Zastropovat ceny energií a převzít ČEZ, zvažuje Špidla, jak řešit krizi. Kalousek je pro mimořádnou daň

Nahrávám video

Mírná recese není problematická, stěžejní je vysoká inflace, shodli se hosté Událostí, komentářů. Ekonomickou situaci by vláda měla řešit zastropováním cen energií, progresivní daní či převzetím ČEZu, je přesvědčen bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Exministr financí Miroslav Kalousek si regulaci cen dovede představit u elektřiny. Podle Štěpána Křečka, ekonomického poradce premiéra, kabinet nevylučuje rázné nástroje.

Makroekonomická čísla považuje Špidla za poctivě zpracovaná, trvá ale na tom, že nejsou rozhodující. Za důležitější považuje mimořádně vysokou inflaci. S tím souhlasí i Kalousek, mělká recese podle něj není ničím překvapivým. Za problém označuje přehřátý pracovní trh. Podle Křečka jde o příjemný problém: „Trh práce stabilizuje ekonomiku a je dobře, že budeme mít nízkou nezaměstnanost,“ říká s tím, že vysoká by byla horší. Za dlouhodobě správný považuje také tlak na růst mezd.

Bývalý premiér kritizuje komunikaci vlády s veřejností v současné mimořádné době. „To, co vláda sděluje, je do té míry nejasné, že to nemůže vytvářet jakoukoliv jistotu a možnost pro lidi, aby se rozumně připravili a rozhodli,“ podotýká. Upozorňuje také, že už je zřejmé, že značná část podpory ohroženým firmám i domácnostem přijde pozdě. Navíc je podle Špidly chybně zacílená a někdy až přehnaně drahá. „S časem se tady nehraje úplně zodpovědně,“ doplňuje.

Všem se pomoci nedá, upozorňuje Kalousek

„Někdy je komunikace opravdu nesrozumitelná a kdyby se neřeklo nic, možná by to bylo lepší, než když se řekne jedna věc a pak se třikrát opakuje,“ usuzuje exministr financí Kalousek. Není podle něj namístě se ptát, kolik kabinet se svými omezenými zdroji na pomoc vyčlení, ale jak budou vládní instrumenty efektivní. Všem se pomoci nedá, prostředky tedy musejí zamířit k těm nejpotřebnějším, zdůrazňuje.

Podle premiérova poradce se vedou spory, jestli nedávno schválený úsporný tarif není příliš plošný. Křeček je přesvědčen, že úsporný tarif je lepší než odpuštění DPH, protože procentuálně nejvíce pomůže domácnostem s nízkou spotřebou. Oproti tomu odpuštění DPH by v absolutním vyjádření přineslo největší úspory domácnostem s vysokou spotřebou. Připouští ale, že zacílení není nejlepší. „Pochopil bych, kdyby se z důvodu rychlosti plošná podpora nastavila na začátku a postupně se předělávala na cílenější a cílenější,“ říká hlavní ekonom BH Securities.

Špidla navrhuje, aby stát převzal ČEZ

Špidla je přesvědčen, že zdaleka nejjednodušším řešením by byla regulace cen, tedy zastropování cen energií. „Jsem zaražený, že po tolika měsících ta věc ještě není hotová nebo v daleko jasnější podobě,“ prohlásil bývalý předseda vlády. Současný kabinet podle něj až příliš našlapuje kolem ČEZu. „V této situaci čistě tržní regulace selhává, příliš mnoho lidí to odnáší, je to nebezpečné pro ekonomiku. Je namístě být docela radikální,“ argumentuje pro převzetí energetického giganta státem skrze vykoupení minoritních akcionářů.

„Vykoupení ČEZu je něco, co je na stole, ale při současných cenách je to nejméně tak 250 miliard,“ reaguje Kalousek. Co se ekonomických opatření týče, nedokáže si podle svých slov představit cenovou regulaci u plynu, potravin a pohonných hmot, protože by hrozil nedostatek.

Naproti tomu u elektřiny podle bývalého šéfa státní kasy existuje obrovský rozdíl mezi nákladovou a prodejní cenou. I při zastropování cen by tak firmy mohly vydělávat. „Možná, že by to pro stát, pro firmy i pro adresáty pomoci bylo mnohem jednodušší než sektor zdanit a pak to přerozdělovat,“ nastiňuje. 

O takovém řešení v současnosti podle Křečka Strakova akademie neuvažuje, zároveň ale poradce podotýká, že situace je extrémní a nelze vyloučit rázné nástroje. Pokud současné ceny přetrvají delší dobu, nebo dokonce porostou, způsobí to neřešitelný problém pro mnoho domácností. V takovém případě by se cenová regulace měla dostat na stůl, je přesvědčen hlavní ekonom BH Securities.

Jak zdanit ekonomické vítěze krize?

„Zkušenosti s takovým opatřením jsou a byly pozitivní,“ říká k regulaci cen Špidla a připomíná zastropování cen nájemného během svojí vlády. Opatření podle jeho slov pomohlo vrátit vývoj na běžnou dráhu. Bývalý premiér také prosazuje zavedení progresivní daně pro právnické osoby. Ta by se dala nastavit snadno tak, aby postihla enormní zisky, které nejsou výsledkem umného podnikání a inovace, ale válečnou situací.

Progresivní daň Kalousek odmítá, ovšem „válečnou daň“, jak o ní mluví ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), považuje za spravedlivou. „Není to sektorová daň, není to nic, co by likvidovalo strukturální deficit a je to jenom dočasné, zatímco progresivní zdanění právnických osob by bylo navěky,“ říká s tím, že určité sektory těží z války, zatímco spousta jiných prohrává.

Podle Stanjury vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech – energetice, bankovnictví a třetí oblasti, kterou ale ministr nespecifikoval. Křeček v Událostech, komentářích potvrdil, že mezi poradci premiéra se v této souvislosti několikrát hovořilo o rafineriích a velkých sítích čerpacích stanic. Zdůrazňuje, že tento sektor ze současné situace výrazně těží a zneužívá ji, když kupuje zlevněnou ruskou ropu, ale prodává ji za vysoké ceny.

Sbor ministrů podle Křečka uvažuje i o zastropování marží, ale rozdíly mezi jednotlivými čerpacími stanicemi prý dávají řidičům stále možnost tankovat výhodně. „Tento tlak ze strany poptávky může vést k tomu, že se marže budou snižovat. Tvrdé administrativní řešení je až poslední možnost a možná už jen pohrůžka, že by něco takového mohlo být zavedeno, může vést ke snížení marží,“ vysvětluje Křeček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 14 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 19 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...