Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.
V loňském roce byla průměrná mzda 37 839 korun, odměny pracovníků v soukromém sektoru vzrostly zhruba o šest procent. Vyšší příjem měli i státní zaměstnanci, a to zhruba o pět procent.
Například makléři v loňském roce prodali rekordní počet nemovitostí, rostly jejich ceny a tím pádem i provize. Teď přišlo ale ochlazení v podobě drahých hypoték a tím pádem i nižšího zájmu.
Prodeje a mzdy, které patřily v minulém roce k těm nejrychleji rostoucím, tak zřejmě v tomto oboru letos zpomalí. Lepší mzdy se v soukromém sektoru dočkaly loni i další pracovníci, například ti ze zdravotnictví. O více než deset procent si polepšili i zaměstnanci v administrativě a rostly odměny i v oboru vědecké a technické činnosti.
Podle ekonomických ukazatelů je ale téměř jisté, že lidé v Česku zchudnou. Mzdy letos ve většině odvětví totiž neporostou tak rychle, jak budou stoupat ceny energií a zboží v obchodech. Podle prvních odhadů si tak čeští zaměstnanci reálně v průměru pohorší asi o osm procent.
„Chceme dát jasně najevo, že se nám ta situace týkající se drahoty velmi nelíbí. Vláda musí dělat více, protože to ohrožení je značné. Už teď se hovoří o tom, že ceny elektrické energie a plynu budou ještě růst,“ vysvětluje tlak odborů na výši minimální mzdy šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Nejnižší platy
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale varuje, že zvýšení minimální mzdy může vést k problémům na straně zaměstnavatelů. „Zvýšení minimální mzdy se také propisuje do výše takzvaných zaručených mezd. Pak už se to týká opravdu velkého množství lidí a velkého množství firem, které pokud na to nemají prostředky a ta situace pro ně dneska není jednoduchá, tak nebudou schopny udržet tak nízkou nezaměstnanost, jakou dnes máme,“ konstatuje Jurečka.
Hlavní makroekonom ČMKOS Martin Fassmann obhajuje požadavek odborů na navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun, podle něj je to absolutní minimum, na jaké budou odbory ochotny přistoupit. „To je s bídou náhrada inflace,“ řekl Fassmann v pořadu 90' ČT24. „My nechceme nic navíc. Ukazuje se, že poroste HDP i produktivita práce, my chceme pouze zachovat hodnotu minimální mzdy,“ vysvětluje.
Dodává, že podle jeho názoru by vláda měla zasáhnout do růstu cen. „Zákon o cenách má mnoho možností, jakým ovlivnit ceny,“ tvrdí Fassmann. „Věcné usměrňování cen umožní podívat se do celého řetězce a zjistit, kde dochází k enormnímu navyšování zisku. A pak lze přijmout nějaká opatření.“
Českomoravská konfederace odborových svazů už také svolala demonstraci na 5. září kvůli vysoké inflaci a krokům vlády. Představit na ní chtějí ještě další požadavky.
Méně než osmnáct tisíc korun hrubého si vydělají v Česku lidé v asi šesti profesích. Úplně nejmenší mzdy mají pomocníci v lesnictví. Nízké výplaty ale mají také kurýři, kadeřníci nebo dělníci na stavbách.
„Při stávajících cenách energií, které ale strmě letí nahoru, je pro život jednotlivce, tak aby nemusel přežívat bez topení a zatopil si alespoň na 18 až 20 stupňů, optimální plat 20 tisíc korun, vysvětluje Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství společnosti Člověk v tísni.
Tuto hranici se svou hrubou mzdou často nepřesáhne ještě několik dalších profesí. Jsou to nejčastěji lidé pracující v restauracích nebo hotelech, jako třeba číšníci nebo uklízeči.
Podobně jsou na tom také zaměstnanci dělající ostrahu nebo švadleny. Určit v dnešní době, kde je hranice chudoby, je podle odborníků velmi obtížné. Každý měsíc ji totiž posouvá vysoká míra zdražování.
