Adam Vojtěch končí ve vládě. V kontextu českých ministrů zdravotnictví patřil k těm „trvanlivějším“, rezignaci oznámil zhruba dva a tři čtvrtě roku poté, co byl poprvé jmenován. Byl členem dvou kabinetů, za sebou – jak sám zdůraznil – má mimo jiné několik projektů, které mají modernizovat a elektronizovat zdravotnictví. V roce 2020 se ale z ministra zdravotnictví stal (opět řečeno jeho vlastními slovy) „ministrem covidu“.
Z ministra zdravotnictví ministrem covidu. Vojtěch patří k resortním rekordmanům, končí kvůli pandemii
Politická příslušnost Adama Vojtěcha zní „nestraník za ANO“, což může svědčit o mnohém. Do politiky se dostal jako poradce Andreje Babiše; v roce 2013, kdy Babišův Agrofert koupil mediální dům Mafra, pracoval jako právník pro toto vydavatelství.
Veřejně známou osobností byl však Adam Vojtěch již dříve. Pomineme-li jeho hudební kariéru včetně účasti v populární soutěži Česko hledá SuperStar, stal se v roce 2010 předsedou spolku právníků Všehrd. To se mu podařilo ještě za studií, Právnickou fakultu Univerzity Karlovy absolvoval v roce 2012, o rok později dokončil také magisterský program mediálních studií na Fakultě sociálních věd téže univerzity.
Z Mafry do čela ministerstva
Politika nebyla Adamu Vojtěchovi vzdálená, od roku 2012 byl členem ODS, ale po dvou letech členství v této straně pozastavil (definitivně je zrušila sama strana mnohem později, když se Vojtěch stal členem vlády, jejíž vznik umožnili komunističtí poslanci). Tehdy odešel z Mafry na ministerstvo financí, kde vládl Andrej Babiš.
Na ministerstvu byl tajemníkem a zabýval se otázkami financování a také organizace zdravotnictví. Zároveň Babišovi – jenž se v Sobotkově dostával do sporů s tehdejším ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) – radil v medicínských otázkách. Působil také v několika společnostech vlastněných státem, mimo jiné zasedal ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny a v představenstvu společnosti Thermal-F, která provozuje karlovarský hotel Thermal.
Ve sněmovních volbách v roce 2017 kandidoval českobudějovický rodák Vojtěch na třetím místě kandidátky ANO v Jihočeském kraji a uspěl. Nestal se ale jenom poslancem – Andrej Babiš jej vzal i do své první vlády jako ministra zdravotnictví a poté, co tento kabinet nezískal důvěru sněmovny, stal se Vojtěch i ministrem druhé Babišovy vlády.
E-recept a kritika
V letech 2018 a 2019 zůstalo za Adamem Vojtěchem několik výrazných novinek především v oboru elektronizace zdravotnictví. „Spustili jsme elektronický recept, lékový záznam pacienta, napsali jsme historický zákon o elektronizaci zdravotnictví,“ shrnul sám Vojtěch, když svoji rezignaci oznamoval. Například e-recept lze považovat za významný politický úspěch končícího ministra. Prosadil jej přes odpor části zdravotnické veřejnosti.
Čelil i kritice. Na konci loňského roku – tedy ještě předtím, než z Číny začaly přicházet první zprávy upozorňující na šíření neznámé nemoci ve Wuchanu – zhodnotil prezident České lékařské komory Milan Kubek dosavadní Vojtěchovo působení tak, že údajně neřeší akutní problémy, nýbrž „se prezentuje mediálně nafouknutými nepodstatnými detaily“. Šéf Lékařského odborového svazu Martin Engel jej zase kritizoval pro údajně nedostatečný růst platů.
Vojtěch měl za sebou také řadu výrazných personálních opatření. Odvolal z funkcí ředitele FN Ostrava Svatopluka Němečka, ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice Danu Juráskovou nebo šéfku Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou a následně i jejího nástupce Františka Nováka. Hovořil o problémech s hospodařením, podal trestní oznámení, Vrbovskou a Nováka později dokonce obvinila policie.
Ministrem covidu
Až do konce roku 2019 ale šlo o docela „klasická“ témata, se kterými si Adam Vojtěch jako právník se specializací na zdravotnickou oblast mohl poradit a nějak si s nimi poradil, byť se to neobešlo bez výhrad části veřejnosti. Rok 2020 jej ale postavil do bezprecedentní situace.
„Ve chvíli, kdy přišel covid, stal jsem se ministrem covidu,“ shrnul on sám. Pandemie nemoci covid-19 uvrhla Česko, Evropu i celý svět do situace, kdy se zavíraly hranice, omezoval volný pohyb lidí, měla nepředstavitelné dopady nejenom na zdraví části nakažených lidí, ale také na životy těch, kteří se jí nikdy neinfikovali, a na ekonomiku.
Vojtěch jako nelékař a neepidemiolog musel více než kdy dříve spoléhat na rady jiných. Zprvu se hlavní „odbornou“ tváří ministerstva zdravotnictví stal tehdejší náměstek pro zdravotní péči a epidemiolog Roman Prymula, brzy se ale začalo hovořit o tom, že mezi ním a ministrem nepanují ideální vztahy. Krátce poté, co první vlna pandemie opadla, Prymula z ministerstva odešel a přes léto zůstalo jeho místo prázdné, až v září jej obsadil dosavadní děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.
Odbornou „tváří“ ministerstva se v mezidobí stal především epidemiolog Rastislav Maďar, který ale záhy odešel také – poté co Adam Vojtěch v srpnu oznámil, že od začátku školního roku začne platit široká povinnost roušek. Ty se měly nosit nejenom ve veřejné dopravě, ale i v obchodech nebo na školních chodbách. Druhý den Vojtěch většinu těchto opatření odvolal, roušky ponechal pouze ve veřejné dopravě. Změna přišla po ministrově jednání s premiérem Babišem, který předtím dal najevo, že mu rozsah povinnosti nosit roušky přijde přehnaný.
Nebylo to poprvé, co Babiš svého ministra zdravotnictví postavil do problematické pozice. Počátkem března, kdy se v Česku objevili první infikovaní, se jedna pacientka odmítnutá hygienou obrátila na soukromou laboratoř. Ministr Vojtěch poté uvedl, že se pracovnice laboratoře při odběru vzorků sama nakazila, což nebyla pravda, jak se záhy ukázalo. Babiš pak na tiskové konferenci Vojtěcha veřejně vyzval, aby prozradil, kdo mu tuto informaci řekl. K tomu se ministr nejprve neměl, ale nakonec se podvolil.
Třetí nejdéle sloužící ministr zdravotnictví samostatné ČR
Ačkoli Adam Vojtěch nedokončil ve vládě celé její funkční období, patřil z hlediska toho, jak dlouho pracoval v ministerské kanceláři na Palackého náměstí, k nějúspěšnějším ministrům zdravotnictví samostatné České republiky.
Jmenován byl 13. prosince 2017 jako člen první Babišovy vlády, setrval i v té druhé jmenované o půl roku později, končí tedy po 33 měsících. Je to o měsíc méně, než kolik vydržel Svatopluk Němeček (ČSSD) v Sobotkově vládě a o necelého čtvrt roku méně než dosavadní ministerský „rekordman“ Leoš Heger (TOP 09), jenž působil v Nečasově vládě po celou dobu její tříleté existence.
