Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád ve Varšavě. Státy V4 podle něj potřebují peníze zejména na infrastrukturu.
Netrestejte nás za úspěchy, žádá po Unii polský premiér. V4 chce spravedlivé rozdělení peněz
UDÁLOSTI: Členské státy EU musí podle premiérů V4 samy rozhodnout, kam půjdou peníze z fondu obnovy po koronavirové krizi (zdroj: ČT24)
Státy jižní Evropy podle Morawieckého potřebují peníze na boj s nezaměstnaností, jiné na rozvoj infrastruktury. „Musíme mít prostředky na infrastrukturu, výstavbu silnic, železnic, mostů, energetickou a internetovou infrastrukturu, digitalizaci. Proto je flexibilita pro nás velmi důležitá. To je to, o čem jsme mluvili a na co budeme mít stejný názor v Bruselu,“ řekl.
Polský premiér podotkl, že Visegrádská skupina si již ověřila, „že postupujeme-li společně a máme-li dobré argumenty, dokážeme rozhodujícím způsobem ovlivňovat evropský konsenzus“.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se 17. července poprvé po pěti měsících protikoronavirových opatření osobně setkají, aby jednali o unijním rozpočtu na léta 2021 až 2027 a o fondu obnovy ekonomik.
Brífink předsedů vlád zemí V4 (zdroj: ČT24)
Babiš: Rozpočet musí být spravedlivě nastaven
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Tato částka, kterou si chce EK bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má navýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.
„Znovu jsme si dnes potvrdili, že do všech jednání půjdeme s cílem dosáhnout rozpočtu, který bude spravedlivě nastaven pro všechny členské státy, a programu obnovy, který bude odpovídat potřebám jednotlivých ekonomik,“ konstatoval český premiér Andrej Babiš.
„Vnímáme situaci v jižní Evropě. Jsme solidární, rozumíme tomu, ale je potřeba dotáhnout jednání až do konce a hlavně, aby to bylo spravedlivé pro všechny členské státy,“ míní Babiš. „Kritéria, která jsou teď na stole, nedávají logiku,“ dodal.
Předseda maďarské vlády Viktor Orbán poznamenal, že Maďarsko obecně je proti úvěrům, ale uznává, že existují státy, které potřebují pomoc, a proto přístup EU přijímá. Dohoda o finální podobě je podle něj ale ještě daleko.
Slovenský premiér Igor Matovič poznamenal, že důležitá je vzájemná důvěra. „Když budeme cítit, že si navzájem důvěřujeme, že dokážeme dát jednotlivým zemím svobodu v tom, jak dlouho budou čerpat prostředky, na jaké účely a reformy chtějí peníze použít, a nebudeme si navzájem direktivně svazovat ruce, tak myslím, že se dřív dopracujeme k dobré dohodě, která pomůže nám všem,“ řekl.
Ve svém projevu také vyzval k upřednostňování blahobytu dětí. „Děti jsou naše budoucnost, bojujme za ně. Naším cílem je to, aby se v našich zemích lidem a rodinám dobře žilo,“ vyzval. Svou vlastní angažovanost ukázal na příkladu, s sebou do Polska ve vládním speciálu totiž přivezl třicet dětí z dětských domovů, které nikdy nebyly v zahraničí, ani nikdy neletěly letadlem.
Třetinu peněz z fondu mají dostat Itálie a Španělsko
Více než třetina celkového balíku z fondu má připadnout zemím nejvíce zasaženým nemocí covid-19, tedy Itálii a Španělsku. Tyto státy, stejně jako například Německo či Francie, za návrhem stojí.
Méně srozuměna s plánem Komise rozdělit 500 miliard eur z fondu formou grantů a čtvrt bilionu eur jako úvěry je skupina takzvaných šetrných států, k nimž patří Rakousko, Nizozemsko či skandinávské země. Česko, Maďarsko a další část zemí východního křídla EU nesouhlasí s tím, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím by jejich státy podle navrženého klíče měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.
Babiš několikrát poznamenal, že nesouhlasí s tím, aby se peníze z fondu rozdělovaly podle míry nezaměstnanosti z minulých let. Hlavním kritériem by podle něj měl být propad hrubého domácího produktu (HDP) jednotlivých zemí.
Morawiecki převzal otěže
Babiš také Morawieckému ve Varšavě symbolicky předal předsednictví V4. Polský prezident Andrzej Duda v projevu na začátku summitu podle agentury PAP uvedl, že polské předsednictví V4 bude ve znamení návratu k rozvoji, ke kontaktu mezi lidmi a k ekonomické spolupráci.
Maďarský premiér Orbán si výběr nového předsedy V4 pochvaloval. „Samozřejmě rádi pomáháme zadluženým zemím, ale zatím máme k dohodě daleko. V rozhovorech, které jsou před námi, bude hrát Polsko klíčovou roli, vede Visegrádskou čtyřku, váha Polska je významná. Navíc pan premiér byl ministrem financí, já na něj nechci házet odpovědnost za Maďarsko, ale nyní má ještě větší odpovědnost, než kdyby bojoval pouze za Polsko,“ uvedl Orbán.
„My však věříme v úspěch našich jednání, věříme, že po celém světě budou takoví lídři, kteří budou schopni se orientovat na ekonomiku, aby ji dali do pořádku. Proto taky já osobně fandím panu prezidentu Trumpovi, pouze on podle mého názoru bude s to zvládnout ekonomickou krizi po pandemii. A právě takové lídry potřebujeme. A my jsme takového lídra dostali,“ dodal maďarský premiér.
Prezident Duda vyjádřil vděk Česku za dosavadní předsednictví, které, ač ztíženo pandemií covidu-19, podle něj udrželo vysoce dynamické rozhovory a dosáhlo mnohého ve společných cílech seskupení.