Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.
Rodiče s nízkými výdělky si budou moci podle novely zvýšit měsíční částku rodičovského příspěvku z nynějších nejvýš 10 tisíc korun na 13 tisíc korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí si tak v době zdražování budou moci rodiny zvednout příjem, celkovou částku příspěvku pak ale vyberou rychleji.
Příjemci příspěvku na bydlení pak budou dokládat příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoliv už každého čtvrt roku. Dávku by měly úřady přiznávat na dobu neurčitou a lidé o ni nebudou muset žádat každý rok znovu. Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením.
Ohledně příspěvku na bydlení řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) senátorům, že „řešíme opravdu klíčovou situaci, jak zjednodušit, zflexibilnit agendu příspěvku na bydlení“. Připomněl, že se mluvilo o byrokratickém systému s velkým množstvím originálních nebo ověřených příloh. „Zhruba 140 tisíc lidí nebude muset jít teď v červenci znovu podávat žádosti. Budou dokladovat jen skutečné náklady na bydlení,“ poznamenal ministr.
Příspěvek na bydlení se počítá z normativních nákladů, které na každý rok vždy od ledna stanovuje vláda podle předchozího vývoje cen energií, nájmů a dalších nákladů. Podle novely by mohla započítat také v následujících letech i odhadovaný růst pro další rok.
Nezařazený senátor Pavel Fischer upozornil na to, že je potřeba připravit se zejména na šok u zdražení energií, kdy počet potřebných poroste. Mnoho lidí o žádnou dávku nežádalo a mohli by mít pocit nepatřičnosti a trapnosti, poznamenal. „Požádat o dávku není ostuda, zejména v případě, že žijeme v tak mimořádné době,“ zdůraznil senátor.
Doklady k dávce by lidé mohli předkládat i v kopiích bez ověření. Úřad práce by si v případě pochyb ale mohl vyžádat originály.
Běžné kopie by lidé mohli podle návrhu dokládat i k žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci, která patří mezi podpory v hmotné nouzi. Dostat ji mohou lidé bez příjmu a majetku, kteří nezvládnou situaci řešit sami.
Jednorázovou podporu ve výši až 15násobku životního minima mohou získat oběti tornáda, povodní, požárů či havárií. Nyní je to 63 750 korun. Nově by ji mohli pobírat i lidé, jimž by kvůli nedostatku peněz hrozila ztráta bydlení nebo by zůstali bez základních potřeb. Celková částka v jednom roce podle novely nepřekročí dvacetinásobek životního minima, teď tedy 85 tisíc korun.
U jednorázové dávky by se také posuzoval příjem žadatele a jeho blízkých nejen za daný měsíc, ale i za předchozí tři měsíce. Opatření má podle ministerstva práce zabránit spekulování, kdy lidé před podáním žádosti kvůli získání podpory vybírali peníze z účtů. Penzistům by se při hodnocení nároku do příjmu neměl zahrnovat celý důchod, ale 70 procent. Dávku si lidé budou moci vyřídit v místě, kde skutečně bydlí.
U části kratších pracovních úvazků budou nižší odvody
Úleva v odvodech na sociální zabezpečení bude činit pět procent z obvyklého pojistného 24,8 procenta. Opatření má zaměstnavatele motivovat k širšímu vytváření a nabízení zkrácených úvazků a podpořit obyvatele, kteří jsou na trhu práce zranitelní.
Sleva se bude vztahovat podle novely na úvazky osm až 30 hodin týdně u vymezených skupin zaměstnanců. Patří k nim lidé starší 55 let, rodiče či pěstouni dětí do deseti let, středoškolští a vysokoškolští studenti, nezaměstnaní na rekvalifikaci a lidé se zdravotním postižením mimo chráněný trh práce. Úleva se bude vztahovat i na zaměstnávání lidí mladších 21 let, u nichž nebude podmínkou zkrácený úvazek. Cílem je podpora vstupu zejména absolventů středních škol a učilišť na trh práce.
Zaměstnanec, na kterého by zaměstnavatel žádal úlevu, by si podle novely nesměl vydělat víc než 1,5násobek průměrné mzdy a za hodinu by nesměl mít víc než 1,15násobek průměru. Za měsíc by pracovník nesměl na všechny své úvazky ve firmě odpracovat víc než 138 hodin. Sleva by se neposkytovala při kurzarbeitu a na chráněném trhu práce.
„Je zde velká poptávka po tom, abychom dokázali vytvořit prostředí, které motivuje zaměstnavatele k tomu, aby ve větší míře nabízeli svým zaměstnancům částečné úvazky,“ řekl ministr práce a sociálních věcí. Předloha podle něho obsahuje mechanismy proti možnému zneužívání. Jurečka také podotkl, že možnému snížení zdravotních odvodů se bude věnovat ministerstvo zdravotnictví.
„Zájem o zkrácené pracovní úvazky roste a poroste i v souvislosti s inflací a zdražováním,“ uvedla předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horská (za KDU-ČSL). Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 míní, že snížení odvodů u kratších úvazků je dobré vykročení k debatě o výši odvodů obecně. „Pracovní místa jsou velmi drahá, a to také komplikuje pracovní trh,“ řekla.
Výpadek výběru pojistného bude podle ministerstva práce činit asi 1,9 až 3,2 miliardy korun ročně. Díky zaměstnání více lidí by se příjem rozpočtu pak ale mohl zvýšit. Jurečka předpokládá, že přibude 30 tisíc až 50 tisíc zaměstnanců na zkrácené úvazky. „Celková bilance dopadů na důchodové pojištění by měla být kladná,“ řekl.
Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí teď na důchody 21,5 procenta, na nemocenské 2,1 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta, celkem tedy 24,8 procenta. Zaměstnanec pak ze základu platí 6,5 procenta. Osoby samostatně výdělečně činné mají odvody 29,2 procenta základu – na penze 28 procent a na podporu zaměstnanosti 1,2 procenta. Na nemocenské pak mohou případně posílat ze základu ještě 2,1 procenta.
Označení původu produktů může získat mezinárodní ochranu
Další novela, kterou Senát schválil, má odstranit dvoukolejnost unijní a národní ochrany označení původu či zeměpisného označení u zemědělských produktů včetně vína a lihovin. Produkty s unijní ochranou budou moci mít také ochranu mezinárodní.
Nositelé práv, kterým byla udělena národní ochrana, se budou muset podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) do 14. září rozhodnout, zdali chtějí tuto ochranu změnit na unijní, nebo mezinárodní. Úřad průmyslového vlastnictví je o nutnosti tohoto rozhodnutí již informoval.
Mezinárodní ochranu budou moci v návaznosti na novelu získat označení jako žatecký chmel, pardubický perník nebo třeboňský kapr. Norma totiž počítá s přičleněním EU k mezinárodní dohodě o ochraně označení původu a má v českém právu vyhovět závazkům, které z tohoto připojení plynou.
Produkty pod unijní ochranou nebudou pod ochranou národní. Mají se tím odstranit rozdíly v kvalitativních požadavcích na tyto výrobky. „Ochrana označení původu a zeměpisného označení není pouze ochranou producenta zboží, jako je tomu u ochranných známek, ale je ochranou spotřebitele, který původu určitého druhu zboží přisuzuje určité kvalitativní znaky,“ uvedla vláda ve zdůvodnění předlohy.
Označení původu vychází z názvu území u zboží, jehož kvalita nebo vlastnosti jsou dány prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory. Zeměpisným označením je název pro zboží, které má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu. Po schválení novely byla červnová schůze horní komory ukončena. Senátoři se k dalšímu zasedání sejdou za tři týdny.
Prezident Zeman podepsal kromě změny příspěvku na bydlení a rodičovské i další normy jako jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku pro rodiny s loňskými příjmy do jednoho milionu korun hrubého; dále změnu nového stavebního zákona, která o rok odkládá vznik nově zřizovaného Nejvyššího stavebního úřadu; novelu o ubytování a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu a novelu o vytváření tříd pro ukrajinské běžence, pokud pro ně školy nebudou mít místa v běžných třídách.
