Do čela resortu zdravotnictví se po Petru Arenbergerovi (za ANO) vrátí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jeden z Arenbergerových přechůdců, poslanec Adam Vojtěch (za ANO). Ten byl zároveň v minulosti i prvním ministrem, který resort řídil v období pandemie, než na svou funkci loni v září rezignoval. Kritice čelil nejen kvůli personálním změnám, ale právě i situaci kolem covidu. Za jeho významný úspěch lze naopak považovat zavedení e-receptu, který prosadil i přes odpor části zdravotnické veřejnosti.
Vojtěch čelil kritice za personální změny i situaci kolem covidu, byl prvním ministrem v době pandemie
Vojtěch čelil kritice za personální změny i situaci kolem covidu (zdroj: ČT24)
Adam Vojtěch se poprvé stal ministrem zdravotnictví v prosinci 2017, kdy byl jmenován v první Babišově vládě a stejnou funkci získal i v druhém Babišově kabinetu jmenovaném v červnu 2018. Stal se tak prvním ministrem, který řídil ministerstvo během první fáze pandemie covidu.
Ta uvrhla Česko, Evropu i celý svět do situace, kdy se zavíraly hranice a omezoval volný pohyb lidí. Měla nepředstavitelné dopady nejenom na zdraví části nakažených lidí, ale také na životy těch, kteří se nikdy neinfikovali. Pandemie zasáhla rovněž ekonomiku.
Vojtěchovo ministerstvo vydalo řadu opatření, která výrazně omezila běžný život lidí. Omezení v reakci na pandemii koronaviru přitom původně zaváděla svým usnesením vláda, a to podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR a zákona o krizovém řízení. Změna do právního ukotvení přišla v té době koncem března, kdy byla obsahově prakticky stejná omezení místo usnesení vlády vydána jako opatření ministerstva zdravotnictví.
Adam Vojtěch nemá lékařské vzdělání, zprvu se proto hlavní odbornou tváří ministerstva zdravotnictví stal tehdejší náměstek pro zdravotní péči a epidemiolog Roman Prymula. Brzy se ale začalo hovořit o tom, že mezi ním a ministrem nepanují ideální vztahy. Krátce poté, co první vlna pandemie opadla, Prymula ministerstvo opustil.
Ministerská kariéra Adama Vojtěcha se začala blížit ke konci poté, co v srpnu oznámil, že od začátku školního roku začne platit všeobecná povinnost mít roušky. Ty se měly nosit nejenom ve veřejné dopravě, ale i v obchodech nebo na školních chodbách.
Druhý den Vojtěch většinu těchto opatření odvolal, roušky ponechal pouze ve veřejné dopravě. Tento krok přišel po ministrově jednání s premiérem Babišem, který předtím dal najevo, že mu rozsah povinnosti nosit roušky přijde přehnaný. 21. září pak Vojtěch odstoupil z funkce.
Vojtěcha kvůli nezvládnutí epidemie kritizoval i Babiš
Nebylo to navíc poprvé, co Babiš svého ministra zdravotnictví postavil do problematické pozice. Počátkem loňského března, kdy se v Česku objevili první infikovaní, se jedna pacientka odmítnutá hygienou obrátila na soukromou laboratoř. Ministr Vojtěch poté uvedl, že se pracovnice laboratoře při odběru vzorků sama nakazila, což nebyla pravda, jak se záhy ukázalo. Babiš pak na tiskové konferenci Vojtěcha veřejně vyzval, aby prozradil, kdo mu tuto informaci řekl. K tomu se ministr nejprve neměl, ale nakonec se podvolil.
Opozice pak k odchodu ministra zdravotnictví vyzývala kvůli nezvládnutí epidemie opakovaně. Hlasy po odvolání Vojtěcha z funkce se začaly ozývat loni na jaře kvůli tomu, že podle kritiky selhalo rozdělování zdravotnického materiálu z Číny na ochranu před koronavirem. Požadavky na Vojtěchův konec v čele resortu se začaly stupňovat koncem léta spolu se zhoršující se situací kolem koronavirové epidemie.
Naopak, za jednoho z nejlepších porevolučních ministrů zdravotnictví označil Vojtěcha epidemiolog Rastislav Maďar, který koncem srpna po zmatcích ohledně roušek na vlastní žádost skončil jako člen pracovní skupiny pro uvolňování opatření.
Jako ministr zdravotnictví vyvolal Vojtěch pozornost i vlnu kritiky řadou personálních změn, které provedl. Odvolal z funkcí ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Svatopluka Němečka, ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice Danu Juráskovou nebo šéfku Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou a následně i jejího nástupce Františka Nováka. Hovořil o problémech s hospodařením, podal trestní oznámení, Vrbovskou a Nováka později dokonce obvinila policie.
Na druhou stranu lze za jeho politický úspěch považovat několik novinek zejména v oboru elektronizace zdravotnictví, které se mu povedly ještě před příchodem pandemie, v letech 2018 a 2019.
„Spustili jsme elektronický recept, lékový záznam pacienta, napsali jsme historický zákon o elektronizaci zdravotnictví,“ shrnul sám Vojtěch, když na resortu končil.
Z financí do čela zdravotnictví
Politika nebyla Adamu Vojtěchovi vzdálená, od roku 2012 byl členem ODS, ale po dvou letech členství v této straně pozastavil (definitivně je zrušila sama strana mnohem později, když se Vojtěch stal členem vlády, jejíž vznik umožnili komunističtí poslanci). Tehdy nastoupil na ministerstvo financí, kde vládl Andrej Babiš.
Na ministerstvu byl tajemníkem a zabýval se otázkami financování a také organizace zdravotnictví. Zároveň Babišovi – jenž se v Sobotkově vládě dostával do sporů s tehdejším ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) – radil v medicínských otázkách. Působil také v několika společnostech vlastněných státem, mimo jiné zasedal ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny a v představenstvu společnosti Thermal-F, která provozuje karlovarský hotel Thermal.
Ve sněmovních volbách v roce 2017 kandidoval českobudějovický rodák na třetím místě kandidátky ANO v Jihočeském kraji a uspěl. Nestal se ale jenom poslancem – Andrej Babiš jej vzal i do své první vlády jako ministra zdravotnictví a poté, co tento kabinet nezískal důvěru sněmovny, stal se Vojtěch i ministrem druhé Babišovy vlády.
Veřejně známou osobností byl však Adam Vojtěch již dříve. Pomineme-li jeho hudební kariéru včetně účasti v populární soutěži Česko hledá SuperStar, se stal v roce 2010 předsedou spolku právníků Všehrd. To se mu podařilo ještě za studií, Právnickou fakultu Univerzity Karlovy absolvoval v roce 2012, o rok později dokončil také magisterský program mediálních studií na Fakultě sociálních věd téže univerzity.
Po odchodu z vlády se stal předsedou Krajské zdravotní
Po svém loňském odchodu z vlády byl Vojtěch v listopadu 2020 zvolen členem představenstva Krajské zdravotní, která spravuje pět nemocnic v Ústeckém kraji. Ta letos v březnu oznámila, že se stal předsedou představenstva společnosti. Jediným akcionářem Krajské zdravotní je Ústecký kraj.
Letos v polovině února také server SeznamZprávy informoval, že se Vojtěch zřejmě stane českým velvyslancem ve Finsku. Podle serveru jeho nominaci schválila vláda.
Co se týče délky působení v úřadu, patří k nejúspěšnějším ministrům zdravotnictví – skončil po 33 měsících. Je to o měsíc méně, než jak dlouho vydržel Svatopluk Němeček (ČSSD) v Sobotkově vládě a o necelého čtvrt roku méně než dosavadní ministerský „rekordman“ Leoš Heger (TOP 09), jenž působil v Nečasově vládě po celou dobu její tříleté existence.