Poslanci budou schvalovat na nadcházející řádné schůzi sněmovny příspěvky pro živnostníky i společníky malých společností s ručením omezeným. Předlohy jim vrátil s úpravami Senát, ten chce změnit zdroj peněz pro výplatu příspěvku tak, aby šly ze státního rozpočtu a nezatěžovaly rozpočty měst a obcí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím nesouhlasí a pohrozila pozastavením bonusů. Proti jejímu návrhu nyní protestují města a obce, bojí se, že přijdou až o 12 miliard korun.
Města a obce vyvěsily černé vlajky. Protestují proti záměru hradit bonusy pro živnostníky ze svých rozpočtů
Města a obce vyvěsily černé vlajky (zdroj: ČT24)
Města a obce omezují investice a šetří, kde se dá. Často i preventivně, nevědí, s čím budou, nebo nebudou moci počítat. Kromě strachu z koronavirové krize se obávají i záměru ministerstva financí, podle kterého by bonusy pro živnostníky měly být zčásti hrazené z rozpočtového určení daní. Tedy de facto z peněz pro města a obce.
Opoziční strany slibují obce chránit
Pokud bude kompenzační bonus vyplácen na úkor příjmů obcí a krajů, projeví se to podle kritiků na kvalitě života všech občanů. Proti přijetí vládní podoby novely se před jednáním sněmovny postavily opoziční strany STAN, TOP 09 a KDU-ČSL. V případě, že neuspějí, slibují iniciovat kroky, které obcím peníze vrátí a zajistí jejich samostatnost v rozhodování.
Podle kritiků když vláda vezme obcím peníze, dostanou se do velkých problémů. „Kam budou chodit děti do školy? Budou mít dostatek pitné vody a bezpečné chodníky? Tyto dotazy budou dopadat na starosty a starostky, nikoli na ministerstvo financí. Pokud vláda toto nepochopí, tak nezná život v našich obcích,“ varovala na brífinku před jednáním sněmovny místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. Ta má z celé věci takový dojem, že cílem vlády je „vyhladovět obce, pak je ovládnout a omezit jejich pravomoce skrze dotace.“
Podle místopředsedy TOP 09 Jana Jakoba nesmějí obce doplácet na to, že hospodaří lépe než stát. Jestliže vládní koalice ve sněmovně senátní návrh přehlasuje, bude podle něj TOP 09 iniciovat rychlou novelu zákona o rozpočtovém určení daní nebo návrh kompenzačního bonusu pro obce a kraje, který jednorázově ze zákona příjmy obcí a krajů posílí.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pak míní, že by takový zásah do rozpočtu obcí a krajů mohl znamenat ohrožení či ztrátu až 10 tisíc pracovních míst. Kompenzační bonus by podle lidovců měl stát vyplácet pouze ze svého rozpočtu. První místopředseda Sdružení místních samospráv Jan Sedláček uvedl, že starostové jsou z návrhu zákona v šoku i proto, že obce dva měsíce bojovaly samostatně proti koronaviru šitím a distribucí roušek, mícháním dezinfekcí a dalšími opatřeními.
Piráti chtějí vysvětlení
Piráti chtějí před hlasování předřadit zvláštní bod, ve kterém by kabinet vysvětlil, jak bude kompenzovat obcím výpadek z příjmů. „Součástí by byl návrh usnesení, ve kterém by sněmovna vyzvala vládu, aby zajistila dofinancování obcí a měst,“ řekl poslanec Pirátů Tomáš Martínek. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky není možné hodit přes palubu podnikatele ani obce. Proto ODS navrhne, aby obce na investice dostaly tisíc korun na občana z rozpočtové rezervy.
Podle šéfa hnutí SPD Tomia Okamury by obce a města přišly o peníze na důležité investice pro občany. „Podporujeme to, aby kompenzační bonusy platil stát, protože my jsme přeci státu dali na to peníze,“ řekl. Na mysli měl zvýšení deficitu letošního státního rozpočtu z původních 40 na 300 miliard.
Senát zákon vrátil
Proti současnému systému vyplácení bonusů se postavil i Senát při schvalování další vlny bonusů, zejména pro společníky malých společností s ručením omezeným. Zákon vrátil sněmovně a v jeho pozměňovacím znění navrhuje, aby příspěvek byl fyzické osobě hrazen ze státního rozpočtu.
Podle senátora a člena klubu KDU-ČSL Václava Hampla vláda „přenáší zátěž na obce a kraje, přitom mají mnohem horší možnosti než stát to nějak finančně vykrýt“.
Předseda Svazu měst a obcí České republiky a starosta Kyjova František Lukl k tomu řekl, že aby obce měly alespoň nějakou jistotu, potřebují, aby vláda nesahala na rozpočtové určení.
Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova vyzvaly radnice, aby v rámci tichého protestu vyvěsily černé prapory. Podle nich může zákon ve vládní podobě připravit obecní pokladny až o 12 miliard korun. Akci podle hnutí STAN podpořilo již více než tisíc obcí, černá vlajka visí i na pražském magistrátu.
Před přijetím zákona ve znění navrhovaném senátory zase varuje ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní by na to doplatili právě ti možní příjemci, kteří by bonusy měli obdržet ve druhé vlně. Na vládě pohrozila, že pokud by prošla senátní verze, musela by výplatu kompenzací zastavit, protože „ministerstvo financí dotace ze zákona kontroluje a nemůže je vyplácet“.
Bez reptání prý sanovali stát
Obce už nyní kvůli koronavirové krizi přišly o některé příjmy, podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové se pokles v květnu pohyboval mezi 30 a 40 procenty. Starostové podle ní při pandemii „bez reptání sanovali stát“, když zajišťovali roušky a dezinfekce a nyní reagují na výpadky příjmů a připravují úsporné rozpočty. „Paní ministryně Schillerová se zatím nesnaží snižovat výdaje a říká, že na to nemá čas,“ tvrdí Kovářová.
Její stranický kolega a europoslanec Stanislav Polčák zase uvedl, že premiér Andrej Babiš (ANO) a Schillerová porušili své sliby, že na příjmy obcí nebudou sahat. Rozpočtové omezení podle něj zastaví drtivou většinu investičních akcí v regionech. „Proto jsme na dnešek vyhlásili Černý den pro obce a kraje,“ uvedl.
Hrozí přebytek dotací
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v České televizi k tématu uvedla, že obce disponují velkou likviditou, u bank mají uloženy stovky miliard korun jako rezervu. Jsou to však peníze, které plánují využít na investice.
„Ty se teď obce chystají omezit, k tomu by ale nemělo dojít. Obce často čelí spíše problémům z hlediska lidských kapacit, know-how, nezvládají čerpat dotace. Pokud se stát chystá kompenzovat rozpočet dotacemi, bude problém ty dotace vyčerpat. Je na ně vytvářen další tlak. Řešením by bylo využít rezervy a nezatěžovat je požadavky na čerpání dotací,“ řekla.
Hamáček chce obcím nahradit výpadek příjmů
Ministerstvo pro místní rozvoj pak připraví mechanismus, prostřednictvím kterého bude kompenzovat samosprávám výpadek příjmů způsobený kompenzačním bonusem, sdělil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Poslanci koaliční sociální demokracie podle něj podpoří vládní verzi opatření, která počítá s vyplácením kompenzací pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé společnosti s ručením omezeným i na úkor rozpočtů samospráv. V opačném případě by podle Hamáčka hrozilo zastavení plateb pro příjemce pomoci.
„Neumím si představit, že bychom těm lidem sdělili, že ty prostředky, se kterými již počítali, nedostanou. Senátní návrh znamená, že by se musela znovu rozjet příprava legislativy a pro příjemce peněz by to znamenalo obrovské riziko. To si dovolit nemůžeme,“ uvedl.
Mechanismus, při kterém je bonus koncipován jako vratka daně sdílená mezi stát, obce a kraje, kritizují samosprávy i opozice. Ohrozí podle nich investice, s vládním plánem kompenzací formou dotací nesouhlasí. Rada Asociace krajů také podpořila výzvu Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Spolku pro obnovu venkova a Národní sítě Místních akčních skupin určenou vládě a parlamentu, aby se kompenzační bonus bez projednání s hejtmany a představiteli obcí vyplácel bez dopadu na rozpočty krajů a obcí. V tiskové zprávě o tom informoval první místopředseda rady a hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD).
„Vnímám argumenty samospráv, rozumím, že mají obavy z dopadů krize, která se rýsuje,“ uvedl vicepremiér Hamáček. Koalice ANO a ČSSD je podle něj připravena v tomto směru přijít s jasným prohlášením a stanoviskem ve sněmovně. „Že ty prostředky, které by obcím chyběly zejména na investice, jim budou kompenzovány,“ uvedl.
Pokud by namísto daňové vratky byl bonus koncipován jako dotace, nemohla by jej podle Schillerové vyplácet finanční správa, jež má velkou infrastrukturu a dostatečné IT zázemí. Uvedla také, že stát podpoří investice krajů, měst a obcí zhruba deseti miliardami, bude vyhlašovat dotační programy. Dále řekla, že stát chce podpořit opravy silnic druhých a třetích tříd větší částkou než v minulých letech. Kraje koncem dubna oznámily, že budou po státu žádat pro letošní a příští rok na opravy silnic druhé a třetí třídy dohromady osm miliard korun.
Komunisté chtějí náklady rozdělit
Podle komunistů, kteří menšinový kabinet ve sněmovně podporují, by měly náklady na opatření spojená s koronavirem nést jak stát, tak kraje a obce. „Než zastavit výplatu a udělat další 12miliardový schodek rozpočtu, je třeba rozdělit náklady tak, aby byla pomoc v čase možná,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Chce ale, aby sněmovna přijala doprovodné usnesení, ve kterém vládu zaváže k dotacím pro malé obce.
„Slibujeme malým obcím, že zařadíme zvláštní bod, doprovodné usnesení, aby obce do tří tisíc, respektive tisíce obyvatel, měly jasnou dotaci ze státního rozpočtu pro rok 2020 a 2021, která by umožňovala dokončit jejich investiční díla,“ dodal.