Cena elektřiny na evropské burze v Lipsku dosáhla nového rekordu. V pondělí poprvé přesáhla hranici sedmi set eur za megawatthodinu, tedy více než sedmnácti tisíc korun. Během dnešního obchodování na energetické burze v Lipsku mírně klesla k částce 654 eur za megawatthodinu. Na drahou elektřinu má vliv hlavně zvyšující se cena plynu a strach z omezení jeho dodávek z Ruska. O řešení energetické krize jednal v úterý večer poradní orgán vlády NERV. V Událostech, komentářích se nad otázkou řešení energetické krize střetli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a poslanec SPD Jan Hrnčíř.
Síkela odmítá zastropování cen energií, podle Hrnčíře plyn a elektřina zdraží desetinásobně
37 minut
Události, komentáře: Energie opět zdražují, bude vládní pomoc efektivní?
Vláda čelí kritice, že opatření v podobě úsporného energetického tarifu jsou příliš plošná, nebo naopak nedostatečná. „Je to nástroj, který připravovalo šedesát odborníků z těch nejvýznamnějších energetických účastníků trhu, ať jsou to operátoři na trhu s energiemi, nejvýznamnější dodavatelé, či distributoři,“ hájí vládní opatření Síkela. Tvrdí, že systém pomoci je koncipován tak, aby jedna její část byla plošnější a druhá se zužovala na nejpotřebnější.
„Chtěli jsme připravit nástroj, o který nebude potřeba žádat, který nebude procházet žádným majetkovým testem a který bude v maximální možné podobě doručen jednotlivým domácnostem automaticky, a pokud jsme chtěli toto dodržet, tak jsme museli jít cestou větší plošnosti,“ tvrdí ministr.
Podle Hrnčíře by dávalo větší smysl zastropování cen energií a snížení DPH. „Půl roku vláda připravovala zákon, který je ve finále o tom, že každý odběratel elektřiny dostane nějaký příspěvek? Tak na to bylo potřeba 60 odborníků?“ táže se Hrnčíř. „Nechápu, proč se nesáhne k cenové regulaci. Regulujeme cenu za distribuci elektrické energie, ale cenu silové elektřiny, která výrazně roste, neregulujeme,“ dodává.
Zastropování by nás přišlo draho
Varoval před tím, že trh s energiemi se podle jeho názoru změnil na oligopol. „Cena elektřiny a plynu se zdvihla na desetinásobek toho, za co se prodávala před půlrokem, to znamená, že lidé, kteří platí na energiích 50 tisíc za rok, budou v příštím roce platit půl milionu, to přece nevyřeší příspěvek 17 tisíc,“ domnívá se Hrnčíř.
„Pan poslanec má takovou zvláštní matematiku,“ směje se Síkela. „Když se podívám na příklad, za jaké ceny prodal ČEZ velkou část energie na příští sezonu, tak se bavíme o nějakých devadesáti pěti eurech, to znamená, že jsme daleko od těch spotových částek, o kterých mluvíme,“ vysvětluje ministr.
Zároveň odmítl zastropování cen jako nástroj, který by prohloubil deficit státního rozpočtu. „Kdybych teď zastropoval ceny elektrické energie v České republice na úrovni dvou set euro, a to není málo, tak při celkové spotřebě 60 terawatt ročně a při znemožnění exportu za tržní ceny v zahraničí to vytváří možný deficit čtyři sta padesát miliard korun, což je víc než dvojnásobek toho současného, a to je něco, čím budoucnost této země nemůžeme zatížit,“ tvrdí Síkela.
Podle něj přispívá vláda domácnostem a firmám v mezinárodním srovnání částkami, které převyšují jeden a půl procenta HDP, což nás podle Síkely řadí do první pětice států v Evropě z hlediska rozsahu pomoci. Podle něj je úsporný tarif jen jedním z nástrojů.
„Celková částka za topnou sezonu 2022 a 2023 podle jednotlivých tarifů, a se zohledněním odpouštění příspěvků na obnovitelné zdroje, bude podle typu domácnosti činit mezi jedenácti až asi osmnácti a půl tisíci na jednotlivou domácnost,“ ujistil Síkela. Zároveň vyzval domácnosti, které mají nárok na příspěvek na bydlení, aby si o něj zažádaly.
Síkela chce celoevropské řešení
„Trh s elektřinou se na základě energetické války vedené Ruskem do určité míry vymknul kontrole a začíná být dysfunkční. My máme přímou korelaci mezi tím, jak Gazprom, ať už verbálně, nebo skutečným krácením dodávek, žene ceny nahoru,“ obvinil Síkela ruský státní podnik, který je dodavatelem plynu i pro Česko. Myslí si, že situaci je potřeba řešit na evropské úrovni.
„Budu iniciovat v prvním kole jednání evropských ministrů na neformální úrovni, ale požádám ze své kompetence předsedajícího rady pro energetiku o svolání dalšího mimořádného jednání rady, abychom se touto otázkou zabývali,“ ujistil Síkela.
Podle Hrnčíře ale Evropa nebude jednotná a každý stát bude vyjednávat o cenách energií tak, jak se mu to nejvíce bude hodit. „To jsou takové romantické řeči, že se to bude řešit na evropské úrovni,“ tvrdí poslanec. „Vidíme, jak Bulharsko už vyjednává o plynu s Gazpromem. Státy se budou snažit si zajistit svou energetickou bezpečnost a ve chvíli, kdy bude chybět energie státům sousedním, žádná solidarita nebude,“ dodal.
Síkela tvrdí, že už probíhají jednání o zajištění plynu z jiných zdrojů než z Ruska: „Chápu, že SPD by asi byla ráda, kdyby jela do Moskvy vyjednávat o plynu. Já pana poslance musím zklamat, my radši budeme vyjednávat s Kuvajtem, Bahrajnem, možná budeme vyjednávat i se Saúdskou Arábií a s Alžírem. Ta jednání už probíhají.“
Síkela dodal, že věří, že jakmile se celá Evropa zbaví závislosti na ruském plynu, tak začnou ceny klesat. „Stejně jako u ropy a pohonných hmot se vrátí do normálu, protože není žádný důvod, aby plyn stál tři sta euro. Netvrdím, že se vrátí na těch dvacet pět, kde byl před rokem, ale vrátí se do normálu, jakmile se závislosti na Rusku zbavíme,“ myslí si ministr.
Celou diskusi najdete ve videu v úvodu článku.
