Maximálně dva tisíce lidí na venkovních akcích, uvnitř do tisíce, Prymula shrnul nová opatření

Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula ve středu shrnul nová opatření v boji proti šíření koronaviru. „Když se srovnáme s jednotlivými zeměmi v Evropě, tak naše data teď nejsou uspokojivá,“ uvedl Prymula.

Nová opatření nyní primárně omezí hromadné akce. Venkovní sportovní akce budou limitovány počtem 2 tisíce lidí, pokud budou ve více sektorech například při fotbalovém utkání. „Je v zájmu, aby byly tyto sportovní aktivity limitovány. Po ukončení zápasu dochází k poměrně blízkým kontaktům okolo stadionu,“ komentoval Prymula.

Venkovní akce na stání se budou moci konat pouze do účasti 50 osob, řekl dále Prymula. Nadále platí zákaz vnitřních akcí na stání pro více než deset lidí.

V jednosektorovém režimu uvnitř pak bude moci přijít maximálně 500 diváků. Tisíc osob potom vnitřní akci může navštívit, pokud budou ve více sektorech. Co se týče omezení vnitřních akcí, běžných divadelních představení by se opatření podle Prymuly příliš dotknout nemělo.

Hromadné akce jsou v řadě zemí podle Prymuly zakázané do konce roku. V Německu například omezili fotbalovou ligu.

Komplikace pro sportovní soutěže

Hokejový Zlín prodal před sezonou dva a půl tisíce permanentek. Co s jejich majiteli, bude muset řešit už v pátek, kdy má nejbližší utkání. „Máme několik scénářů, budeme muset vybírat, koho pustíme a koho ne, bude to pro nás komplikované,“ uvedl manažer marketingu PSG Berani Zlín Libor Kožík.

Předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička (za ANO) považuje nová vládní opatření proti šíření koronaviru za rozumná. S výjimkou fotbalu a hokeje podle něj sportovní prostředí neomezují. Pro profesionální sport ve spolupráci s ministerstvem průmyslu dokončuje mimořádný dotační program, který by měl klubům kompenzovat ztráty.

Hokejová extraliga by se po omezení návštěvnosti na tisíc osob na utkání kvůli koronaviru mohla na dva týdny, kdy bude toto opatření platit, přerušit. Jednou z variant, o kterých bude ve čtvrtek dopoledne na mimořádném zasedání jednat valná hromada Asociace profesionálních klubů, je, že by v soutěži pokračovaly kluby, jimž omezení nevadí.

„Počkáme si na písemné vyhotovení rozhodnutí. Na zítra (čtvrtek – pozn. red.) již ale byla svolána mimořádná valná hromada a kluby již dostaly podklady, abychom věděli, jak se k tomu staví. Abychom znali názor extraligového pole. Budeme se o tom ve čtvrtek intenzivně bavit,“ uvedl ředitel extraligy Josef Řezníček. Nyní žádné stanovisko zaujímat nechce.

Omezení restaurací a barů

Další opatření se týkají kadeřnictví nebo holičství. Nebudou zavřená, ale dostanou další pokyny pro provoz. „Musí tam probíhat dezinfekce, pokud má kadeřník příznaky onemocnění, neměl by pracovat,“ uvedl Prymula.

Nejcitlivější je zkrácení provozní doby v barech a restauracích. Ty budou muset zavírat místo o půlnoci už ve 22 hodin. „Myslím, že to opatření není tak tvrdé, jak se prezentovalo, je časově omezené na limit 14 dnů. Asi se shodneme, že potřebujeme snížit počty nakažených,“ konstatoval Prymula. Bojí se, že by se zvýšený počet nakažených projevil i co se týče hospitalizovaných pacientů.

Někteří restauratéři a provozovatelé barů jsou ale již s novými opatřeními nespokojení. „Znamená to poklesy příjmů o 20 až 30 procent, což je samozřejmě pro řadu z nich, když jsou už dnes na hraně, v podstatě likvidační,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

„Nemůžeme udělat opatření benevolentnější,“ zhodnotil ministr. Podle jeho slov prodiskutoval nová opatření se sportovci a zástupci kulturních institucí.

Plošné zavírání prvního stupně je vyloučené

Omezení se zatím nebudou týkat školství. „Uzavírání zvlášť prvního stupně základních škol nepřichází v úvahu,“ uvedl ministr. Ohrozilo by to podle něj další procesy, protože s těmito dětmi musí zůstat doma rodiče. Případná opatření by se měla týkat konkrétních lokalit, neměla by být zaváděna plošně.

Doporučení ředitelského volna na tento pátek Prymula zdůvodnil tím, že by čtyřdenní interval s méně kontakty mezi lidmi mohl vést k oploštění nárůstu počtu nakažených. Během školního roku mohou ředitelé vyhlásit volno maximálně pětkrát. I proto to teď řada z nich udělat nechce.

Podle Asociace ředitelů základních škol zůstanou v pátek otevřené víc než čtyři pětiny těchto škol. Z těch, které zůstanou zavřené, jich pak zhruba polovina plánuje otevřít družinu. V nejbližších dnech se mají potkat také ministři školství a zdravotnictví. „V případě středních škol je nesmírně důležité, pokud by mělo dojít k přechodu na distanční vzdělávání, abychom zachovali praktickou výuku, třeba u lékařských sester je ta výuka nesmírně důležitá,“ komentoval opatření ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Na prodloužení ošetřovného po celou dobu karantény nebo distanční výuky se koalice stále nedohodla.„Kolegové z hnutí ANO říkají, že to není potřeba, zkušenosti z terénu ukazují, že to je naopak,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Za svým si stojí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Posun tam není, protože žádné uzavírání škol se nechystá. Karanténa je stanovena na deset dní, takže v tuto chvíli není žádný důvod přijímat krizové ošetřovné,“ uvedla.

Škol s případy nákazy od začátku září přibývá. Podle posledních údajů resortu zdravotnictví z pátku hygienici uzavřeli přes 70 škol. Minimálně jednu třídu pak poslali do karantény v téměř pětistovce zařízení.

Z hlavního města se nákaza koronavirem podle ministra zdravotnictví šíří do dalších krajů. Ve čtvrtek tedy projedná s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti) další opatření. On-line výuka na pražských vysokých školách je podle něj adekvátní pro omezení pandemie.

Kapacita nemocnic

Celková kapacita nemocnic je podle Prymuly zatím dostatečná. V Praze, kde je nejvíce nemocných, už jsou ale lůžka z velké části využita. „Pracujeme na tom, aby se kapacita dále zvýšila, protože ty počty mohou stoupat,“ uvedl Prymula. Bude dle něj potřeba zapojit kapacity, které teď nejsou vyčleněny pro pacienty s covidem-19. Lůžka s ventilátory jsou téměř zaplněná.

„Chceme zrušit bariéru mezi lůžky covid a necovid,“ řekl Prymula. S kraji chce konzultovat kapacity v jejich nemocnicích. „Potřebujeme, aby pacienti, pokud mají covid, zůstávali v jednotlivých krajích. Jejich transport na centrální zařízení nedává smysl, je ohrožující jak pro personál tak transportní kapacity,“ dodal. Přesouvat by se mohli až v případě, že někde bude kapacita naplněná. Připravují se na to podle něj plány.

Limitujícím faktorem pro provoz nemocnic je podle Prymuly personál. Česká lékařská komora v pondělí zveřejnila údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky, které ukazují rychlé přibývání nakažených zdravotníků. Lékařů bylo k 19. září s nemocí covid 259, zatímco o měsíc dříve čtyři. U zdravotních sester počet pozitivně testovaných za stejné období vzrostl ze tří na 433.