Ve sněmovních volbách voliči nemusí vybírat jen mezi kandidátkami jednotlivých politických stran. Mají možnost volit i mezi jednotlivými kandidáty, kteří usilují o zvolení do Poslanecké sněmovny. A v letošních volbách toho občané u volebních uren také značně využili.
ANALÝZA: Voliči letos výrazně využili kroužkování, nad volbou přemýšleli
Každý volič má právo si svobodně vybrat nejen politickou stranu, které udělí svůj hlas, ale může vybírat také mezi těmi, kteří na kandidátce figurují. K tomu slouží preferenční hlasy, které má volič čtyři.
Aby preferenční hlasy proměnily pořadí na kandidátce, musí jich dotyčný kandidát získat alespoň pět procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro danou politickou stranu. Přeskočí pak všechny kandidáty před sebou, kteří mají preferenčních hlasů méně. Kandidát se tak může dostat do čela kandidátky a získat mandát, na který by z nižších pozic listiny nedosáhl.
- Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
§ 50, odst. 6 zákona o volbách do Parlamentu České republiky.
V letošních volbách voliči preferenční hlasy používali ve velké míře. Svědčí to o tom, že nad složením kandidátek přemýšleli, že hledali kandidáty, kteří jsou jim bližší. Důvodem, proč se staly preferenční hlasy tak populárními, byla kandidatura dvou koaličních uskupení, v nichž spolupracuje dohromady pět politických stran.
To potvrzují analýzy. Podíváme-li se na přesuny kandidátů u jednotlivých stran, jsou významné právě u koaličních politických volebních uskupení. Výrazný odstup od ostatních stran má z tohoto hlediska hnutí STAN, jehož kandidáty voliči preferenčními hlasy posunuli v rekordních 79 případech. Což je například dvakrát tolik než veškeré posuny na kandidátkách koalice SPOLU. Kandidáti STAN, kteří se kvůli kroužkování posunuli v listinách nahoru, měli navíc vysokou úspěšnost v následném zisku poslaneckého mandátu, celkem se takto stalo poslanci 27 z nich, což je nejvíc ze všech volebních uskupení.
V případě hnutí ANO či SPD jsou přesuny nevýznamné, či dokonce zanedbatelné. V rámci koalice SPOLU jsou přesuny kandidátů na přední pozice velmi vyrovnané. Jak vidíme na grafu výše, o něco méně úspěšná v tom byla TOP 09, a to především v následné úspěšnosti zisku mandátů u přeskakujících kandidátů.
Naopak velký rozdíl je znatelný v případě koalice Pirátů a STAN. Zatímco v případě Pirátů voliči preferenční hlasy ve velké míře nepoužívali, STAN se zcela vymyká. Voliči kroužkovali kandidáty STAN v takové míře, že kandidáti získali v průměru jedenáct procent hlasů. Jedním z možných vysvětlení, proč voliči STAN hlasovali pro konkrétní kandidáty na listinách, je jejich zkušenost. Starostové byli mnoho let na kandidátkách společně s TOP 09, nyní kandidovali s Piráty. Dlouholetí voliči STAN jsou tak na vícestranické kandidátky zvyklí. Na rozdíl od Pirátů.
Podobnou sílu v grafu vykazuje hnutí SPD, ta ale zobrazuje pouze počet preferenčních hlasů jediného kandidáta, víc se jich totiž na kandidátkách hnutí neposunulo.
Hnutí STAN ční nad ostatními politickými stranami také v průměrném posunu do čela kandidátky – jejich přeskakující kandidáti se v průměru posunuli téměř o pět příček. Z grafu vyplývá, že o něco lepší byli v této disciplíně kandidáti ANO, tento průměr ale táhne nahoru především největší skokan těchto voleb, kterým byl zlínský hejtman Radim Holiš. Toho voliči vykroužkovali až do Poslanecké sněmovny z 22. místa kandidátky ANO. U hnutí ANO ale jinak kandidáti přeskakovali své stranické kolegy jen velmi málo, celkem se to podařilo v celé zemi pouze pěti kandidátům.
Voliči STAN také použili zdaleka nejvíce preferenčních hlasů, jak ukazuje i graf uvedený níže. Bylo jich rekordních 800 tisíc. Pro srovnání: kandidáti druhého člena koalice, tedy Pirátů, získali polovinu – přes čtyři sta tisíc.
V případě koalice SPOLU převládá v počtu preferenčních hlasů ODS, celkem jich její kandidáti získali přes 750 tisíc. KDU-ČSL a TOP 09 jsou co do celkového počtu preferenčních hlasů přibližně srovnatelné. Do menšího počtu preferenčních hlasů než u ODS se projevuje především celkově menší počet nasazených kandidátů.
Mnohem méně voliči kroužkovali své kandidáty v případě SPD, ČSSD i KSČM. Posledně jmenovaná strana získala preferenčních hlasů zhruba sto tisíc.
Preferenční hlasy mohou narušit stabilitu koalic
V případě, že voliči udělují preferenční hlasy kandidátům jedné politické strany, nemusí to činit žádné politické komplikace. Výsledkem je, že jeden kandidát je přeskočen v pořadí spolustraníkem.
Tak se to stalo například před čtyřmi lety v případě středočeské kandidátky ODS. Situace byla přesto specifická. Volební výsledky byly napadeny u soudu, protože kandidát Martin Kupka byl uveden na zadní straně listiny. Jeho preferenční hlasy tak nebyly započítány. Až po usnesení Nejvyššího správního soudu byly hlasy přepočítány a Martin Kupka přeskočil svého spolustraníka Petra Bendla, který svůj poslanecký mandát ztratil.
Větší problém to může činit u volebních koalic. Nejedná se totiž jen o vnitrostranickou záležitost. Vůle voličů projevená preferenčními hlasy má totiž potenciál rozklížit pevnost dané koalice. To je případ Pirátů a STAN. Z celkových 37 mandátů totiž Piráti obsadili jen čtyři, zbývajících 33 křesel obsadí Starostové. A to přesto, že obě uskupení vyslala do voleb obdobný počet kandidátů (Piráti jich měli dokonce více).
Podstatně vyrovnanější je pak výsledek u koalice SPOLU. ODS se 34 mandáty sice získala větší počet poslanckých míst než KDU-ČSL a TOP 09, celkově ale výsledek voleb kopíruje v zásadě rozložení sil v koalici, na které se její členové před volbami dohodli. Výsledek voleb u koalice SPOLU tak nemá obdobný potenciál štěpení jako u koalice Pirátů a Starostů.
Rekordní kroužkování žen
Do sněmovny se letos dostal rekordní počet žen. Celkově jich do poslaneckých lavic usedne padesát, což je nejvíc v historii dolní komory. Významně k tomu ženám letos pomohly preferenční hlasy. Právě šestnáct z nich totiž voliči poslali do sněmovny z nižších příček na kandidátních listinách, kde by na mandát nedosáhly. Pro srovnání, v roce 2017 se do dolní komory probojovalo 44 žen, jen devět z nich ale s pomocí preferenčních hlasů.
Nejvíce se ženy posunovaly vzhůru na kandidátkách koalice PirátiSTAN, stalo se tak celkově v 34 případech. Jedenácti kandidátkám hnutí STAN se také následně podařilo proměnit sílu svých preferenčních hlasů v zisk mandátu. Což je nejvíce ze všech uskupení, která se do Poslanecké sněmovny dostala. Pro srovnání, u koalice SPOLU se pomocí preferenčních hlasů podařilo získat mandát pouze pěti ženám. Celkově nejvíce žen (dvacet) se letos dostalo do sněmovny za hnutí ANO.
