Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.
Rodina si až po 79 letech mohla přečíst dopis na rozloučenou od popraveného odbojáře Bobáka
Události ČT: Dopis popraveného odbojáře se dostal k rodině po skoro 80 letech (zdroj: ČT24)
Historik dopis objevil v Archivu bezpečnostních složek loni. Vězeň ho před 79 lety napsal sestře, rodina ho ale nikdy nedostala. „Šokovalo mě to, protože to bylo v zalepené obálce, takže já jsem musel v archivu požádat, aby mi ji rozpečetili,“ popsal historik.
Čtyřstránkový dopis napsal Vladislav Bobák 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee, kde byl o pár hodin později popraven gilotinou. Bylo mu 31 let. „Nikdy jsem nežil pro sebe, ale pro celek, a rovněž pro celek jsem obětoval život,“ přečetla z dopisu Bobákova neteř Ludmila Vavrečková.
Důvodem, proč nacisté dopis rodině neodeslali, bylo to, že v něm Bobák svých činů nelituje. Červeně v dopise vyznačili pasáže, které považovali za závadné. „Mám dnes tak krásnou náladu, jakou jsem nikdy neměl a věřím v dobrý konec, přestože se ho nedočkám,“ přečetl z dopisu Uhlíř s tím, že dobrým koncem byla myšlena porážka třetí říše. Proto tuto pasáž údajně cenzura začervenila.
„Vidět ten rukopis, který je velice podobný maminčinému, a ten obsah, který je velice dojemný a zároveň statečný, je to takové pohnutí,“ dodala Bobákova neteř.
Měl získávat informace pro GRU
Vladislav Bobák po začátku okupace přešel hranice do Polska. Poté skončil v sovětské internaci a zverbovala ho zpravodajská služba GRU. Ta ho v roce 1940 poslala zpět do protektorátu. Tam měl zřídit zpravodajskou síť, která by získávala informace o německém válečném průmyslu a přesunech vojsk.
„V té době byly veškeré nástroje, které mohly vésti k osvobození republiky z německého područí, víceméně legální z hlediska odboje,“ konstatoval historik. Gestapo Bobáka zatklo v březnu 1941. Vězení a výslechy trvaly dva roky. V berlínském Plötzensee, kde byl popraven, bylo zabito celkem 611 odbojářů.