Dvě třetiny pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu, hranice chudoby se posouvá

7 minut
Události: Loni rostly mzdy i platy, letos si zaměstnanci reálně pohorší
Zdroj: ČT24

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

V loňském roce byla průměrná mzda 37 839 korun, odměny pracovníků v soukromém sektoru vzrostly zhruba o šest procent. Vyšší příjem měli i státní zaměstnanci, a to zhruba o pět procent. 

Například makléři v loňském roce prodali rekordní počet nemovitostí, rostly jejich ceny a tím pádem i provize. Teď přišlo ale ochlazení v podobě drahých hypoték a tím pádem i nižšího zájmu.

Růst hrubé měsíční mzdy v roce 2021
Zdroj: ČT24

Prodeje a mzdy, které patřily v minulém roce k těm nejrychleji rostoucím, tak zřejmě v tomto oboru letos zpomalí. Lepší mzdy se v soukromém sektoru dočkaly loni i další pracovníci, například ti ze zdravotnictví. O více než deset procent si polepšili i zaměstnanci v administrativě a rostly odměny i v oboru vědecké a technické činnosti.

Podle ekonomických ukazatelů je ale téměř jisté, že lidé v Česku zchudnou. Mzdy letos ve většině odvětví totiž neporostou tak rychle, jak budou stoupat ceny energií a zboží v obchodech. Podle prvních odhadů si tak čeští zaměstnanci reálně v průměru pohorší asi o osm procent. 

Příjmy v ČR podle regionu
Zdroj: ČT24

„Chceme dát jasně najevo, že se nám ta situace týkající se drahoty velmi nelíbí. Vláda musí dělat více, protože to ohrožení je značné. Už teď se hovoří o tom, že ceny elektrické energie a plynu budou ještě růst,“ vysvětluje tlak odborů na výši minimální mzdy šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Nejnižší platy

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale varuje, že zvýšení minimální mzdy může vést k problémům na straně zaměstnavatelů. „Zvýšení minimální mzdy se také propisuje do výše takzvaných zaručených mezd. Pak už se to týká opravdu velkého množství lidí a velkého množství firem, které pokud na to nemají prostředky a ta situace pro ně dneska není jednoduchá, tak nebudou schopny udržet tak nízkou nezaměstnanost, jakou dnes máme,“ konstatuje Jurečka.

72 minut
90’ ČT24 - Dopady zdražování na život lidí
Zdroj: ČT24

Hlavní makroekonom ČMKOS Martin Fassmann obhajuje požadavek odborů na navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun, podle něj je to absolutní minimum, na jaké budou odbory ochotny přistoupit. „To je s bídou náhrada inflace,“ řekl Fassmann v pořadu 90' ČT24. „My nechceme nic navíc. Ukazuje se, že poroste HDP i produktivita práce, my chceme pouze zachovat hodnotu minimální mzdy,“ vysvětluje. 

Dodává, že podle jeho názoru by vláda měla zasáhnout do růstu cen. „Zákon o cenách má mnoho možností, jakým ovlivnit ceny,“ tvrdí Fassmann. „Věcné usměrňování cen umožní podívat se do celého řetězce a zjistit, kde dochází k enormnímu navyšování zisku. A pak lze přijmout nějaká opatření.“

Českomoravská konfederace odborových svazů už také svolala demonstraci na 5. září kvůli vysoké inflaci a krokům vlády. Představit na ní chtějí ještě další požadavky.

Profese s výdělkem pod osmnáct tisíc korun
Zdroj: ČT24

Méně než osmnáct tisíc korun hrubého si vydělají v Česku lidé v asi šesti profesích. Úplně nejmenší mzdy mají pomocníci v lesnictví. Nízké výplaty ale mají také kurýři, kadeřníci nebo dělníci na stavbách. 

„Při stávajících cenách energií, které ale strmě letí nahoru, je pro život jednotlivce, tak aby nemusel přežívat bez topení a zatopil si alespoň na 18 až 20 stupňů, optimální plat 20 tisíc korun, vysvětluje Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství společnosti Člověk v tísni.

Profese s výdělkem pod dvacet tisíc korun
Zdroj: ČT24

Tuto hranici se svou hrubou mzdou často nepřesáhne ještě několik dalších profesí. Jsou to nejčastěji lidé pracující v restauracích nebo hotelech, jako třeba číšníci nebo uklízeči.

Podobně jsou na tom také zaměstnanci dělající ostrahu nebo švadleny. Určit v dnešní době, kde je hranice chudoby, je podle odborníků velmi obtížné. Každý měsíc ji totiž posouvá vysoká míra zdražování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Po víkendu se prudce sníží množství ozonu

Po víkendu se podle meteorologů prudce sníží množství ozonu. I když očekávané hodnoty ultrafialového záření nebudou v rámci celého roku nijak vysoké, po zimním období není kůže na vyšší dávky slunečního záření zvyklá. Lidé by proto měli zejména odpoledne omezit pobyt na přímém slunci a používat sluneční brýle a krém s vysokým ochranným faktorem, zejména při pohybu na horách.
před 5 hhodinami

Po havárii vlaku na Přerovsku mají místní obavu z toxického odpadu

Třetí den hasiči u Hustopečí nad Bečvou likvidují požár cisteren, které po železnici převážely benzen. Na místě se v neděli pohybovali hlavně vyšetřovatelé ve speciálních oblecích, v odpoledních hodinách pak hasiči pokračovali v odčerpávání benzenu z poškozených cisteren. Místní se pomalu začínají k místu sjíždět se strachem z toxického odpadu.
před 6 hhodinami

Obviněné v kauze Motol může rodina navštívit jednou za dva týdny

Už čtvrtý den je ve vazbě pětice aktérů kauzy motolské nemocnice. Bývalý ředitel Miloslav Ludvík, jeho náměstek Pavel Budinský nebo předseda České unie sportu Miroslav Jansta mohou mít prakticky nepřetržitý kontakt s advokáty. S rodinou se ale smí vidět jen jednou za dva týdny. Celkem je v případu obviněno sedmnáct lidí, a to z korupce, praní špinavých peněz nebo dotačního podvodu.
před 7 hhodinami

Koalice neví, zda bude mít dost hlasů k přehlasování veta o platech politiků

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.
před 7 hhodinami

Již není čas na další řeči, musíme jednat, řekl po summitu Keir Starmer

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ČNB by měla snižovat úrokovou sazbu rychleji, míní ekonom Marek

Zdražování potravin inflaci dlouhodobě nezvýší, ale je jejím nejviditelnějším rizikem. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce. Ekonomický poradce prezidenta republiky David Marek míní, že inflace je stabilizovaná, a vyzval Českou národní banku (ČNB), aby rychleji snižovala úrokové sazby. Náměstek ministra financí Tomáš Holub doplnil, že pokud stabilita není ohrožená, ČNB by měla brát v potaz vývoj reálné ekonomiky.
před 9 hhodinami

Česko je v žebříčku dostupnosti antikoncepce v Evropě šestatřicáté ze 47 zemí

Česko získalo 51,7 bodu ze 100 za přístup k moderní antikoncepci. Vyplývá to z Antikoncepčního atlasu Evropy 2025, který už poosmé zpracovávalo Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva (EPF). Se získanými body se Česko umístilo šestatřicáté ze 47 hodnocených zemí Evropy. Atlas Česko hodnotí nízko především kvůli absenci hrazené hormonální antikoncepce z veřejného pojištění. Nejvíce bodů získaly Francie a Lucembursko, poslední skončilo Polsko.
před 11 hhodinami

Tři procenta HDP na obranu mohou být málo, shodují se Dvořák a Telička

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podle něj je podstatné restrukturalizovat armádu a investovat do její výbavy.
před 12 hhodinami
Načítání...