Vystoupení Česka ze dvou postsovětských mezinárodních bank, jimiž jsou Mezinárodní investiční banka (MIB) a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS), na čtvrteční schůzi odsouhlasil Senát. Podpořil také návrh zákona týkající se panevropského penzijního osobního produktu či daňovou novelu. Horní komora odhlasovala i změny na finančním trhu, které vycházejí z unijních předpisů. Podpořila také ochranu Evropské unie a jejích členů před hospodářským nátlakem třetích zemí.
Sněmovna souhlas s výpovědí vyslovila koncem března. Vystoupení Česka z bank horní komoře už v minulém týdnu jednomyslně doporučil její bezpečnostní výbor. Stejné usnesení přijal senátní hospodářský výbor. Pokud výpověď podepíše i prezident, Česko přestane být členem obou institucí v souladu s výpovědní lhůtou během půlroku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že se Česko pokusí během půlroční lhůty vyjednat finanční vypořádání, které činí zhruba 82 milionů eur (dvě miliardy korun). „Jsem poměrně skeptický, že se to povede,“ přiznal.
MBHS se rozhodly podle ministra opustit dvě třetiny členských zemí, také Slovensko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko, což bude znamenat faktický konec této banky. V případě MIB je podle Stanjury situace složitější, neboť z ní nechce vystoupit Maďarsko, kde banka sídlí. Maďarsko členem MBHS není.
Obě banky vznikly ještě za dob Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která organizovala vzájemný obchod mezi státy sovětského bloku a měla být protipólem někdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, nynější Evropské unii.
MBHS na rozdíl od MIB neprošla transformací, roky se nacházela ve stagnaci a vystoupit z ní chtěla už bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Stanjura řekl, že Česko má v MBHS v podobě splaceného vkladu a nerozděleného zisku celkem 39,2 milionu eur, tedy asi 960 milionů korun. V MIB činí česká pohledávka 43,3 milionu eur, tedy asi 1,06 miliardy korun.
MIB byla založena vládami členských zemí RVHP v roce 1970. Akcionáři je devět států – Rusko, Česko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování.
MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Akcionáři banky je osm států – Ruská federace, Česká republika, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky.
Panevropský osobní penzijní produkt by měl sloužit jako dobrovolná daňově podporovaná alternativa ke spoření na důchod. Výhodný bude především pro ty občany EU, kteří pracují ve více členských státech.
Nárok ozbrojených sil na vratku DPH
Horní komora na čtvrtečním jednání také beze změn schválila daňovou novelu, podle které ozbrojené síly zemí Evropské unie pravděpodobně získají nárok na vratku daně z přidané hodnoty, pokud se podílejí na společné bezpečnostní a obranné politice Unie. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Novela rozšiřuje pro ozbrojené síly unijních zemí zavedení možnosti osvobození zboží a služeb od DPH, které se zatím vztahuje na státy NATO. Má jim umožnit například osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, osvobození dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečněné v tuzemsku a rovněž dodání zboží nebo poskytnutí služby určené pro použití civilními zaměstnanci, kteří tyto ozbrojené síly doprovázejí, nebo k zásobení jejich jídelen, uvedla vláda. Státní rozpočet by to podle jejího odhadu vlády mohlo stát řádově miliony korun.
Nově do novely ministerstvo financí zařadilo opatření ze směrnice Evropské unie, která se týká dočasného osvobození od DPH při dovozu a některých dodáních v reakci na pandemii koronaviru. Od DPH bude osvobozen dovoz zboží dovážený organizací založenou podle unijního práva, pokud se toto zboží dováží za účelem boje s pandemií covidu.
Předloha má také umožnit, aby členské státy až do konce roku 2030 při měření stupňů piva nebraly v potaz jeho složky, které byly přidány po kvašení. Norma dále zpřesňuje ustanovení týkající se osvobození od daně u denaturovaného lihu. Podle ministerstva financí to umožní menším českým výrobcům alkoholických nápojů uplatnit sníženou sazbu spotřební daně i při prodeji výrobků v jiných státech EU. Vláda neočekává, že by tato změna měla významný dopad do rozpočtu.
Hospodářský nátlak třetích zemí
Senát podpořil záměr Evropské unie účinněji reagovat na ekonomické zastrašování členských států ze strany mimounijních zemí. Ve shodě s vládou chce vyšší zapojení členských zemí do rozhodování Evropské komise, která by opatření proti hospodářskému nátlaku podle návrhu nařízení schvalovala. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve čtvrtek senátorům řekl, že nalézt kompromisní řešení bude úkolem nadcházejícího českého předsednictví EU.
Evropská komise navrhla sankční systém, který má sedmadvacítce usnadnit zavádění cel a dalších odvetných opatření vůči zemím, jež samy například omezují dovoz nějakého zboží z EU. Pro Česko je podle Síkely nepřijatelné, aby Evropská komise mohla seznam sankčních opatření sama měnit. Zároveň chce zabránit tomu, aby opatření mohla být používána neuváženě proti českým spojencům a partnerům mimo EU.
Návrh má sloužit především jako varování pro mimounijní země, aby si rozmyslely využívání zastrašovacích obchodních praktik ve snaze ovlivnit politická rozhodnutí EU a jejích členů. Komise bude na jeho základě nejprve přesvědčovat zmíněné státy, aby nově zavedená cla či jiná opatření zrušily. Pokud dialog selže, může přijít na řadu některý z odvetných kroků. Jejich navrhovaná škála sahá od dovozních poplatků přes zákaz dovozu některého zboží až po omezení přístupu na kapitálový trh.
Změny na finančním trhu
Další novela, kterou Senát schválil, přináší sjednocení předpisů u přeshraniční nabídky investičních fondů nebo změny kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry. Zavádí úpravy, které vyplývají z evropských směrnic. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Upravená pravidla mají podle vlády posílit konkurenceschopnost českého kapitálového trhu ve vztahu nejen k vyspělým západoevropským trhům, ale i k úpravám sousedních států. Podle odborníků na finanční právo předloha především může podpořit financování malých a středních firem i skupinové financování, takzvaný crowdfunding, a slaďuje české předpisy s unijním nařízením.
Nově do normy proti původní verzi kabinet začlenil například možnost zahraničních bank a oprávněných finančních institucí poskytovat na území Česka investiční služby bez nutnosti zřízení pobočky, pokud jsou tyto služby poskytované profesionálním zákazníkům. Nově by také měla Česká národní banka určovat u bank i spořitelních družstev odměnu likvidátora. Nyní tak činí soudy a podle materiálu je to zatěžuje a případnou likvidaci prodlužuje.
