Církevní školy nemůžou zajistit dostatečné technické zázemí pro distanční výuku. Od zřizovatele, na rozdíl od státních škol, nedostaly žádný příspěvek na vybavení. Počítače by přitom potřebovali učitelé i žáci. Ředitelé církevních škol proto nakupují počítače a webkamery z vlastních prostředků. Jak sami říkají, potřebovali by jich ale mnohem víc.
„Na rozdíl od škol zřizovaných krajem jsme nedostali žádný příspěvek. Kdybychom do toho programu spadali, dostali bychom 160 tisíc na nákup techniky. Takhle jsme museli kupovat šest notebooků z vlastního rozpočtu. Ty jsme rozdali vyučujícím, potřebovali bychom ale další, ty stávající se nám sekají,“ okomentoval situaci ředitel Biskupského gymnázia v Brně Karel Mikula.
Přenosné počítače schází také na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, tam by potřebovali alespoň dvacet dalších. „Z finančních prostředků školy jsem nakoupil 15 notebooků, které jsme dali kantorům. Nakupovali jsme i kamery a technické příslušenství, potřebovali bychom ale ještě 20 notebooků. Na ty už ale nemáme finance,“ sdělil ředitel gymnázia Jan Košárek.
Pro žáky má Arcibiskupské gymnázium k zapůjčení 25 tabletů. „Situaci jsme řešili na poradě a zjistili jsme, že z 500 dětí by 15 potřebovalo zapůjčit techniku. Často se jedná o rodiny s více dětmi. Pokud rodiče mají například čtyři děti, ne každý z nich má vlastní notebook potřebný k distanční výuce,“ dodal Košárek.
Zřizovatelem těchto škol je církev, ta ale finance na plošné příspěvky na techniku nemá. Arcibiskupství olomoucké nesouhlasí, že by měl zřizovatel financovat vzniklé výdaje. „Jde-li o zákonné nařízení státu, zafinancuje je stát a nezatěžuje zřizovatele. Církevním školám tyto prostředky stát poskytne dle školského zákona s ročním zpožděním. A tak se budou muset církevní školy vypořádat i s touto situací,“ okomentoval stav mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka. Současně dodal, že už při jarní vlně museli sáhnout do svých rezerv, aby pomohli školám s výbavou k distanční výuce.
„Zajištění odpovídajícího materiálního vybavení školy je primární povinností zřizovatele školy, v tomto případě tedy zřizovatele soukromého a církevního. Dalším důvodem, proč nejsou soukromé a církevní základní školy zahrnuty ve zveřejněném přehledu o mimořádných prostředcích na pořízení technického vybavení pro rok 2020, je fakt, že nový institut není pro školy těchto zřizovatelů použitelný. Bylo by pro ně nezbytné vyhlásit dotační program, což by znamenalo výrazný nárůst administrativy na straně MŠMT, ale i těchto škol,“ sdělila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Tyto mimořádné prostředky MŠMT církevním školám poskytne v rámci Ostatních neinvestičních prostředků (ONIV) v roce 2021.
Počítače z učeben putují domů k žákům
Aktuální situaci se tak školy snaží vyřešit po svém. Některé dávají žákům k dispozici pevné počítače. „Pokud potřebuje žák, pak mu zapůjčujeme pevné počítače z počítačové učebny. Nabídli jsme tímto způsobem pomoc všem žákům. Jistě by ocenili spíše zapůjčení notebooků pro jejich mobilitu. Ideální by byl počet alespoň 10 kusů,“ řekl ředitel Stojanova gymnázia ve Velehradě Michal Hegr.
Základní škola svaté Voršily v Olomouci pak oslovila nadace, které by jí s dovybavením mohly pomoct. „My jako církevní škola nespadáme do programu, tudíž jsme nedostali prostředky žádné. Protože nám vznikly nadvýdaje, nemůžeme dětem z vlastních financí koupit techniku a zřizovatel na to také nemá finance, proto jsme si sehnali dvě nadace, které nám pomůžou zajistit pět notebooků,“ řekl ředitel školy Zdeněk Navrátil.
Problémy se zajištěním distanční výuky nemají jen ty církevní školy, které nakoupily techniku už před koronavirovou krizí, jako je třeba církevní základní škola v Kopřivnici. „Měli jsme vlastní tablety, notebooky i relativně nové počítače, proto jsme nyní v situaci, že můžeme vybavení žákům stále ještě půjčit,“ sdělil ředitel Základní školy svaté Zdislavy v Kopřivnici Pavel Janek.
