Jan Hus: Symbol svědomí a radikál, který bojoval s Antikristem

Mistr Jan Hus, který zemřel před šesti sty lety, byl vnímán podle názoru a vyznání jako kacíř i mučedník, odsouzený kostnickým koncilem. Zejména starší generace ho chápe spíše jako sociálního revolucionáře, jak ho podal film Otakara Vávry ze známé husitské trilogie. Pro některé je jeho smrt pouze důvodem ke dni volna, pro jiné je symbolem muže svědomí, který raději zemřel, než by popřel své učení. Jaké však bylo ono učení mistra Jana?

Mistr Jan Hus veřejně vystupuje ve složité situaci českého království. Po silné vládě Karla IV. následuje doba Václava IV., která je po mnoha stránkách rozporuplná. Složitá byla i situace církve. Stále větší počet lidí pociťoval rozpor mezi církví, jež žila ve světském bohatství a využívala politické moci, a církví evangelia, které hlásá chudobu, pokoru a účinnou lásku k bližnímu. Někteří proto usilovali o reformu, mimo jiné Jakoubek ze Stříbra, Jeroným Pražský nebo právě Jan Hus. Jako rektor univerzity a teolog by ale mohl upadnout v zapomnění jako desítky jiných kritických kněží - nebýt toho, že také působil jako kazatel v Betlémské kapli.

Kazatelna jako masmédium doby

„U mistra Jana Husa hraje velkou roli kazatelna. To, co poznává jako správné, se snaží prosadit právě z kazatelny,“ zdůrazňuje církevní historik Jan Blahoslav Lášek. Betlémská kaple na Starém Městě přitom patřila mezi největší prostory své doby, a mistrovu kázání tak mohly chodit naslouchat tisíce Pražanů - nejen chudina, ale také šlechta a někdy i sama královna Žofie Bavorská.

„Kazatelna byla opravdu funkčním a velmi účinným masmédiem té doby,“ upozorňuje historik Dušan Coufal. „Hus se stal Husem díky tomu, že to je vůbec první český veřejný intelektuál, který začne oslovovat nikoliv jenom z pozice kazatele, ale který začne zasahovat do celozemské politiky,“ dodává historik Martin Nodl. Právě vazby na českou šlechtu učinily z Husa vlivného muže, s nímž musel počítat i král a zahraniční autority.

Dokonalá říše idejí

Situaci v Čechách na počátku 15. století komplikovalo dění na pražské univerzitě. Mezi německými učiteli a jejich českými kolegy vládla rivalita, kterou ještě umocňovaly rozdílné filozofické názory. Zatímco Husův okruh se hlásil k linii, která vycházela z Platóna, resp. anglického teologa Johna Wyclifa, druzí zastávali opačné stanovisko.

Hus patřil k takzvaným realistům, podle kterých mají ideje - například lidství - skutečnou realitu. Pokud tedy někdo hřeší, neškodí pouze sobě, ale poškozuje lidství obecně. Středověký realismus vycházel z myšlenky, že každý křesťan by si měl uvědomit absolutní dokonalost Božího díla, které by pro něj mělo být normou, vysvětluje teolog Martin Chadima. Právě důraz na rozdíl mezi dokonalou říší idejí a nedokonalostí světa aktivizoval Jana Husa i jeho stoupence.

Většina Husových oponentů, v Praze i později v Kostnici, však patřila k nominalistům, podle nichž jsou ideje pouhá jména bez skutečné reality. Názory realistů a nominalistů se pak zásadně rozcházely v pojetí církve.

Soupeření došlo tak daleko, že němečtí mistři obvinili českou stranu z šíření bludů. Tím rozzlobili krále Václava, který to chápal jako pomluvu Království českého v cizině. Roku 1409 proto vydal Dekret kutnohorský, jímž změnil poměr hlasů na pražské vysoké škole. Češi nově obdrželi tři hlasy, zatímco příslušníci „cizích národů“ pouze jeden hlas. Důsledkem byl exodus zahraničních učitelů i studentů, Husova skupina naopak získala kontrolu nad celou univerzitou.

V období, kdy pražští realisté v čele s Husem zdůrazňovali ideální způsob života a morálky, nemohli být ještě nařčeni z kacířství. K vyhrocení došlo teprve ve chvíli, když Hus a jeho stoupenci začali na základě svého učení napadat celou katolickou církev, která se v té době ocitla v těžké morální i politické krizi. Trápilo ji papežské schizma, tedy situace, kdy nejvyšší úřad zastávalo více papežů najednou. Nejdelší schizma bylo právě mezi lety 1409 až 1417, kdy stáli v čele církve hned tři papežové (v Římě, Avignonu a Pise).

V boji s Antikristem

Český král Václav podporoval Husovu skupinu až do roku 1412. Tehdy Hus ostře odsoudil prodej odpustků (odpuštění hříchů za poplatek) jako skandální a nekřesťanské jednání. Jenže právě král, který měl z výběru odpustků přislíbený podíl, prodej v Čechách povolil. Hus kritizoval nejen odpustky, ale také trojpapežství a další církevní nešvary. Příliš mnoho znamení mu ukazovalo, že světskou podobu církve ovládá Antikrist.

Program ve čtyřech bodech

Ve spise O církvi Jan Hus předložil svůj program ve čtyřech bodech: "Naše strana nemá v úmyslu svádět lid od pravé poslušnosti, ale aby byl lid jeden, svorně spravovaný zákonem Kristovým. Za druhé je záměrem naší strany, aby antikristovská ustanovení neohlupovala lid nebo jej neoddělovala od Krista, nýbrž aby poctivě vládl zákon Kristův spolu se zvykem lidu, schvalovaným zákonem Páně. Za třetí je záměrem naší strany, aby duchovenstvo žilo poctivě podle evangelia Ježíše Krista a zavrhlo okázalou nádheru, lakotu a zhýralost. A za čtvrté žádá a hlásá naše strana, aby církev bojující sestávala poctivě ze složek, které ustanovil Hospodin, to jest z kněží Kristových, kteří zachovávají jeho zákon v čistotě, ze světských pánů, kteří donucují zachovávat nařízení Kristovo, a z obecného lidu, který oběma těmto složkám slouží podle zákona Kristova."

Čeští šlechtici vzali Husa pod ochranu poté, co církev vyhlásila kvůli betlémskému kazateli nad Prahou interdikt (zákaz církevních obřadů). Hus musel město opustit, pobýval na Kozím hrádku u Sezimova Ústí a na hradu Krakovci u Rakovníka. Odtud odjel na podzim roku 1414 do Kostnice, kam ho pozval římský král Zikmund na chystaný koncil, který měl v první řadě vyřešit schizma. Hus se chopil příležitosti obhájit své učení před celým koncilem. V tom se však zklamal.

Trest za Wyclifa

Namísto univerzitní disputace, na kterou byl zvyklý, ho čekal soud. Kamenem úrazu se stala především spojitost mezi jeho učením a názory Johna Wyclifa. Ten navrhoval, aby pobloudilou církev napravil stát reprezentovaný panovníkem, což mělo církev zbavit její světské moci a obrátit ji výhradně k duchovní činnosti. Problém spočíval v tom, že Wyclifovy názory církev již dříve odsoudila jako kacířské. A historici se shodují, že Hus byl v Kostnici exemplárně potrestán i za Wyclifa, který sám církevnímu soudu unikl.

Hus si přitom tuto souvislost uvědomoval. Ačkoliv si Wyclifa velmi vážil, jeho myšlenky ve svých spisech oslaboval a relativizoval. Teologové a historikové se dodnes přou o to, zda český kazatel skutečně hlásal totéž co Angličan. Oběma však byla přisouzena teze, že kněz žijící ve smrtelném hříchu není opravdu knězem, a jím prováděné obřady nejsou platné. A podobně ani světský panovník žijící v hříchu nemá moc nad svými poddanými.

Takové pojetí ovšem bortilo společenské i církevní struktury 15. století. Jan Hus se navíc otevřeně vzepřel papežské bule, která mu zakázala veřejně kázat. Vůči bule se odvolával k samotnému Ježíši Kristu, což bylo příliš radikální i na pozdní středověk. Dobová justice takové odvolání neznala, a tudíž neakceptovala.

Co tedy vedlo k Husovu odsouzení? „Myslím, že to bylo zpochybnění instituce a pojetí církve,“ shrnuje historik Blahoslav Lášek. Idealistické učení tak narazilo na pragmatickou podobu církve své doby. Paradoxem zůstává, že přijímání pod obojí způsobou (přijímání chleba i vína, tedy těla i krve Ježíšovy, nejen pro kněze, ale pro všechny věřící), které se později coby kalich stalo symbolem celého husitského hnutí, nebylo Husovým vlastním tématem. Sám byl naopak k přijímání pod obojí zdrženlivý.

Hus svou kritiku církve neodvolal, a stal se tak symbolem svědomí a života pro pravdu. Je třeba dodat, že nechtěl zklamat tisíce svých českých příznivců. Podle kronikáře Petra z Mladoňovic zněla jeho poslední slova takto: „V té pravdě evangelia, kterou jsem psal, učil a kázal ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci zemříti.“

Kališnický graduál z Litoměřic s vyobrazením upálení Jana Husa
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Puch ze chcíplé staré oslice

Jan Hus skonal na zapálené hranici 6. července 1415. „Do daleka se rozléhal křik kacíře, kolem něhož se záhy v Čechách i jinde začne vytvářet aureola mučedníka. Drobnou ironií osudu všechny zvědavce z popraviště vypudil ohavný puch ze chcíplé staré oslice, kterou kdosi mělce zakopal na místěm kde byla postavena hranice. Vše, co z Husa zbylo, katovi pomocníci druhého dne naložili do káry a vysypali do Rýna,“ popisuje smrt mistra Jana historik František Šmahel v knize Jan Hus (2013).

Přes hlasité protesty české šlechty odsoudil koncil k upálení také Husova přítele Jeronýma Pražského. Ten zemřel na hranici 30. května 1416.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel vyznamenal historika Snydera a politologa Krasteva

Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi Timothymu Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi. Hlava státu dvojici předala medaili Za zásluhy. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
před 1 hhodinou

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
11:31Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 6 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 6 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 8 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 12 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.