Studie léků prováděl soukromě a nepřiznal veškerý svůj majetek. Arenberger čelí potížím

11 minut
168 hodin: Petr Arenberger v problémech
Zdroj: ČT24

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) nesdělil celou pravdu o svém majetku; televize Seznam upozornila, že ministr a ředitel vinohradské nemocnice vlastní jmění v hodnotě desítek milionů korun. Jen loni také vydělal bezmála 30 milionů korun na výzkumu nových léků. Ovšem ne jako ředitel nemocnice, ale jako soukromý lékař ve své ordinaci na živnostenský list. Arenberger, který se nyní otázkám na tato témata vyhýbá, důvod k rezignaci nevidí. O situaci kolem šéfa resortu zdravotnictví natáčeli pro 168 hodin Zuzana Černá a David Sebíň.

Po upozornění Televize Seznam Arenbergerovo majetkové přiznání náhle nabobtnalo o šedesátku nemovitostí a 30 milionů korun v příjmech z podnikání. „Došlo jenom k technickému nepropsání některých dat z centrálních registrů typu katastr nemovitostí a podobně, čili není to tak, že bych za poslední týden výrazně zbohatl,“ řekl k tomu Arenberger.

Podle právníka a analytika Transparency International Milana Eibla se Arenberger odpovědi pouze vyhýbá. „Za prvé, pan ministr Arenberger tak majetkové přiznání podával několik let, už z pozice ředitele. Že si na to vzpomněl teď a teprve poté, co už vyšlo několik reportáží, které to kritizovaly, nemá žádnou výpovědní hodnotu,“ poznamenal.

Rozhovoru pro 168 hodin k celé situaci se Arenberger nezúčastnil. Podle mluvčí ministerstva zdravotnitctví Jany Schillerové na to nemá čas. „Pan ministr musí taky pracovat,“ řekla.

Soukromé klinické studie

Milion a půl získal Arenberger pronájmu nemovitostí, 131 tisíc za poradenství ve firmě PRO SANUM, 400 tisíc za funkci radního Českého rozhlasu. Milion tři sta tisíc za práci na univerzitě. A téměř 28 milionů korun z klinických studií nových léků ve vlastní režii.

Studiím se Arenberger tímto stylem věnuje roky. V jeho dřívějších majetkových přiznáních o nich ale není ani zmínka. „Pokud není do svého majetkového přiznání schopen uvést veškerý svůj majetek a ukázat svoje příjmy, tak může se stát, že se snaží schovávat své příjmy i před finančním úřadem tak, aby z nich měl ještě větší výhody,“ uvedl Eibl.

Arenberger na studiích nepracoval v nemocnici, kterou řídil, ale v bytě, který před dvěma lety koupil v privatizaci od radnice Prahy 1. Byt má skoro 250 metrů čtverečních a stál 11,6 milionu. Ředitel nemocnice na něj ještě od radnice dostal téměř milionovou slevu. Za metr čtvereční tak zaplatil jen 47 tisíc korun. V Praze se přitom běžně platí dvojnásobek. V místě nyní sídlí Sanatorium profesora Arenbergera. Označení firmy na zvonku ale chybí.

„Zhruba od roku 2018 počet klinických studií, které dělal soukromě v sanatoriu nedaleko Hlavního nádraží, velmi narůstal. Myslím, že v roce 2018 jich bylo 11, v roce 2019 třeba 15. Zároveň ty studie začaly pomalu ubývat Vinohradské nemocnici,“ sdělil reportér Televize Seznam Jan Richter.

„To, že pan ministr dělá ředitele nemocnice, ve které se normálně dělají klinické studie, a vedle toho si otevřel živnost na klinické studie a z nějakého důvodu ty samé firmy přešly radši k němu, než aby zůstaly u nemocnice, vzbuzuje nejvyšší pochybnost,“ upozornil Marek Zelenka, předseda spolku Oživení, který sdružuje právníky a analytiky.

Výzkum léků jako kosmetická služba

Arenberger má podle obchodního rejstříku oprávnění podnikat v desítkách oblastí. Například může nabízet kadeřnické a kosmetické služby, pěstovat zeleninu a melouny, vyrábět krmiva pro zvířata a ty chovat, nebo provozovat zastavárny a bazary.

Sám ministr potvrdil, že výzkum léků prováděl na živnostenský list. Formálně v té době provozoval „kosmetické služby“. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv ale lékař nemůže zkoumat nové léky v rámci této živnosti.

„Lékař nemůže klinické hodnocení léčivých přípravků poskytovat jako kosmetické služby, neboť se jedná o léčbu, prevenci či diagnostiku, tedy o zdravotní služby,“ uvedl ústav.

Podle Arenbergera by se prý studie v nemocnici nevyplatily. Osmadvacet milionů korun tak připadlo místo státní nemocnici jejímu řediteli. „Žádný prapodivný byznys, jak se uvádělo v headlinech. Tato činnost má nejen výnosy, ale také velké náklady. V rámci těchto projektů se třeba platí další spolupracovníci. Musí tam být studijní koordinátorky a je tam celá řada dalších věcí, které jsou nákladné,“ bránil se.

Zmiňované náklady ale zpochybnil Zelenka. „Nevím, jaké extra náklady, o kterých předtím mluvil, mu mohly v rámci studií narůst. Pokud vím, tak ony jsou tak dobře a štědře zaplacené, že netuším, v čem by náklady mohly tkvět,“ poznamenal.

Pronájem nemovitostí vinohradské nemocnici

Otázky panují také kolem Arenbergerových nemovitostí, a to nejen v případě levného bytu v pražském centru. Na katastru je na něj mimo jiné napsaná například usedlost v malé vesničce Netřeba na Mělnicku. Podnikatel Arenberger budovy šestým rokem pronajímá jako sklad nemocnici Královské Vinohrady. Už od roku 2002 je přitom členem jejího nejužšího vedení.

„Tam je to nastaveno tak, že to už podepsali moji předchůdci a je tam i investice, regály a tak, takže by bylo výrazně drahé, aby se to stěhovalo ven, zvlášť v situaci, když je to ekonomicky pro nemocnici nejvýhodnější,“ zdůvodnil Arenberger.

Cena pronájmu za pět let se vyšplhala na šest milionů korun. Nově činí nájemné korunu za měsíc. „To je střet zájmů jak vyšitý, to se naprosto nemá stávat,“ zdůraznil Zelenka.

Střet zájmů Arenberger odmítá

Podezření na střet zájmů Petra Arenbergera fakticky existuje už roky. Nasvítil ho až vstup do vlády. Výčet ministrových angažmá totiž stále bobtná. V Nemocnici Královské Vinohrady vede Dermatovenerologickou kliniku, do nedávna řídil i vědu a výzkum, a zároveň nemocnici šéfuje, stejně jako už dva měsíce celému českému zdravotnictví. Je tak sám sobě nadřízeným a taky reprezentantem státu v odvětví, ve kterém sám soukromě už roky podniká.

„Ministr Arenberger byl do 7. května podnikatel Arenberger, současně s tím to byl ředitel nemocnice Arenberger, současně s tím to byl vykonavatel klinických studií Arenberger, dermatolog Arenberger. A těch dalších pozic, které má, které spolu vzájemně do jisté míry vůbec nesouladí a vytváří se tam podezření na střet zájmů, je nespočet,“ shrnul Eibl.

Sám Arenberger ale prý střet zájmů necítí. „Vzhledem k tomu, že už jsem řadu věcí objasnil a doufám, že už to všichni pochopili, tak si nemyslím, že bych udělal něco špatného, že by to mělo být důvodem k odstoupení,“ řekl.

Nutnost, aby šéf zdravotnictví vše vysvětlil, zdůraznil také Babiš. „Pan ministr samozřejmě musí transparentně všechny věci vysvětlit,“ zdůraznil premiér.

„Příběh pana Arenbergera je takovou ilustrací, jak nízko může klesnout ta etická hodnota vlády, pokud máte samotného premiéra, který je ve střetu zájmu,“ podotkl Eibl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 7 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 7 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 7 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 8 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 13 hhodinami
Načítání...