Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.

Cílem nového kodexu je mimo jiné omezit vytváření obsahu, který by mohl porušovat autorská práva, a zavést mechanismy pro vyhodnocování rizik před uvedením umělé inteligence na trh i po něm. Dokument má tři kapitoly – transparentnost, autorská práva a bezpečnost. Než začne platit, tak ho ještě musí potvrdit členské země.

„Kodex je důležitý kvůli tomu, aby byly ty nejpokročilejší modely AI v Evropě nejen inovativní, ale i bezpečné a transparentní,“ uvedla eurokomisařka Henna Virkkunenová.

Evropská exekutiva dokument zveřejnila po silném tlaku ze strany americké vlády a technologických firem. Ty argumentují, že kodex představuje nepřiměřenou zátěž. Komise se už dříve postavila proti výzvám oddálit zavádění pravidel pro umělou inteligenci. Přihlášení se ke kodexu bude dobrovolné, ale firmy, které tak odmítnou učinit, nebudou mít prospěch z právní jistoty poskytované signatáři.

Signatáři se podle návrhu kodexu mimo jiné zavazují k zavedení technických opatření, která zabrání generování obsahu porušujícího autorská práva, a k průběžnému testování modelů podle kritérií stanovených v aktu o AI.

Vyhodnocování možných rizik

U nejpokročilejších modelů bude nutné zajistit i monitoring po jejich nasazení, včetně umožnění přístupu externím hodnotitelům. Komise v kodexu ale zároveň ponechala určitou míru pružnosti při vyhodnocování možných rizik.

Akt o AI, jehož části vstoupí v platnost už 2. srpna, byl přijat v srpnu loňského roku jako první ucelená regulace AI na světě. U nových modelů bude úřad pro umělou inteligenci pravidla moci vymáhat o rok později v srpnu 2026, u stávajících modelů v srpnu 2027. Součástí legislativy jsou i zvláštní pravidla pro vysoce rizikové systémy jako rozpoznávání obličeje nebo biometrické sledování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 22 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...