Sněmovna odmítla návrh Senátu zvýšit kompenzační bonus podnikatelům o bezmála 170 korun

Sněmovna odmítla návrh Senátu zvýšit příspěvek podnikatelům postiženým dopady opatření proti pandemii z nynějších 500 korun na 667 korun denně. Poslanci v pátek stvrdili původní podobu novely zákona o takzvaném kompenzačním bonusu, která kromě jiného rozšiřuje možnost výplaty tohoto příspěvku i na podnikatele v úpadku. Ministerstvo financí připravuje návrh na zvýšení bonusu na 1000 korun. Sněmovna také schválila svěření kybernetické obrany armádní tajné službě. Poslanci začali ve třetím čtení projednávat pravidla kurzarbeitu, ale jednání přerušili a přešli k jiným bodům, jež byly pevně zařazeny do  pátečního programu.

Poslanecká sněmovna
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

Senát také chtěl, aby vláda doplatila obcím a krajům podle počtu obyvatel výpadek příjmů, o který byly připraveny kvůli výplatám kompenzačních bonusů. Senát navrhoval, aby nárok na příspěvek měli i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena alespoň z 80 procent. Šlo by třeba o fotografy, některé kadeřnice nebo kosmetičky.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyslovila s návrhy Senátu zásadní nesouhlas. „Nepodporuji senátní vratku, je rozpočtově velmi zatěžující, je to 21 miliard z veřejných rozpočtů,“ uvedla ministryně Schillerová. Podle ní je také technicky neproveditelná.

Ministryně také řekla před poslanci, že tím, že sněmovna ve čtvrtek neschválila prodloužení nouzového stavu, ukončili tím i kompenzační bonus. Resort financí už ale připravuje nový zákon. V pondělí ho má projednat vláda a příští čtvrtek by ho měla projednat sněmovna.

Sněmovnou schválená novela počítá hlavně s tím, že také podnikatelé v úpadku budou moci čerpat kompenzační bonus. Změna se týká jen fyzických osob. Rozšíření okruhu příjemců umožnil souhlas Evropské komise, která to předtím odmítala.

Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že chce, aby podnikatelé v úpadku mohli čerpat všechny programy pomoci proti dopadům pandemie. O příspěvek budou moci osoby v úpadku žádat zpětně, a to do dvou měsíců od nabytí účinnosti zákona.

Kompenzace pro další služby

Poslanci už při předchozím schvalování rozšířili okruh důvodů, pro které je možné žádat o příspěvek. Půjde například o případy, kdy kadeřnice nemůže poskytovat své služby v nemocnicích nebo zařízeních sociální péče, protože v nich kvůli pandemii platí zákaz vstupu. Nárok na příspěvek mají mít i pěstouni, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Kompenzační bonus se bude vztahovat i na řidiče taxi.

Aktuálně je čerpání bonusu jednou z forem veřejné podpory, a proto se musí řídit obecnými pravidly v Evropské unii. Evropská komise v březnu 2020 přijala takzvaný dočasný rámec, ve kterém nastavila podmínky pro poskytování veřejné podpory během pandemie. Jednou z těchto podmínek je právě to, že příjemce nesmí být v úpadku.

Během ledna se pak podle Schillerové podařilo nalézt řešení, kdy se pomoc osobám v úpadku bude poskytovat mimo rámec dočasné podpory.

Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Na všechny veřejné rozpočty tak podle dřívějšího vyjádření ministryně Schillerové dopadne zhruba v objemu sto milionů korun. Protože jde o sdílenou daň, o kterou se dělí s kraji a obcemi, bude mít dopad i na ně, a to podle ministryně v rozsahu desítek milionů korun.

O kybernetickou obranu se má starat armádní tajná služba

Poslanci také v pátek odsouhlasili, že kybernetická obrana by se měla svěřit Vojenskému zpravodajství, tedy armádní tajné službě, která by měla mít i právo protiútoku. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Vojenské zpravodajství by mělo vyhledávat v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Od dalších ministerstev by mohlo požadovat podklady.

Úkolem armádních zpravodajců bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout, zakročit by mohli i sami. V krajním případě by mohli zvolit i aktivní zásah. „Zákon vyplní mezeru v obraně našeho státu,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

K činnosti by měli zpravodajci dostat pravomoc umisťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách ale zákon umožní dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až poslední možností.

Poslanci chtějí Vojenskému zpravodajství také umožnit předávání jeho poznatků a vydávání varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě. Armádní tajná služba by tak mohla přijmout i lidi, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro příslušné služební místo.

Dolní komora upravila také pozici inspektora pro kybernetickou obranu a ustanovování orgánu nezávislé kontroly tajných služeb, který dosud neexistuje. Částečně by se mohly zmírnit požadavky na zájemce i podmínky procesu jejich volby.

Pirátský návrh na zmírnění kritérií na uchazeče neprošel

Opozičním Pirátům se nepodařilo prosadit širší zmírnění kritérií na uchazeče o členství v kontrolním orgánu zpravodajských služeb. Neuspěli například ani s návrhem, aby policie nedostala právo žádat vojenské zpravodajce o součinnost ohledně kybernetické obrany. „Pravomoc provádět aktivní zásahy na žádost policie je nepřijatelná a prolamuje zásady vedení trestního řízení,“ uváděli Piráti v pozměňovacím návrhu.

Ministerstvo obrany novelu zdůvodňuje potřebou vytvoření schopnosti provádět široké spektrum operací v kybernetickém prostoru. Česko by díky tomu bylo schopné zasáhnout proti závažným kybernetickým útokům. Kritici se ale v minulosti obávali zásahů do soukromí lidí na internetu, výhrady měli i poskytovatelé připojení.   

Návrh na prodloužení dovolené je opět před schvalováním

Návrh komunistů na prodloužení zákonné dovolené pro zaměstnance na pět týdnů je ve sněmovně opět v závěrečném schvalování. Předkladatelé v pátečním opakovaném druhém čtení navrhli některé úpravy a odklad účinnosti na leden příštího roku. Poslanci by měli o novele hlasovat v březnu, sociální výbor už dříve doporučil její zamítnutí. 

Loni v prosinci poslanci vrátili předlohu na žádost KSČM do druhého čtení. Už tehdy ohlásili, že budou chtít roční odklad účinnosti kvůli zhoršené ekonomické situaci způsobené koronavirovou krizí. Pozměňovací návrh také slaďuje novelu s nynějším zněním zákoníku práce.

Komunisté prodloužení dovolené hájí s tím, že zaměstnanci, jejichž odměňování je závislé na státním rozpočtu, mohou čerpat pět týdnů ročně už nyní. Ostatní ale současná právní úprava údajně poškozuje. Oponenti naopak poukazují na odmítavá stanoviska zaměstnavatelů kvůli růstu nákladů.

Možnost prodloužení základní výměry dovolené zaměstnavatelem by předloha KSČM ponechala. Nezměnila by délku dovolené učitelů a akademických pracovníků vysokých škol, která činí osm týdnů.

Na pátečním programu sněmovny je také debata o situaci v Národní sportovní agentuře. Jestli po čtvrtečním neprodloužení nouzového stavu k rozpravě o agentuře dojde, ale není jisté.

Vláda neprosadila zamítnutí odškodňovacího zákona

Vládní koalice v pátek ve sněmovně neprosadila zamítnutí opozičního odškodňovacího zákona, který se týká náhrady nákladů podnikatelům, kterým vláda zakázala činnost. ANO a ČSSD chyběly k zamítnutí dva hlasy, komunisté se k vládním stranám většinově nepřidali. Normu poslanci poslali k projednání sněmovnímu rozpočtovému a také hospodářskému výboru.

Podle zákona by měl stát platit podnikatelům plnou výši pevných nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost úplně zastavit. V případě omezení činnosti by to byla náhrada poloviny fixních nákladů. Jde o nájemné, splátky půjček, výdaje na energie, pojištění a na údržbu, servis nebo skladování dlouhodobého majetku.

Vláda návrh odmítla, protože považuje za vhodnější, pružnější a cílenější nynější pomoc podnikatelům formou desítky podpůrných programů. Současný systém podpory náhrad je udržitelnější, řekla Schillerová s tím, že vláda uvolnila 200 miliard korun na přímou pomoc. Pomoc podle odškodňovacího zákona by prý nebyla spravedlivá či účelná.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová namítla, že podpora podle odškodňovacího zákona by byla efektivnější a rychlejší. Připustila ale, že podmínky poskytování a výše náhrady by mohly být ještě předmětem jednání. Podle ní jsou vládní programy pro kabinet výhodnější než systémová a zákonem vyřešená podpora, protože mu umožňují míru pomoci určovat a měnit její podmínky.

Kurzarbeit je v závěrečné fázi, shoda na něm ale nepanuje

Poslanci začali v pátek odpoledne projednávat ve třetím čtení novelu zákona o kurzarbeitu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) zdůraznila, že nová pravidla jsou nezbytná k tomu,  aby se podařilo udržet nezaměstnanost na nízké úrovni. Ta je drahá z hlediska makroekonomického i zlá z pohledu osobního.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas.

Maláčová podporuje ministerskou úpravu podanou Romanem Sklenákem (ČSSD), za kterou se postavili zaměstnavatelé a odbory. Naopak sociální výbor již dříve podpořil konkurenční  návrh dvou poslankyň ANO a KSČM Jany Pastuchové a Hany Aulické Jírovcové. Celkově je pozměňovacích návrhů několik desítek. 

Kurzarbeit má navázat na současný úspěšný program Antivirus. Mělo se tak stát od března, ale novela stále neprošla schvalováním, i kvůli sporům uvnitř koalice mezi ANO a ČSSD. Maláčová také nedávno řekla, že termín od března není reálný a Antivirus se bude muset zřejmě ještě prodloužit. 

Projednávání tohoto bodu však bylo brzo přerušeno a poslanci přešli k jiným bodům, které byly pevně zařazeny do pátečního programu. Jednání sněmovny bylo ukončeno krátce před 14:00. 

Sněmovní finále kurzarbeitu by mělo pokračovat na mimořádné schůzi, jejíž vyvolání ohlásila bez bližších podrobností místopředsedkyně sociálnědemokratické frakce Kateřina Valachová.