Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) se chce v prvé řadě zaměřit na hromadné akce a také restaurace a bary. Jejich zavírací hodinu chce posunout z půlnoci na desátou večer. Možné je také omezení provozu škol. Chce ponechat otevřené první stupně základních škol, dokud to bude možné, ostatní se ale v některých regionech mohou uzavřít.
Za zásadní úkol svého působení, které by mělo trvat prozatím zhruba rok do sněmovních voleb, považuje Roman Prymula stabilizaci epidemiologické situace. „Tento úkol vůbec není jednoduchý. Udělám pro to vše, na druhou stranu nejsem spasitel. Nezvládl bych to bez pomoci všech,“ řekl.
Má již představu o konkrétních krocích. „První opatření se bude týkat rizikových hromadných akcí,“ avizoval nový ministr poté, co převzal úřad od Adama Vojtěcha (za ANO). Ten rezignoval v pondělí. Konkrétně by Prymula chtěl dále omezit provoz „v různých barech a dalších zařízeních“, nové opatření podle něj může být zavedeno v horizontu dnů nebo i hodin. Místa, kde lidé jedí a pijí, a přitom nedodržují dostatečné rozestupy, totiž považuje za nejrizikovější. Věří, že situaci zlepší posunutí zavírací hodiny z půlnoci na desátou večer.
To se nezamlouvá hostinským. „Vidíme to jako krok, který nebyl dostatečně vysvětlen, což se v poslední době ministerstvu zdravotnictví velmi často stává,“ řekl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Podle něj není důvod dříve zavírat restaurace, které dodržují hygienická opatření a rozestupy mezi hosty jsou dostatečné. Svaz pivovarů potom přišel s alternativní myšlenkou, podle které by se ve 22 hodin nemuselo zavírat, nýbrž přijímat poslední objednávky. Podle pivovarů by zavírací hodina v deset připravila podniky o 30 procent tržeb.
Roman Prymula s Andrejem Babišem přijeli na ministerstvo zdravotnictví v osm hodin dopoledne, v budově úřadu se setkali s Adamem Vojtěchem. Déle než hodinu potom jednali s vedoucími ministerskými úředníky. Premiér Babiš poté řekl, že za nejdůležitější úkol pro nového ministra považuje zabezpečení dostatečných kapacit nemocnic.
První stupně otevřené, druhé někde s distanční výukou
Výměna v čele ministerstva zdravotnictví může znamenat také rychlé uzavření části škol – ovšem podle situace v různých regionech. Prymula by chtěl nechat otevřené první stupně základních škol, pokud to bude možné, od druhých stupňů výše to ale může být jinak.
„V regionech, kde to bude nezbytné, budeme diskutovat nad distanční formou výuky na druhém stupni, případně na středních školách. Vysoké školy tento problém již v podstatě vyřešily,“ míní.
Místopředseda sněmovního podvýboru pro regionální školství Marek Výborný (KDU-ČSL) je přesvědčen, že by se školy zavírat neměly vůbec, pokud to bude sebeméně možné. „Musíme udělat všechno pro to, abychom udrželi prezenční výuku. Jestli tomu pomůže jeden den volna v pátek, neumím posoudit, nejsem epidemiolog. Co ale vím zcela jistě, je, že to způsobí řadu organizačních problémů ředitelům škol,“ uvedl.
Volný pátek? Rozhodnout musí ředitelé nebo Plaga
Prymula zároveň vyzval ředitele, aby v pátek vyhlásili ředitelské volno. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by alternativou mohla být i změna organizace školního roku, takže by nešlo o jednotlivá ředitelská volna, nýbrž o dodatečný den prázdnin.
Takové rozhodnutí však není na Romanu Prymulovi, nýbrž na Robertu Plagovi (ANO), jenž je ministrem školství. Ten však uvedl, že Prymulova slova vnímá pouze jako doporučení směrem k ředitelům. O změnách v organizaci školního roku nechce uvažovat tak narychlo. Případné budoucí úpravy však nevyloučil. „Ale pokud se máme bavit o úpravách školního roku nebo věcech, které se týkají opatření, tak jsem vyzval ministra zdravotnictví, abychom do toho byli vtaženi jako při rozvolňování a při nastavování školního roku,“ řekl Plaga.
Ministr zdravotnictví zatím věří, že se obejde bez vyhlášení nouzového stavu. Neuvažuje ani o další plošné celorepublikové karanténě podobné té jarní. „Nechceme dělat opatření, která by handicapovala ekonomiku. Není možné dělat opatření, která by zdecimovala ekonomiku tím, že použijeme jednoduché opatření, a tím je uzávěra celé republiky,“ poznamenal. Zároveň však vyzval občany ke spolupráci. „Nejde o to, abychom něco zakazovali, ale aby si všichni uvědomili, že po určitou dobu se nemáme těsně stýkat. To je největší riziko,“ dodal.
Prymula žádá o spolupráci opozici. Podle ní ale nespolupracuje Babiš
Kromě veřejnosti vyzval Roman Prymula ke spolupráci také opoziční politiky. Podle předsedy nejmenšího poslaneckého klubu ve sněmovně Jana Farského (STAN) je ale opozice konstruktivní – na rozdíl od vlády. „Nedělo se, že by opozice něco blokovala nebo nespolupracovala. Úplně naopak, opozice přinášela řešení, přicházela s nimi, vláda je nejdříve blokovala, aby je později vzala za své,“ řekl. Ze situace viní hlavně předsedu kabinetu. „Andrej Babiš nás dostal do hrozné situace. Tím, že vymění ministra za ministra, se to bohužel nevyřeší,“ dodal Farský.
Předseda SPD Tomio Okamura se pozastavil nad apelem ministra Prymuly na zodpovědné chování. Lidé v Česku se podle něj zodpovědně chovají. „Myslím, že Češi jsou naopak velmi zodpovědný národ a dokážou se v kritických chvílích semknout,“ uvedl. Problém je podle něj spíše v komunikaci ze strany vlády. Podle místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury se ale s výměnou ministra zdravotnictví styl komunikace nezměnil. Za chybu považuje, že Prymula přichází s novými opatřeními bez ohledu na pandemický semafor.
„Buď se má semafor vypnout a nepoužívat, anebo se má používat, a pak opatření dělat selektivně a regionálně,“ míní.
Restrikce, které Prymula avizoval, by mělo ministerstvo podle Jana Farského zavést, pokud je považuje za nezbytné. „Jestli je to jenom vypouštění balonků, aby vyzkoušeli, jak na to zareaguje veřejnost, a podle toho to upravovali, tak nebojují s virem, ale o svoji politickou popularitu,“ uvedl. Okamura by potom přivítal, kdyby byly restrikce velmi přesně cílené. „Opatření by se měla cílit výhradně do ohnisek a na ohrožené skupiny,“ uvedl. Zbytek společnosti chce „nechat sociálně a ekonomicky žít“.
Šéf poslanců STAN by od nového ministra chtěl slyšet hlavně jasná pravidla – jak konkrétně stát zareaguje na konkrétní čísla. Totéž by ocenil i místopředseda klubu KSČM Leo Luzar. „Pan Prymula by mohl v rámci své odbornosti epidemiologa vnést klid do informací, které jsou různorodé a rozdělují společnost,“ podotkl. Zároveň by byl rád, kdyby nový ministr „nezapomněl, že to není ministerstvo covidu“.
Podle Vlastimila Válka (TOP 09) chybí ministerstvu zdravotnictví strategie postupu, ovšem tak tomu bylo již v době, kdy Roman Prymula ještě byl na ministerstvu náměstkem. Netuší například, jak by se musela změnit situace, aby ministr zdravotnictví navrhl vyhlášení nouzového stavu. „Jediné, co mě napadá, je na základě politického nebo marketingového zadání,“ uvedl.
