Premiér Andrej Babiš (ANO) by chtěl po Velikonocích říct, kdy se začnou rozvolňovat koronavirová opatření. Podle Pirátů by měla vláda představit přesnější modely a první rozvolňovat školy. Chtěli by také navýšit peníze hrazené státem zaměstnavatelům za antigenní testy. Místopředsedkyně strany Olga Richterová si také není jistá, že v současné podobě je platba právně možná. Byla hostem Interview ČT24.
Prezident Miloš Zeman chce žádat odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Ireny Storové kvůli jejich postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Podle Olgy Richterové je za výkon ministrů odpovědný předseda vlády a prezident by měl případné stížnosti řešit s ním.
„Byla bych velmi zdrženlivá, jsme v situaci, kdy se brodíme velmi hlubokou vodou, teď měnit ministra zdravotnictví je překvapivý tah,“ myslí si Richterová. Pro zachování důvěryhodnosti vakcíny by chtěla posvěcení Evropské lékové agentury.
„Mně je jedno, odkud vakcína je, ale je zvláštní, když prezident tlačí vakcínu z jedné konkrétní země, a to Ruska,“ přemítá Richterová. Myslí si, že brzy nebude problémem ani tak nedostatek vakcín jako spíš, aby byl dostatek lidí, kteří ji budou moci aplikovat. Sama tedy řeší například zapojení lékárníků.
Testování ve firmách
„Kdyby vláda postupovala systematicky a strategicky, tak testování ve firmách bylo řešení od listopadu,“ říká Richterová. Smutná je z toho, že na potřebu připravit se na druhou vlnu a testování ve firmách apelovala od května, ale nic se nedělo.
Upozorňuje také na logistickou problematiku samotného testování ve firmách. Piráti proto chtěli po vládě, ať vytvoří manuál, jak postupovat. Řada z nich totiž dle Richterové spoléhá třeba na agenturní pracovníky, o jejichž testování nebylo jasno. Nejisté je podle místopředsedkyně i proplácení testů. Kompenzaci měly firmy dostávat na základě snížených odvodů zdravotního pojištění za zaměstnance.
Podle jejích čerstvých informací od Unie zaměstnavatelů se ale ukazuje, že by v tomto způsobu mohl být právní problém. Chtěla by tedy, aby stát lépe a jednoznačně firmám komunikoval konkrétní postup, jak mají testování provádět.
Richterová by také zvýšila příspěvek na test z 60 na 100 korun. „Kvalitní testy stojí víc a nám záleží na tom, aby se testovalo s reálnými výsledky,“ říká Richterová.
Nepřipravené očkování
Místopředsedkyně Pirátů také kritizuje vládu za nedostatečně připravenou koncepci očkování. Šla by třeba cestou podrobné komunikační kampaně. Uvádí příklad očkování na humanitárních misích, kde se „jeden den vysvětluje a dva dny očkuje“. „Naše vláda to v té strategii zredukovala na deset řádků, to je naprosto nedostatečné, to vytvoří prostor pro dezinformace,“ kritizuje nedostatečnou osvětu.
Jako další zásadní věc uvádí prioritizaci. „Chroničtí pacienti, jejichž praktik se nezaregistroval do systému a nechce očkovat, systémem propadají,“ varuje Richterová. Lidé například s těžkým diabetem nebo po transplantaci kostní dřeně se tak podle ní na očkování nemusí dostat včas. Vláda by tak měla stanovit jasnější pravidla, kdo půjde k očkování jako první.
Centrální očkovací registr by podle ní také mohl být jednodušší a přehlednější. Chtěla by třeba, aby když se na člověka dlouho nedostane termín, tak měl možnost se přeregistrovat z centrálního systému k praktickému lékaři. „Stát by měl od lidí a lékařů systematicky sbírat zpětnou vazbu a reagovat,“ říká Richterová.
Vývoj české vakcíny
Vyjádřila se i k projektu české vakcíny. Ministr zdravotnictví Blatný v prosinci výzkum ukončil, nyní ho chce ministerstvo zdravotnictví obnovit a vláda na něj dává čtvrt miliardy korun. Podle odpovědí na interpelace Richterové Česku dosavadní vývoj vakcíny nic dobrého nepřinesl. „V minulosti tady byly kapacity na výrobu vakcín, ale doba se změnila a 250 milionů od vlády nestačí na to, aby byla vyvinuta,“ myslí si Richterová.
Celý projekt podle ní vypadá spíše tak, že investice půjde do provozu, do budov, takže se jí zdá, že výsledkem nebude očkovací látka.
Pro budoucí rozvolňování bude podle Richterové hlavní, aby byla dostatečná kapacita na lůžkách intenzivní péče. Prioritou je podle ní především návrat dětí do škol. Jako důležitou vnímá i dobrovolnost, která by měla provázet nově představenou maturitu z češtiny a cizího jazyka.
