Studie léků prováděl soukromě a nepřiznal veškerý svůj majetek. Arenberger čelí potížím

Nahrávám video

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) nesdělil celou pravdu o svém majetku; televize Seznam upozornila, že ministr a ředitel vinohradské nemocnice vlastní jmění v hodnotě desítek milionů korun. Jen loni také vydělal bezmála 30 milionů korun na výzkumu nových léků. Ovšem ne jako ředitel nemocnice, ale jako soukromý lékař ve své ordinaci na živnostenský list. Arenberger, který se nyní otázkám na tato témata vyhýbá, důvod k rezignaci nevidí. O situaci kolem šéfa resortu zdravotnictví natáčeli pro 168 hodin Zuzana Černá a David Sebíň.

Po upozornění Televize Seznam Arenbergerovo majetkové přiznání náhle nabobtnalo o šedesátku nemovitostí a 30 milionů korun v příjmech z podnikání. „Došlo jenom k technickému nepropsání některých dat z centrálních registrů typu katastr nemovitostí a podobně, čili není to tak, že bych za poslední týden výrazně zbohatl,“ řekl k tomu Arenberger.

Podle právníka a analytika Transparency International Milana Eibla se Arenberger odpovědi pouze vyhýbá. „Za prvé, pan ministr Arenberger tak majetkové přiznání podával několik let, už z pozice ředitele. Že si na to vzpomněl teď a teprve poté, co už vyšlo několik reportáží, které to kritizovaly, nemá žádnou výpovědní hodnotu,“ poznamenal.

Rozhovoru pro 168 hodin k celé situaci se Arenberger nezúčastnil. Podle mluvčí ministerstva zdravotnitctví Jany Schillerové na to nemá čas. „Pan ministr musí taky pracovat,“ řekla.

Soukromé klinické studie

Milion a půl získal Arenberger pronájmu nemovitostí, 131 tisíc za poradenství ve firmě PRO SANUM, 400 tisíc za funkci radního Českého rozhlasu. Milion tři sta tisíc za práci na univerzitě. A téměř 28 milionů korun z klinických studií nových léků ve vlastní režii.

Studiím se Arenberger tímto stylem věnuje roky. V jeho dřívějších majetkových přiznáních o nich ale není ani zmínka. „Pokud není do svého majetkového přiznání schopen uvést veškerý svůj majetek a ukázat svoje příjmy, tak může se stát, že se snaží schovávat své příjmy i před finančním úřadem tak, aby z nich měl ještě větší výhody,“ uvedl Eibl.

Arenberger na studiích nepracoval v nemocnici, kterou řídil, ale v bytě, který před dvěma lety koupil v privatizaci od radnice Prahy 1. Byt má skoro 250 metrů čtverečních a stál 11,6 milionu. Ředitel nemocnice na něj ještě od radnice dostal téměř milionovou slevu. Za metr čtvereční tak zaplatil jen 47 tisíc korun. V Praze se přitom běžně platí dvojnásobek. V místě nyní sídlí Sanatorium profesora Arenbergera. Označení firmy na zvonku ale chybí.

„Zhruba od roku 2018 počet klinických studií, které dělal soukromě v sanatoriu nedaleko Hlavního nádraží, velmi narůstal. Myslím, že v roce 2018 jich bylo 11, v roce 2019 třeba 15. Zároveň ty studie začaly pomalu ubývat Vinohradské nemocnici,“ sdělil reportér Televize Seznam Jan Richter.

„To, že pan ministr dělá ředitele nemocnice, ve které se normálně dělají klinické studie, a vedle toho si otevřel živnost na klinické studie a z nějakého důvodu ty samé firmy přešly radši k němu, než aby zůstaly u nemocnice, vzbuzuje nejvyšší pochybnost,“ upozornil Marek Zelenka, předseda spolku Oživení, který sdružuje právníky a analytiky.

Výzkum léků jako kosmetická služba

Arenberger má podle obchodního rejstříku oprávnění podnikat v desítkách oblastí. Například může nabízet kadeřnické a kosmetické služby, pěstovat zeleninu a melouny, vyrábět krmiva pro zvířata a ty chovat, nebo provozovat zastavárny a bazary.

Sám ministr potvrdil, že výzkum léků prováděl na živnostenský list. Formálně v té době provozoval „kosmetické služby“. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv ale lékař nemůže zkoumat nové léky v rámci této živnosti.

„Lékař nemůže klinické hodnocení léčivých přípravků poskytovat jako kosmetické služby, neboť se jedná o léčbu, prevenci či diagnostiku, tedy o zdravotní služby,“ uvedl ústav.

Podle Arenbergera by se prý studie v nemocnici nevyplatily. Osmadvacet milionů korun tak připadlo místo státní nemocnici jejímu řediteli. „Žádný prapodivný byznys, jak se uvádělo v headlinech. Tato činnost má nejen výnosy, ale také velké náklady. V rámci těchto projektů se třeba platí další spolupracovníci. Musí tam být studijní koordinátorky a je tam celá řada dalších věcí, které jsou nákladné,“ bránil se.

Zmiňované náklady ale zpochybnil Zelenka. „Nevím, jaké extra náklady, o kterých předtím mluvil, mu mohly v rámci studií narůst. Pokud vím, tak ony jsou tak dobře a štědře zaplacené, že netuším, v čem by náklady mohly tkvět,“ poznamenal.

Pronájem nemovitostí vinohradské nemocnici

Otázky panují také kolem Arenbergerových nemovitostí, a to nejen v případě levného bytu v pražském centru. Na katastru je na něj mimo jiné napsaná například usedlost v malé vesničce Netřeba na Mělnicku. Podnikatel Arenberger budovy šestým rokem pronajímá jako sklad nemocnici Královské Vinohrady. Už od roku 2002 je přitom členem jejího nejužšího vedení.

„Tam je to nastaveno tak, že to už podepsali moji předchůdci a je tam i investice, regály a tak, takže by bylo výrazně drahé, aby se to stěhovalo ven, zvlášť v situaci, když je to ekonomicky pro nemocnici nejvýhodnější,“ zdůvodnil Arenberger.

Cena pronájmu za pět let se vyšplhala na šest milionů korun. Nově činí nájemné korunu za měsíc. „To je střet zájmů jak vyšitý, to se naprosto nemá stávat,“ zdůraznil Zelenka.

Střet zájmů Arenberger odmítá

Podezření na střet zájmů Petra Arenbergera fakticky existuje už roky. Nasvítil ho až vstup do vlády. Výčet ministrových angažmá totiž stále bobtná. V Nemocnici Královské Vinohrady vede Dermatovenerologickou kliniku, do nedávna řídil i vědu a výzkum, a zároveň nemocnici šéfuje, stejně jako už dva měsíce celému českému zdravotnictví. Je tak sám sobě nadřízeným a taky reprezentantem státu v odvětví, ve kterém sám soukromě už roky podniká.

„Ministr Arenberger byl do 7. května podnikatel Arenberger, současně s tím to byl ředitel nemocnice Arenberger, současně s tím to byl vykonavatel klinických studií Arenberger, dermatolog Arenberger. A těch dalších pozic, které má, které spolu vzájemně do jisté míry vůbec nesouladí a vytváří se tam podezření na střet zájmů, je nespočet,“ shrnul Eibl.

Sám Arenberger ale prý střet zájmů necítí. „Vzhledem k tomu, že už jsem řadu věcí objasnil a doufám, že už to všichni pochopili, tak si nemyslím, že bych udělal něco špatného, že by to mělo být důvodem k odstoupení,“ řekl.

Nutnost, aby šéf zdravotnictví vše vysvětlil, zdůraznil také Babiš. „Pan ministr samozřejmě musí transparentně všechny věci vysvětlit,“ zdůraznil premiér.

„Příběh pana Arenbergera je takovou ilustrací, jak nízko může klesnout ta etická hodnota vlády, pokud máte samotného premiéra, který je ve střetu zájmu,“ podotkl Eibl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.
před 2 mminutami

Zástupci resortů představovali návrh akceleračních zón. Jednání narušili kritici

Na veřejné projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku přišlo v pátek několik stovek lidí. Kritici návrhu úvodní představování dokumentu několikrát přerušili, nelíbil se jim průběh akce, zejména pak čekání na dotazy. Projednání ale zatím pokračuje bez výraznějších excesů, trvá zatím zhruba pět hodin. Kromě odpůrců se účastní i několik podporovatelů větrné energetiky s transparenty.
13:59Aktualizovánopřed 3 mminutami

Systém DiPSy hlásil výpadky. Ukazuje výsledky přijímacích zkoušek

Elektronický systém DiPSy, ve kterém se zobrazují od půlnoci výsledky přijímacích zkoušek na střední školy, měl od rána výpadky. Podle ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové šlo o krátkodobé omezení. V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni.
08:19Aktualizovánopřed 12 mminutami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
03:03Aktualizovánopřed 19 mminutami

Přesnost a respekt. Odborníci debatovali o roli médií po masových tragédiích

Respektovat soukromí obětí i pozůstalých, nepublikovat obrazové detaily, nevyvíjet tlak na rozhovory, varovat před citlivým obsahem, vyvarovat se vytváření senzace. Taková jsou doporučení odborníků, kteří diskutovali v Senátu o úloze médií během a po masových vraždách. Při takových mimořádných situacích, jakou byla i střelba na filozofické fakultě v Praze na konci roku 2023, mohou podle nich sdělovací prostředky škodit i pomáhat. Policie v této souvislosti hovoří o rychlosti a přesných sděleních a apeluje na novináře a veřejnost, aby nešířili dezinformace.
před 48 mminutami

Pachatel chtěl lebku svaté Zdislavy zalitou v betonu pohřbít v řece

Policie už má ukradenou lebku svaté Zdislavy. Podezřelého z krádeže zadržela ve čtvrtek. Muž, který lebku ukradl, ji zalil do betonu. Relikvii se nyní snaží vyjmout specialisté. Zadržený podle policie vypověděl, že chtěl lebku pohřbít v řece.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maturanti byli letos úspěšnější. Zkouškou prošlo devadesát procent

U státních maturit letos na jaře neuspělo 9,5 procenta zhruba z 80 600 studentů, kteří zkoušku konali poprvé. Loni neuspělo 12,3 procenta takzvaných prvomaturantů.
09:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...