmám zajistili dostupné energie,“ uvedl předseda české vlády.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil ještě před začátkem schůze, že 476 800 dětí dosud dostalo jednorázový pětitisícový příspěvek, který vláda rovněž označila za jedno z opatření proti zdražování. Stát na dávku zatím vydal 2,38 miliardy korun. Rodiny, které na peníze čekají, požádal Jurečka o strpení.

Na pětitisícovou podporu má podle údajů ministerstva práce nárok asi 1,6 milionu dětí z rodin s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Automaticky příspěvek dostalo asi 240 tisíc dětí z domácností, které pobírají dětské přídavky, ostatní rodiny musí o podporu požádat. Žádosti je možné podávat od 15. srpna.

Podle Schillerové neplní vláda svůj program

Podle dohody sněmovních stran dostali na úvod schůze slovo předsedové opozičních stran a premiér, po nich postupně deset lidí s přednostním právem, a to střídavě za koalici a opozici.

Prvním z nich byl ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. Zmínil kauzu Dozimetr, v níž byl obviněn bývalý místopředseda jeho hnutí Petr Hlubuček, a krátkou éru Petra Mlejnka v čele rozvědky, během které vyšlo najevo, že byl Mlejnek v kontaktu s dalším z obviněných. Hájil výběr Mlejnka do čela rozvědky, zároveň řekl, že považuje za rozumné jeho rozhodnutí rezignovat.

Rakušan se vymezil vůči Babišovi a ANO kvůli jejich kritice v souvislosti s kauzou Dozimetr. Řekl s odkazem na weby Seznam Zprávy a Neovlivní.cz, že se s obviněnými v tomto případu stýkali i poslanci ANO, jmenoval místopředsedkyni sněmovny Janu Mračkovou Vildumetzovou a místopředsedu poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka.

„Chtěl bych říct, že Zakiho jsem nikdy neviděl, pana Dovhomilju jsem nikdy neviděl, pana Redla jsem nikdy neviděl, neměl jsem na ně telefon. Jediný člověk, který je teď obžalován z organizace dotačního podvodu, se kterým jsem se stýkal, byl Andrej Babiš. To byl můj jediný dotyk s oblastí organizovaného zločinu,“ řekl.

Ministr vnitra hájil také reformu policie, která byla podle Rakušana zahájena již za předchozí vlády, on do ní podle svých slov nezasahoval. Obhajoval i nadcházející konec Romana Knapa z čela České pošty a hovořil o zvládání uprchlické krize a pomoci Ukrajině. Zmínil se také o chystané novele lustračního zákona. „Ten bude bolet,“ poznamenal. Zákon chce změnit tak, aby i premiér, ministři a jejich náměstci museli mít negativní lustrační osvědčení, tedy doklad, že před rokem 1990 nepracovali pro tehdejší komunistickou Státní bezpečnost.

Z řad opozice potom promluvila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Kromě přístupu k energetické krizi kritizovala vládu i proto, že podle ní neplní své programové prohlášení. Je to podle ní zbytečný dokument. „V oblasti veřejných financí dám této vládě čistou pětku,“ konstatovala rovněž po kritice vládního hospodaření.

První místopředseda ANO Karel Havlíček je přesvědčen, že kdyby vláda padla, byla by nynější opozice schopna reagovat na situaci lépe. Energetickou krizi chtěl řešit snížením DPH, odpuštěním plateb za obnovitelné zdroje a zastropováním cen energií, k čemu sice vláda částečně přistoupila, podle Havlíčka ale příliš pozdě. „Od jara rovněž narhujeme řadu sociálních opatření. Snažíme se, aby to bylo vyvážené,“ dodal. Vláda se mu prý za tyto myšlenky vysmála. Chybějící peníze chce Havlíček získat v ČEZ a využít vyšší příjmy státu díky inflaci.

Energetické spory

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se ostře vymezil vůči opozici za to, že v době předsednictví iniciovala hlasování o nedůvěře vládě. „Jste, vážení opoziční poslanci, po vzoru Jiřího Paroubka, kráčeje v jeho šlépějích, ochotni usilovat o shození vlády během českého předsednictví v Radě Evropské unie a riskovat tím ostudu. Ostudu nás všech, ostudu České republiky, a to zvláště v současné, velmi těžké geopolitické a energetické situaci, kdy nás krize svírá ze všech stran,“ uvedl. Následnou hodinu věnoval zdravotnické problematice.

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala Válkův projev zhodnotil s nadsázkou slovy, že se ministři uchýlili k obstrukcím, aby oddálili konec svého kabinetu. Ve své řeči se zabýval působením ministra Rakušana a fungováním vládního hnutí STAN, ale také drahými energiemi. Míní, že energetická krize začala už před válkou na Ukrajině spuštěním plánu EU na snížení emisí skleníkových plynů. „Viníkem je Evropská unie, Evropská komise,“ soudí.

„Příčiny řešíme na evropské úrovni, protože na evropské úrovni také vznikly,“ reagoval na výhrady k energetické politice vlády ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Odmítl maďarskou cestu zastropování cen pohonných hmot s argumentem, že tamní vláda byla nucena vyhlásit stav energetické nouze a zavést přídělový systém.

Varoval také před zastropováním cen elektřiny a odhadl, že jen při zastropování cen na červnové úrovni by stát musel zaplatit kolem 600 miliard korun. Vláda podle něj finalizuje zřízení státního obchodníka s energiemi. Prohlásil, že Rusko se snaží rozložit místní sociální smír a v tom našlo spoustu vědomých i nevědomých spojenců.

Jurečka vyzval Vildumetzovou k rezignaci

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve své řeči vyzval k rezignaci místopředsedkyni dolní komory Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO) kvůli jejím stykům s podnikatelem Zakaríou Nemrahem, který patří k obviněným v údajně korupční kauze Dozimetr. „Pokud je soudná, rezignuje,“ uvedl předseda lidovců a dodal, že v opačném případě je na místě jednání o obsazení funkcí ve vedení dolní komory.

„Opozice sama sobě měří jiným metrem. Paní Mračková Vildumetzová se opakovaně setkávala s někým, kdo je nyní ve vazbě, hnutí ANO si nad tím myje ruce a pan předseda Babiš ji kryje,“ dodal v Událostech, komentářích místopředseda TOP 09 Jan Jakob.

Někdejší karlovarská hejtmanka je členkou předsednictva ANO a ve stínové vládě jí připadá ministerstvo vnitra. Sdělila, že Nemrah je přítelem jejího manžela a nikdy s ním neřešila nic nad rámec společenského rozhovoru.

Vedení ANO vyjádřilo Mračkové Vildumetzové důvěru. „Prostě si vzala pana Mračka, vysoce postaveného funkcionáře ODS, a ten byl přítelem tohoto obviněného člověka. Když je navštívil, tak byla doma,“ uvedla ve vysílání ČT24 Alena Schillerová. „Za to, že se zamilovala do funkcionáře ODS, by neměla být perzekuovaná.“

Jediný úspěšný z šestnácti pokusů svrhnout vládu

Z dosavadních 16 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl zatím pouze jeden v březnu 2009. K opozici se při hlasování o vládě Mirka Topolánka (ODS) v době českého předsednictví EU připojili čtyři koaliční poslanci, takže získala potřebných 101 hlasů. Topolánkova vláda předtím čelila dalším čtyřem pokusům o vyslovení nedůvěry, které neuspěly.

Pět pokusů sesadit vládu učinila opozice i mezi lety 2010 a 2013, kdy byla u moci vláda Petra Nečase, tentokrát však ani jednou neuspěla. Naproti tomu první tři kabinety v historii samostatné České republiky – dva Klausovy a Zemanův – žádnému pokusu o vyslovení nedůvěry nečelily. Poprvé se o to opozice pokusila v roce 2003 za Špidlovy vlády. Pokus o vyslovení nedůvěry nepodnikla opozice ani za Paroubkova kabinetu, který byl však u moci jen rok od rozpadu předchozí vlády do voleb.

V minulém volebním období odolal Babišův menšinový kabinet ANO a ČSSD třem pokusům o svržení.

  • Hlasování, které způsobilo pád koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených s premiérem Mirkem Topolánkem (ODS), iniciovala opoziční ČSSD. Předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) svolal mimořádnou schůzi na 25. března 2009.
  • Topolánkova vláda vznikala velmi složitě, životaschopný kabinet se mu podařilo sestavit až na druhý pokus. Koalice měla ovšem ve sněmovně jen sto hlasů proti opoziční stovce. Důvěru získala díky dvěma poslancům, kteří se rozkmotřili s ČSSD, při rozhodujícím hlasování odešli ze sálu, a snížili tak kvórum. Nikdy nehlasovali pro vyslovení nedůvěry.
  • Přestože ČSSD později přišla ještě o další dva poslance, jednotu ztrácela i koalice. Od největší vládní partaje ODS se postupně distancoval Vlastimil Tlustý. Ten v souvislosti se vznikem koalice přišel o post ministra financí, ve který doufal, nepodařilo se mu ani vrátit do čela poslaneckého klubu ODS a zřetelně ztrácel vliv. Spolu s ním rebelovali ještě další dva občanští demokraté Jan Schwippel a Juraj Raninec.
  • Také ve Straně zelených se emancipovala frakce kolem bývalé ministryně školství Dany Kuchtové, kterou ve sněmovně reprezentovaly poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková.
  • Ze zmíněných pěti koaličních odpadlíků hlasovali čtyři pro nedůvěru vládě, proti byl Schwippel. Kabinetu nepomohl ani fakt, že jeden ze čtveřice poslanců, kteří naopak opustili ČSSD, se vzdal mandátu, hlas tak získali sociální demokraté zpět.
  • Hlasování skončilo poměrem 101 pro vyslovení nedůvěry a 96 proti. Vláda tedy musela podat demisi. Počátkem května byl jmenován nový kabinet Jana Fischera.