Vláda odsouhlasila další kolo podpůrného programu Agricovid potravinářství. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády upozornila, že další kolo programu bude vedle zemědělských a potravinářských podniků nově zaměřeno i na trhy a tržnice. Česká republika také přijme další Bělorusy, kteří byli pronásledováni režimem Alexandra Lukašenka.
„Zohlednilo se, že jsme nově zavřeli trhy a tržnice, a chceme, aby tito lidé, kteří je provozují, mohli využít tohoto dotačního programu,“ zdůvodnila Schillerová schválení vypsání dalšího kola programu.
Na program úřad využije nevyčerpané peníze z první výzvy, na kterou měl tři miliardy korun. Do té mohli zemědělci a potravináři posílat žádosti do konce ledna, vyhodnocení bude trvat zhruba týden. Už nyní je ale podle mluvčího resortu Vojtěcha Bílého jasné, že se peníze nevyčerpaly, výrobci si odhadem řekli o stovky milionů korun.
Nárok na kompenzace by měli v prvním kole potravináři a zemědělci, kterým během koronavirové krize meziročně klesly tržby minimálně o čtvrtinu. Maximální sazba z programu bude podle ministerstva zemědělství 200 tisíc korun na podnik a až 20 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Nová výzva se bude muset znovu notifikovat u Evropské komise. Ministerstvo nyní počítá s tím, že zemědělci a potravináři budou podávat žádosti od 15. března. Rozhodné období pro posuzování žádosti bude mezi loňským prvním prosincem a koncem letošního února.
„Tato dotační podpora zůstává zacílená do oblasti potravinářských a zemědělských podniků, jejichž produkce směřuje do veřejného stravování a na trhy a tržnice, které jsou přijatými opatřeními stále významně omezeny. Chceme tím snížit riziko ukončení činnosti zemědělských a potravinářských podniků, které se podílejí na zajištění základních potřeb potravin a zemědělských produktů pro obyvatele ČR,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Podmínky budou prakticky stejné jako v první výzvě, mění se rozhodné období a maximální výše dotace. Ta v první výzvě mohla být maximálně 800 tisíc eur (asi 21,6 milionu korun) pro potravináře a 100 tisíc eur (asi 2,7 milionu korun) pro zemědělce. Nyní budou podmínky maximálně 1,8 milionu eur (zhruba 46,7 milionu Kč) pro potravináře a 225 tisíc eur (5,8 milionu Kč) pro zemědělce. Rozdíl podle Bílého nevymyslelo ministerstvo, o zvýšení rozhodla Evropská komise, jak uvedla na konci ledna.
Respirátory budou na dva měsíce bez daně
Vláda také schválila dvouměsíční zrušení daně z přidané hodnoty (DPH) na respirátory kategorie FFP2 a vyšší. Opatření by mělo platit od středy. Ke snížení nebo zrušení 21procentní DPH na ochranné pomůcky vyzvali vládu výrobci respirátorů.
Stanovení maximální ceny respirátorů vláda podle čtvrtečního vyjádření vicepremiéra a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) odmítla, mimo jiné kvůli tomu, že mezi nimi je mnoho rozdílů.
Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Kabinet na pondělním jednání schválil i návrh zákona, podle kterého by se oznamovatelé protiprávní činnosti mohli nově dočkat ochrany před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Zároveň jim ale bude hrozit pokuta do 50 tisíc korun, pokud podají vědomě nepravdivé oznámení. Firmy si podle návrhu budou muset do konce března 2022 zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení. Za nedodržení povinností by mohly dostat až milionovou sankci. O schválení předpisu informovalo ministerstvo spravedlnosti.
Cílem návrhu zákona je zajistit ochranu lidem, kteří se v souvislosti s výkonem práce dozvědí o protiprávním jednání a oznámí ho. Právní úprava se týká zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, státních zaměstnanců, stážistů či dobrovolníků. „Zavedení explicitního zákazu postihu oznamovatelů do právního řádu pomůže oznamovatelům zlepšit jejich postavení jak v případě sporu před soudem, tak obecně ve společnosti a v důsledcích pomůže usnadnit detekci korupce,“ uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.
Úřad poukázal na to, že oznamovatelé mají zranitelnou pozici i proto, že v Česku vůči nim přetrvává spíše negativní postoj. Zákon chce oznamovatele chránit před odvetnými opatřeními, která konkrétně vyjmenovává. Je mezi nimi například propuštění, uložení kárného opatření, diskriminace, přeložení na jiné místo, změna rozvržení pracovní doby nebo snížení mzdy. Takové odvetě nesmí být vystavena ani oznamovatelova osoba blízká nebo jeho kolega. Ochrany před odvetným opatřením se ovšem nemůže domáhat člověk, který podal vědomě nepravdivé oznámení.
Česko přijme zdravotníky a jejich rodiny z Běloruska
Na návrh ministerstva vnitra schválila vláda také návrh, podle kterého Česká republika přijme další Bělorusy, kteří byli pronásledováni režimem Alexandra Lukašenka. Pomoc se bude týkat běloruských zdravotníků a jejich rodin. Česko už v minulosti přijalo 60 běloruských občanů kvůli zdravotní a rehabilitační péči.
„Situace v Bělorusku se bohužel nelepší a lidé jsou režimem stále perzekvováni. Díky programu Medevac máme účinný nástroj, jak je dopravit do Česka a pomoci jim. Tuto pomoc jsme se rozhodli opět aktivovat,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Zdravotníci pomáhají v první linii, i proto patří mezi ohrožené skupiny obyvatel, kteří potřebují naši pomoc,“ dodal.
Na pomoci se budou podílet ministerstva vnitra, zahraničí a zdravotnictví. Vnitro zajistí dopravu zdravotníků a jejich rodin do Česka, bude se podílet na zařízení pobytového oprávnění a krátkodobého ubytování, Bělorusům bude také pomáhat při vstupu na trh práce. Zároveň bude garantovat plnění povinností souvisejících s opatřeními proti šíření nemoci covid-19, jako je testování nebo případná izolace.
Ministerstvo zahraničí zajistí prostřednictvím svých zastupitelských úřadů koordinaci na místě a vydání příslušných víz. Ministerstvo zdravotnictví pak bude mít na starosti zajištění spolupráce jím zřízených nemocnic a zdravotnických zařízení za účelem nalezení vhodných zaměstnavatelů, kteří by mohli Bělorusům kromě zaměstnání poskytnout i ubytování nebo výuku odborného českého jazyka.
Vybavení z Letňan mají dostat státní nemocnice
Po jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) také oznámil, že ventilátory a lůžka z uzavírané polní nemocnice v pražských Letňanech by mohly sloužit k posílení kapacity státních nemocnic. Aktuálně se o tom jedná. Kromě ekonomické rozvahy vedlo podle ministra k rozhodnutí polní nemocnici rozebrat i to, že personál se přednostně posílal do stávajících nemocnic.
Záložní nemocnici v Letňanech armáda postavila loni koncem října kvůli podzimnímu zhoršování situace ve zdravotnických zařízeních. Vyrostla v halách letňanského výstaviště, pomoc v ní mohlo podle plánů dostat 500 pacientů. Vybavena byla novými lůžky a přístroji. Pracovat v ní měli především vojenští lékaři a zdravotníci, které by armáda v případě aktivace stáhla z jiných nemocnic. Nakonec nemocnice nebyla aktivována.
Blatný se vyjádřil také ke spekulacím o svém odvolání. Řekl, že v současné době při epidemii covidu-19, kdy ministr zdravotnictví a jeho úřad musí nalézat kompromisy mezi naprosto opačnými požadavky z různých stran, se nelze obdobným spekulacím divit. „Funkce ministra je vždy dočasná, je na omezenou dobu,“ uvedl.
Při epidemii je podle něj nutné ji vykonávat odborně a apoliticky. „Já se o to snažil od počátku, takto jsem to konzultoval od začátku s panem premiérem. Myslím, že se na tom nic nezměnilo, a hodlám v tom pokračovat dál,“ konstatoval. Doplnil, že není zvyklý se vzdávat.
