Význam věrozvěstů Cyrila a Metoděje, smysl poutí i důležitost pomoci lidem na jižní Moravě, které postihlo tornádo, vyzdvihnul na Velehradě na Uherskohradišťsku brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Byl hlavním kazatelem slavnostní poutní mše svaté, kterou vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti. Hlavním celebrantem byl kardinál Dominik Duka.
Biskup Cikrle připomněl na Velehradě význam věrozvěstů i pomoc jižní Moravě po tornádu
Cikrle připomenul, že Cyril s Metodějem přijali za své vyslání do země, která jim byla vzdálená geograficky, kulturou i podnebím.
„A je jasné, že jiný důvod než ten, který vyplýval z jejich víry a poslušnosti, k tomu mít nemohli. Co následovalo? Jeden z nich na základě řecké kurzívy a arabštiny vytvořil originální písmo, do kterého přeložili části Bible, a vydali se na cestu. A to byl teprve začátek. Vždy, když přijíždím na Velehrad, mám před očima jejich životní příběh a svědectví o přijatém povolání. Všechno v životě Konstantina, později Cyrila, a jeho bratra Metoděje bylo jistě jinak, než si představovali. Kromě toho nejdůležitějšího – že Bůh byl s nimi a oni byli s ním,“ uvedl Cikrle. Z darů, postoje, nasazení a příkladu Cyrila a Metoděje podle něj dodnes žijeme.
„Každý rok přijíždíme na místo spojené s jejich misí poděkovat. Přijíždíme na Velehrad na pouť. Na pouť, ne na výlet, protože v tom je rozdíl,“ řekl Cikrle. Pouť je podle něj dobou, kdy lidé vycházejí ze své zabydlenosti a únavy, aby se občerstvili a otevřeli Božím darům.
„Pouť nás má přivést k tomu, abychom opustili vyšlapané cesty a objevili něco nového. Ty nejkrásnější zážitky často neprožijeme na místech, kde to předpokládáme, ale čekají nás při toulkách po malých zastrčených místech, na odbočkách z hlavních cest, které ani nejsou na mapách,“ uvedl biskup.
„Otevřeme se tedy tajemství Ježíše Krista a prožijme s ním dnešní pouť jako s naším nejlepším přítelem, se kterým se dělíme o své radosti, plány i prohry. Jen jeho blízkost dá naší pouti plný smysl. Dnes s sebou neseme také bolesti těch, kterým nedávná přírodní katastrofa vzala nejen obydlí, ale také dosavadní životní jistoty. Vy, kterých se to týká, nebojte se. Myslíme na vás. Chceme vám pomoci. A prosím vás ostatní – neustávejte v modlitbě a v nejrůznějších formách pomoci. Je to možnost, jak v srdcích strádajících lidí zažehnout světlo naděje, že opět bude lépe. A také děkuji vám všem, kteří postiženým jakýmkoliv způsobem pomáháte,“ řekl Cikrle.
106 minut
Bohoslužba z Velehradu 2021
Na mši přišlo patnáct tisíc lidí
Slavnostní poutní mše svaté se zúčastnilo asi patnáct tisíc lidí, oznámil tajemník velehradských Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek. Nedělní část cyrilometodějských slavností, které patří k největším církevním událostem v zemi, přilákala asi pět tisíc lidí.
Loni byly slavnosti výrazně omezeny, v oba dny mohlo do poutního areálu zavítat vždy jen tisíc lidí. V minulých letech se návštěvnost pohybovala kolem dvaceti a třiceti tisíc lidí.
Letos byla návštěvnost vzhledem k epidemickým opatřením omezena jen v neděli večer na benefičním koncertu Večer lidí dobré vůle, kam mohlo přijít maximálně pět tisíc lidí. Povolená návštěvnost podle Kořenka překročena nebyla. Lidé během večera poslali formou dárcovských SMS téměř osm set tisíc korun, společně s finančními dary byl výtěžek večera 1,8 milionu korun.
Letošní Dny lidí dobré vůle tak byly také poctou lidem, kteří bojovali a bojují proti pandemii koronaviru a pomáhali i těm, kteří ztratili střechu nad hlavou. „Děkujeme také těm, kteří přijali nemoc i tyto katastrofy s vnitřním rozhodnutím nerezignovat, věřit i doufat,“ uvedl kardinál Duka.
Ocenění pro Graubnera či Grygara
Kardinál udělil olomouckému arcibiskupovi Janu Graubnerovi zlatou svatovojtěšskou medaili, a to za celkovou obnovu velehradského areálu a veliké úsilí o zachování cyrilometodějské tradice.
Ocenění udělovali tradičně také zástupci České biskupské konference (ČBK). Řád svatých Cyrila a Metoděje za přínos v oblasti křesťanského umění dostal historik umění a prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy Jan Royt, děkovné uznání pak ředitel televize Noe Leoš Ryška za velký přínos v oblasti televizní tvorby.
Pamětní medaile udělili biskupové České asociaci sester, jako výraz poděkování zdravotnickým pracovníkům za jejich náročnou a obětavou službu, zvláště v současné době, Karlu Kavičkovi za službu pro dobro církve, zejména dlouholetou práci pro obnovu Mariánského sloupu v Praze, či popularizátorovi vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry Jiřímu Grygarovi. Obdržel ji i Božetěch Kostelka, a to za věrnost křesťanským zásadám a celoživotní službu pro dobro církve prostřednictvím organizace Orel. Medaile byla udělena i fotografickému spolku Člověk a Víra.
Slavnosti připomněly také letošní 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily, patronky rodin a první české světice, rok svatého Josefa, také 170. výročí narození Antonína Cyrila Stojana a sté výročí jeho jmenování olomouckým arcibiskupem.
Cyril a Metoděj přišli na Velkou Moravu v roce 863
Mise Cyrila a Metoděje položila ve druhé polovině 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství.
Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů.
Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu na jaře roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena na 5. července.
Svátek svatých Cyrila a Metoděje má připomenout a také upozornit na tisícileté dějiny Moravy vyvěšováním moravských vlajek v městech a vesnicích na Moravě. Na česko-moravském pomezí by se jich do akce mělo zapojit víc než patnáct set. Cyrilometodějská pouť se slavnostní mší plánovaná v Mikulčicích na Hodonínsku byla zrušena poté, co přes obec koncem června přešla bouře s tornádem.
