Novým náčelníkem generálního štábu má být ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka. Po jednání s prezidentem Milošem Zemanem o tom informovala vládu ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla, že Řehka byl jejich společným kandidátem. Řehka má ve funkci nahradit Aleše Opatu, kterému v létě končí v armádě vojenský závazek. Opata v čele armády pokračovat nechtěl.
Černochová a Zeman našli shodu. Náčelníkem generálního štábu má být Karel Řehka
2 minuty
Události ČT: Novým náčelníkem generálního štábu bude Karel Řehka
Návrh ministryně obrany ve středu schválila vláda. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu. Náčelníka generálního štábu poté jmenuje prezident Zeman.
Podle ředitele tiskového odboru ministerstva obrany Davida Jareše se Řehka funkce ujme 1. července. „Generál Řehka je skvělá volba, je to voják se zkušenostmi ze strategické oblasti kybernetické bezpečnosti, ale i s velením na našem území nebo v bojových operacích na Balkáně a v Afghánistánu,“ uvedla Černochová.
„Mnohokrát prokázal své manažerské schopnosti, absolvoval i prestižní zahraniční důstojnické kurzy. Je to skvělý voják i bojovník a provede naši armádu tolik potřebnou modernizací,“ dodala.
„Vážím si důvěry paní ministryně, vlády i pana prezidenta. Převzít armádu v tak složité mezinárodní a bezpečnostní situaci je velká výzva. Věřím, že důvěru nezklamu, a těším se na spolupráci,“ uvedl Řehka.
Brigádní generál Řehka po studiu odešel ke speciálním silám do Prostějova, kterým i velel. Vyslán byl na několik zahraničních misí na Balkáně a v Afghánistánu a působil i ve velitelských strukturách v rámci NATO. Absolvoval několik zahraničních kurzů včetně prestižního Rangers v USA. Po jmenování do čela NÚKIB odešel do civilu. NÚKIB se pod jeho vedením opakovaně věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, řada z nich je připisována Rusku.
Střecha a Zůna – shoda nebyla
Černochová o nástupci Opaty v uplynulých týdnech se Zemanem mluvila několikrát, jejím favoritem byl podle informací ČTK ředitel sekce rozvoje sil ministerstva obrany Ivo Střecha. Prezident naopak prosazoval prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůnu. Shodu nenalezli.
Černochová Opatovi za jeho službu poděkovala. „Dokázal skvěle vést armádu v období covidové pandemie, kdy se na vojáky spoléhala celá republika, stejně jako evakuaci z Afghánistánu a v posledních měsících byl pro mě a vládu Petra Fialy velkou oporou v agendě spojené s válkou na Ukrajině,“ poznamenala. „Věřím, že pan generál toho pro Českou republiku v budoucnu ještě hodně pozitivního vykoná,“ doplnila.
Nominaci na náčelníka generálního štábu musí podle zákona projednat sněmovní výbor pro obranu. Jeho předseda Lubomír Metnar (ANO) ho svolá na páteční ráno. Řekl, že Řehku považuje za dobrého vojáka a odborníka. Upozornil ale, že takto rychlým kariérním postupem přeskočil v armádní hierarchii řadu dobrých vojáků a generálů. Nominace je tak podle něj „mimo systém“. „Z tohoto pohledu si nejsem jist, jestli je to dobrá volba,“ poznamenal.
- Datum a místo narození: 1. února 1975 v Tišnově
- Vzdělání: Vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově (průzkumný směr), absolvoval důstojnický kurz na Královské vojenské akademii Sandhurst ve Velké Británii, kurz Ranger v USA, kurz předsunutých leteckých návodčích ve Velké Británii a brigádní štábní kurz (řízení obrany státu – krizové řízení) na Vojenské akademii v Brně.
- Praxe: Po ukončení studia ve Vyškově byl přidělen k prostějovské 6. speciální brigádě jako velitel skupiny. V roce 1998 byl vyslán do kurzu Ranger, po jeho absolvování byl v červnu 1999 vyslán jako velitel průzkumného odřadu se 6. průzkumnou rotou KFOR do operace Joint Guardian na území Kosova.
- Po návratu byl v roce 2000 odvelen k Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, kde působil jako starší důstojník pracoviště zahraničních styků (zároveň si dálkově dokončil magisterské studium). V letech 2001 a 2002 velel skupině leteckých návodčích v Náměšti nad Oslavou, na jejímž vzniku se podílel. Poté se vrátil do Prostějova, kde od října 2002 vykonával funkci velitele roty, později velitele střediska 601. skupiny speciálních sil, a to až do července 2006.
- V roce 2004 se jako zástupce velitele kontingentu speciálních sil zúčastnil operace Enduring Freedom v Afghánistánu. Od srpna 2006 do července 2009 působil jako vedoucí starší důstojník - specialista oddělení speciálních sil na velitelství sil rychlé reakce NATO v německém Rheindahlenu, přičemž se na přelomu let 2006/07 a 2007/08 dvakrát vrátil do Afghánistánu, kde působil jako starší důstojník - specialista prvku velení a řízení speciálních operací mise ISAF.
- Po návratu do Česka byl zařazen na funkci staršího důstojníka - specialisty Ředitelství řízení speciálních sil ministerstva obrany a byl vojenským asistentem šéfa resortu. V květnu 2010 se stal velitelem 601. skupiny speciálních sil, v jejímž čele stál do října 2014. V roce 2011 velel v operaci ISAF v Afghánistánu.
- V listopadu 2014 se stal hlavou nově založeného Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. Naposledy byl zástupcem velitele Mnohonárodní divize severovýchod, pod kterou spadají alianční jednotky rychlé reakce předsunuté na území Polska a Pobaltí.
- Řehka má hodnost brigádního generála, do které jej na návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (ANO) povýšil v říjnu 2016 prezident Miloš Zeman.
- Je autorem několika prací z oblasti nekonvenčního způsobu vedení války, speciálních operací a bezpečnosti, mimo jiné knihy Informační válka (2017).
- Řehka ve známost i nevojenské veřejnosti vstoupil v listopadu 2018 ostrou kritikou bývalého ministra zahraničí a tehdejšího poslance Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se v době úmrtí českých vojáků v Afghánistánu vyslovil pro ukončení tamní alianční mise. Řehka na Zaorálkovy úvahy reagoval na svém facebookovém profilu slovy, že mluvčí Talibanu by to neřekl lépe, a poznamenal, že se stydí. „Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost,“ napsal. V textu také upozornil na „podkopávání“ obranyschopnosti a bezpečnosti vojáků v misi. Uvedl, že diskuse o misích je potřebná, ale ne v době, kdy česká armáda utrpí ztráty. Armáda poté vedla s Řehkou kázeňské řízení, jeho výsledek nezveřejnila.
- V květnu 2019 převzal Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Toto prestižní ocenění založila Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ho při předávání ceny označil za symbol toho, čím chce Česká republika být – hrdou zemí, která dokáže spolupracovat a obhajovat své zájmy v celosvětovém měřítku. Poděkoval Řehkovi za reprezentaci země v zahraničí.
- V srpnu 2019 mu polský ministr obrany udělil stříbrnou medailí Ozbrojených sil Polské republiky za zásluhy a významný přínos v rozvoji spolupráce mezinárodních jednotek.
- V březnu 2020 byl jmenován ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Po jmenování do čela NÚKIB odešel do civilu. NÚKIB se pod jeho vedením věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, jedním z posledních takových případů byl kybernetický útok na sítě Ředitelství silnic a dálnic.
