Policie odložila případ možného neposkytnutí pomoci Zemanovi. Podezření se nepotvrdilo

Policisté ukončili prověřování okolí prezidenta Miloše Zemana kvůli možnému podezření z neposkytnutí pomoci v době před hospitalizací prezidenta. Podle policie se podezření z trestného činu nepotvrdilo. Na dotaz ČT to uvedl okresní státní zástupce Lukáš Hossinger z Okresního státního zastupitelství v Rakovníku. Policie si kvůli prověřování pozvala loni v listopadu několik zaměstnanců Pražského hradu k podání vysvětlení. Kromě šéfa ochranky prezidenta Martina Baláže vypovídal na policii také hradní protokolář Vladimír Kruliš nebo hradní kancléř Vratislav Mynář.

„K Vaší žádosti sděluji, že v předmětné věci bylo policejním orgánem dne 23. 2. 2022 rozhodnuto o odložení věci, kdy policejní orgán dospěl k závěru, že nejde o podezření z trestného činu a nebylo na místě věc vyřídit jinak,“ uvedl Hossinger.

Policie se případem zabývala na základě několika trestních oznámení. Možné podezření z neposkytnutí pomoci spadalo do doby před hospitalizací Zemana, kdy byl prezident v Lánech. Proto případ dozorovali žalobci z Rakovníka.

Zeman byl převezen do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) loni 10. října. Ambulance ho do nemocnice odvezla z lánského zámku krátce po odjezdu tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), který se předtím s hlavou státu sešel na necelou hodinu jednání. Podle Hradu byl prezident v posledních dvou týdnech předtím nemocen.

V souvislosti s hospitalizací prezidenta podal trestní oznámení například lékař Martin Jan Stránský. Podle něj se lidé v okolí prezidenta mohli dopustit neposkytnutí pomoci nebo ublížení na zdraví z nedbalosti. Bezvládný stav prezidenta při příjezdu do nemocnice podle něj mohla způsobit buď jen absolutní neprofesionalita a nedbalost personálu sanitky, nebo mělo jít o běžnou kondici hlavy státu.

Jakékoliv pochybení okolí prezidenta kategoricky odmítl hradní kancléř Vratislav Mynář. „To je normální hloupost, promiňte mi ten výraz. Všichni nejbližší spolupracovníci kolem pana prezidenta včetně pana profesora (Miroslava) Zavorala i jeho rodiny se pravidelně snažili přemlouvat pana prezidenta, aby souhlasil s hospitalizací. Bohužel se to podařilo až na tu neděli po volbách,“ uvedl Mynář loni v listopadu. Ředitel Ústřední vojenské nemocnice Zavoral je Zemanovým ošetřujícím lékařem.

Policie odložila i případ možného padělání listiny při svolání zasedání sněmovny

Policie prověřovala okolí prezidenta také kvůli podpisu Miloše Zemana na listině, kterou loni v říjnu svolal zasedání nově zvolené Poslanecké sněmovny. Hlava státu byla v té době hospitalizovaná se zdravotními problémy v ÚVN.

Dokument přinesl na jednotku intenzivní péče k podpisu prezidentovi tehdejší předseda dolní parlamentní komory Radek Vondráček (ANO). Policie případ prošetřovala pro podezření ze spáchání přečinů padělání a pozměnění veřejné listiny či přisvojení pravomoci úřadu.

Jak již Česká televize v minulém týdnu informovala, i tento případ policie odložila. Podle vyšetřovatelů prezident listinu podepsal sám, dobrovolně a při vědomí.

Pochybnosti o pravosti prezidentova podpisu na listině vyvolala zpráva lékařů, kterou od ÚVN obdržel a zveřejnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle zprávy Zeman nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Vedoucí prezidentské kanceláře Mynář následně zveřejnil video, na kterém Zeman v nemocnici dokument podepisuje. Uvedl také, že prezident ho pověřil přípravou listiny o svolání sněmovny ještě před svou hospitalizací.

Důvod Zemanova pobytu v nemocnici Hrad nezveřejnil. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s chronickým onemocněním prezidenta, přesnou diagnózu neuvedli s ohledem na přání pacienta. Zeman později opakovaně mluvil o tom, že trpěl nechutenstvím.

V polovině února Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu DNES uvedl, že se domnívá, že okolnosti jeho podzimní hospitalizace byly „jistým pokusem o puč“. Nevyloučil přitom, že si tato věc vyžádá právní řešení. Podrobnosti neřekl, konkrétně v této souvislosti zmínil počínání předsedy Senátu Vystrčila a nezávislého senátora Pavla Fischera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.