Komenský byl pedagogickým vizionářem. Prosazoval povinnou školní docházku a vzdělání pro všechny

Přezdívá se mu učitel národů, dost dobře by to mohl být ale i „renesanční“ člověk. Jan Amos Komenský byl výjimečným pedagogem, reformátorem evropského školství, filozofem, ale i teologem. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky 17. století. Z dnešního pohledu jej chápeme jako zakladatele moderní pedagogiky. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se jako člen protestantské Jednoty bratrské musel v Čechách skrývat a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, pak se přesunul do Amsterdamu, kde v listopadu 1670 zemřel. Je tomu 350 let.

„Co pěkně povlovně v lidskou mysl uvedeno jako penžlíkem vymalováno býti mohlo, to se do nich násilně tisklo a tlačilo, nýbrž tlouklo a hmoždilo. Co světle a zřejmě, jako z vyloupené skořepiny jádro, před oči se stavěti mohlo, to se tvrdě, zatemněle, a zamotaně jako v pohádkách nějakých přednášelo.“ Tak mluvil o českém školství té doby sám Komenský.

Dochovalo se po něm do dneška velice aktuální pedagogické dílo. Sloužil také jako biskup Jednoty bratrské. Musel se tak ve svém životě vyrovnat s náboženskou nesnášenlivostí, která ho dostala až do exilu. Jeho dílo zahrnuje více než 200 prací.

Studia v zahraničí

Během studií v zahraničí, především v Heidelbergu a Herbornu, si Komenský začal uvědomovat zaostalost prostředí ve své vlasti, odkud přišel studovat, v porovnání s těmito významnými německými univerzitami.

Zásadní rozdíl spatřoval především v chybějící systematice a zastaralých metodách výuky. I když byli učitelé vzdělaní, jejich práce nepřinášela příliš velké výsledky a žáky, potažmo celý český národ, se jim nedařilo dostatečně zkulturnit a znalosti jim předat.

Známý je jeho princip škola hrou. Komenský chápal celý lidský život jako jednu nekončící školu. „Školou je i mužnost a stáří až po smrt,“ uváděl. Zásadní pro poznání dle něj je, aby žáci kromě běžných znalostí věděli i o příčinách a funkcích všeho, co je obklopuje. Poznání věcí se mělo rozšiřovat v obecné škole.

Chtěl mimo jiné přirozenou výchovu. Učitel by ideálně postupoval od jednoduchého k složitému, od snadného k nesnadnému. Poznávání věcí a jejich objasňování má dle něj být doplňováno příklady. Zároveň Komenský akcentuje důležitost poznávání všemi smysly.

Žáci se tak měli kromě psaní, čtení a počítání také naučit rozumět běžným událostem. Za zásadní také Komenský považoval, aby se svět okolo nás pojmenovával v mateřském jazyce. I to šlo proti dosavadnímu zavedenému principu, kdy v českých zemích po bitvě na Bílé hoře oficiálně dominovala němčina.

Zájem o učení

Látku Komenský upravoval podle rozumového vývoje dětí. Hlásal také, že o učení samotné u nich musí být vzbuzen zájem a musí k němu mít podmínky. Tato slova by Komenský mohl jako propagátor změn hlásat i dnes, realita 17. století byla ale zásadně jiná. Pro mnoho dětí byla škola spíše osvobozením od práce, se kterou musely často už od útlého věku pomáhat svým rodičům. I tehdy Komenský upozorňoval na zásadní úlohu právě rodičů v celém procesu.

Při tom došel k poznatku, že vyučování nemůže být pouze věcí soukromou. O vzdělání by tak přišla ta část společnosti, která si ho pro svoji chudobu nemůže dovolit, a často vynikající nadání takových dětí by zůstávalo zmařeno.

V rukou soukromé sféry tak podle Komenského nemůže zůstat zřizování škol, jejich vybavení, zajištění kvalitních učitelů, knih nebo dalších školních pomůcek. V soukromém režimu také nikdo nebude dohlížet na docházku žáků, což by byl podle Komenského problém.

Sociální rozměr školství

Podle učitele národů to měla být právě vrchnost, kdo zajistí, aby se lidé, kteří jim sloužili a o které se měli starat, dostatečně vzdělávali. Šlechta také neměla mít problém postavit například menší budovu pro obecnou školu.

Latinské školy nebo akademie, což byly vyšší odborné školy umělecké a učiliště, už většinou potřebnou infrastrukturu měly. Financovaly je například kláštery.

Obecná škola měla být zadarmo. Na akademii pak Komenský chtěl, aby právě chudší studenti neplatili za stravu, bydlení nebo oblečení. Majetní měli na chudé studenty organizovat sbírky. Kromě toho Komenský taky nabádal, aby se majetní postarali o sirotky, vzali si je do svých rodin a právě potřebné vzdělání jim umožnili. O ty děti, které i přesto zůstanou bez pomoci, se měla postarat obec, do které patří.

I na dnešní dobu tak některé jeho myšlenky zůstávají velice rázné – a o to víc předbíhaly realitu v době Komenského života. Například s myšlenkou povinné školní docházky předběhl stát o více než sto let. Její základy položila na našem území až panovnice Marie Terezie v roce 1774.

Jako věk nástupu do školy uváděl Komenský šest let. Rodičům menších dětí pro vzdělávání nabídl svoje dílo Informatorium školy mateřské.

Pedagogické dílo

Po Komenském se uchovala díla filozofická, pedagogická, teologická, politická, historická a básnická. Nejvíce ho ovšem proslavilo právě dílo určené pro školu a výchovu. Jeho prvotinou byly Poučky pro snadnější mluvnici. Kniha se ale nedochovala.

Úvahy nad organizací škol, vyučováním a tvorbou učebnic chtěl Komenský textově zpracovat v díle Ráj církve. Mělo jít o soubor teoretických plánů i praktických spisů určených k obnově českého školství. Tento záměr se sice Komenskému jako celek naplnit nepodařilo, ale ve spisu Didaktika alespoň vzdělávání poprvé vystavěl na vědeckém základu.

Světově ojedinělou práci představuje již zmiňovaná příručka pro výchovu nejmenších dětí Informatorium školy mateřské.

Komenského pedagogické úsilí se v různých zemích projevovalo tvorbou nových učebnic. Zaměřeny byly na jazyky. Zapojil se i do snah vytvořit umělý jazyk, který by byl jednoduchý a mohl se stát celosvětovým dorozumívacím prostředkem. Výhody takového systému přesvědčivě popsal v roce 1666 ve svém díle Panglottia překládaném jako Všejazyk. Jazykové výuce se věnoval i teoreticky spisem Nejnovější metoda jazyků.

Světového ohlasu dosáhla učebnice pro výuku latiny Dvéře jazyků otevřené. Na jejím základě vytvořil další učebnice Předsíň a Síň. Používá v nich stejnou metodu jako ve svém vůbec nejúspěšnějším spisu, obrázkové učebnici a encyklopedii Svět vnímatelných věcí v obrazech (známá také jako Orbis Pictus).

Kromě toho vytvořil pomůcky pro výuku jednotlivých školních disciplín jako Historie světská, První filozofie, Geometria nebo Přehled fyziky. Jakmile se usadil ve své poslední životní destinaci – v Amsterdamu, na návrh městské rady připravil k tisku velmi rozsáhlý soubor svých školských prací nazvaný Veškeré didaktické spisy.

Jedním z jeho hlavních motivů se stala idea pansofie, tedy takzvané vševědy. Ta předpokládá vytvoření společné základny veškerého lidského vědění, které je roztříštěné do mnoha oborů. Vytvoření pansofie je podle Komenského podmínkou generální reformy výchovy a vzdělání, a tím i podmínkou pro celkové zlepšení lidské situace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda schválila obměnu svých zástupců ve správní radě VZP

Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.
04:28AktualizovánoPrávě teď

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 14 mminutami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Minimálně jedna žena je zraněná těžce. Policie dříve informovala, že obětí byla žena. Střelec je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, uvedli na síti X. Na místě byl policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 30 mminutami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Jímka měla podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových kejdy. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, kejda však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá i znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl několik aut a nemovitost ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 45 mminutami

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině, podle Zůny je armáda potřebuje

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) potřebuje letadla česká armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa resortu obrany to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání lídrů vládních uskupení. O prodeji letounů informoval prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) to ale předem neoznámil vládě. Spor mezi Hradem a Černínským palácem může podle expertů uškodit Česku u zahraničních partnerů.
10:18Aktualizovánopřed 55 mminutami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 2 hhodinami

Úlohou prezidenta není v cizině slibovat dary, říká David. Chucpe, míní Nerudová

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 4 hhodinami
Načítání...