Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) rezignoval na funkci. V čele resortu zdravotnictví stál 48 dní. Kritice čelil kvůli informování o svém majetku a podnikání. Novým šéfem resortu bude opět Adam Vojtěch. Večer oznámil, že nabídku Andreje Babiše přijal. Prezident Miloš Zeman s Vojtěchovým návratem na ministerstvo souhlasí, jmenuje jej ve středu.
„S panem Arenbergerem jsem včera (pondělí) mluvil a dnes ráno mi potvrdil svoji rezignaci, kterou oznámí v jedenáct hodin na tiskové konferenci,“ řekl v úterý ráno premiér Andrej Babiš (ANO). Končící ministr mu svou rezignaci odůvodnil tím, že jeho rodina je pod tlakem.
„Asi mu někdo špatně poradil, podcenil to, že na úrovni ministra jsou majetková přiznání a další věci podstatně přísnější,“ konstatoval premiér. Arenbergerovi za účast ve vládě poděkoval. Poznamenal, že si váží toho, že se funkce ujal krátce před volbami.
Arenberger na postu ministra zdravotnictví působil 48 dní.
„Panu premiérovi jsem dnes ráno (úterý) do Bruselu oznámil svou rezignaci. Jsem přesvědčen, že změna v této fázi nebude mít vliv na další řešení pandemie ani strategické kroky resortu,“ oznámil končící ministr Arenberger.
„Jsem rád, že jsem vyhověl nabídce pana prezidenta a premiéra a mohl být jako ministr zdravotnictví v této medicínsky intenzivní době přímo u zdroje,“ řekl dále. Působení v čele resortu označil za výzvu.
Ze svého působení vypíchl pokračující očkování či rozvolňování pomocí balíčků. „I velká očkovací centra jedou jako o závod a není vyloučeno, že tento čtvrtek možná dosáhneme sto tisíc naočkovaných za den,“ konstatoval. Jeho cílem je prý mít v létě méně než dvacet případů na sto tisíc obyvatel. „Takové přání není nepředstavitelné.“
Do čela resortu se ve středu vrátí Vojtěch
Babiš také potvrdil, že Arenbergovým nástupcem bude Adam Vojtěch, který už resort vedl. Premiér s Vojtěchem o možném návratu do vlády hovořil minulý týden. Babiš dle svých slov doufá, že Vojtěch bude ministerstvo řídit do demise kabinetu, tedy konce vlády očekávaného po říjnových volbách.
„Zkušenosti staronového ministra určitě pomůžou, jsem rád, že jsem ho přesvědčil. Má šanci být nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví. Kdyby nepřišel covid, pan ministr Vojtěch by tam byl čtyři roky bez toho, že minulé září sám požádal o uvolnění,“ komentoval z Bruselu premiér Babiš.
„Musíme určit očkovací strategii z dlouhodobého hlediska, máme před sebou léto, testování, rozvolňování, sekvenování je důležité, těch úkolů je strašně moc, ale už je to lepší období teď než v lednu nebo únoru,“ uvedl Babiš.
S Vojtěchovým návratem na ministerstvo zdravotnictví souhlasí prezident Miloš Zeman. „Ve středu 26. května 2021 na Pražském hradě podepíše jmenovací dekret a v odpoledních hodinách bude Adam Vojtěch uveden do úřadu,“ informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Arenbergerovu rezignaci Zeman přijme před jmenováním Vojtěcha.
Vojtěch svůj návrat během dne nekomentoval, dlouho ani nechtěl potvrdit, zda nabídku vrátit se do vlády dostal. Až večer oznámil, že se tak stalo a že nabídku přijal. „Jdu do toho s obrovskou pokorou a respektem, jako před třemi lety. Přál bych si situaci zklidnit a zaměřit se nejen na dořešení covidu, ale také dotáhnout zákony, které jsou pro pacienty důležité,“ uvedl.
Arenberger při své závěrečné tiskové konferenci označil Vojtěcha za „zkušeného zdravotnického matadora“. „Magistrovi Vojtěchovi, pokud je to skutečně můj nástupce, přeji hodně sil a úspěchů v tomto nelehkém poslání,“ prohlásil končící ministr.
Vojtěch se stal ministrem zdravotnictví v prosinci 2017, kdy byl jmenován v první Babišově vládě, stejnou funkci získal i v druhém Babišově kabinetu jmenovaném v červnu 2018. Na funkci rezignoval loni v září. Nahradil ho tehdy epidemiolog Roman Prymula, kterého vystřídal Jan Blatný.
Jediné pochybení je nesprávně vyplněné majetkové přiznání, říká Arenberger
Arenebergera, který do té doby vedl Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Babiš uvedl do úřadu 7. dubna. Během epidemie covidu tak zdravotnictví vedli čtyři ministři. To zmínil i Babiš, když řekl, že jeho vláda nebude mít dalšího – pátého ministra zdravotnictví, ale čtvrtého.
Od Arenbergera Babiš chtěl, aby se jako ministr věnoval mino jiné mediálnímu aspektu boje s covidem. Ministra v posledních týdnech média kritizovala především za nedostatečná vysvětlení dřívějších rozhodnutí týkajících se jeho majetku.
Arenberger podle svých slov zažil „mediální lynč“ a manipulaci ze strany novinářů. „Daně platím poctivě, daňová přiznání mám v pořádku. Bohužel jsem nesprávně vyplnil majetkové přiznání a otevřel tak prostor ke kreativním spekulacím,“ prohlásil Arenberger s tím, že je to jeho jediné pochybení.
Zdůraznil, že cítil tlak na rodinu, ale bral to jako daň za působení ve vrcholné funkci. „To, co považuji za opravdu nepřijatelné a za hranou slušného chování, je, když se novináři různými triky snaží dostat do nemocnice nebo na nějakou kliniku a neuvědomují si, že tak komplikují provoz zdravotnického zařízení,“ nechal se slyšet končící šéf českého zdravotnictví.
Nejasnosti kolem majetku a podnikání
Arenberger podle Seznam Zpráv přiznal ke konci roku 2020 mnohonásobně vyšší majetek a příjmy, než udával v předchozích letech. V přiznání uvedl více než šedesát nemovitostí. Jednu z nich na Mělnicku pronajímá jako archiv pro vinohradskou nemocnici, kde byl ředitelem.
Ministr sám nebo s manželkou ve skutečnosti vlastní přes 160 nemovitostí, uvedl web na základě kompletního výpisu posledního Arenbergerova majetkového přiznání poskytnutého ministerstvem zdravotnictví. To v původní omezené podobě neobsahovalo čísla jednotlivých pozemků, novináři proto nemohli rozlišit nemovitosti zapsané v katastru na stejném listu vlastnictví.
Pochybnosti panují podle některých médií o dodržení podmínek privatizace bytu s ordinací v centru Prahy, který si Arenberger od devadesátých let pronajímal a v roce 2019 ho za 11,5 milionu korun koupil s podmínkou, že v něm zachová trvalé bydlení po deset let. Ministr se podle Televize Seznam ve své kožní ordinaci zapojuje také do klinických studií nových léků, v posledních třech letech jich bylo osmatřicet.
V přiznáních ale z klinických studií, které jsou obvykle hrazeny až 200 tisíci korunami za jednoho pacienta, nevykázal žádné zisky. Arenberger k tomu uvedl, že se studiemi má kromě vysokých příjmů i vysoké náklady a pracuje na nich, protože jsou potřebné pro jeho postavení ve vědecké komunitě.
