Školství čeká od ledna zásadní změna. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků

Nahrávám video
Školství čeká od prvního ledna zásadní změna
Zdroj: ČT24

Školství čeká od prvního ledna zásadní změna – zcela se mění jeho financování. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Nový způsob má být spravedlivější a ministerstvo si od něj slibuje i zvýšení kvality vzdělávání. Zohlednit by měl rozdíly ve velikosti a oborové struktuře škol v jednotlivých krajích. Reforma měla začít už v roce 2019, poslanci ale její start o rok odložili.

„Pro mě je to v roce 2020 tou věcí nejzásadnější,“ konstatuje ministr školství Robert Plaga (ANO). Místo počtu žáků budou tedy od ledna školy nově dostávat peníze podle počtu odučených hodin. A reforma počítá i s dělením výuky u cizích jazyků, matematiky nebo informačních technologií.

„Kromě zvýšení kvality výuky přes dělení hodin má změna financování přinést snížení mezikrajových rozdílů v odměňování,“ vysvětluje Plaga.

Ředitelka Základní školy generála Františka Peřiny v Praze Jarmila Pavlišová je ale ze změny trochu rozpačitá. Pro její velkou a velmi naplněnou školu v hlavním městě nemusí být přínosná. „My v městech nemůžeme dělit, protože nemáme učitele, nemáme prostory na děti, takže trošičku si myslím, že tady by to mělo ministerstvo přehodnotit,“ zdůvodňuje své obavy.

Jako rizikový hodnotí nový systém i část opozice. „Změnu vyhlížím s obavami, slyším ze škol z Plzeňského kraje různé typy stížností,“ říká místopředseda ODS Martin Baxa.

Změny nastanou i v platech. Tarifní platy porostou v roce 2020 jak učitelům, tak i nepedagogickým pracovníkům. Jen z původně slíbených patnácti procent si učitelé nakonec polepší o deset.

„Od rozpočtu 2016 učitelské platy rostou, i když nerostou takovou rychlostí, jakou bychom si představovali,“ konstatuje místopředsedkyně školského výboru Poslanecké sněmovny Kateřina Valachová (ČSSD).

Nový platový výměr tak dostane třeba i učitelka Jaroslava Kroutilová. Po osmi letech za katedrou už poněkolikáté, přesto podle ní učitelé doceněni nejsou. „Na to, že jsou na nás kladeny takové nároky, tak platy by se měly zvyšovat,“ míní.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) stále počítá se slibem ve vládním prohlášení. „Průměrný plat učitelů v roce 2021 bude něco málo přes 45 tisíc, nebo 45 tisíc, což je sto padesát procent průměrné mzdy roku 2017,“ říká.

Podle místopředsedy školského výboru Lukáše Bartoně (Piráti) míra, jakou rostou platy, víceméně kopíruje průměrnou mzdu. „A my bychom chtěli platy učitelů, coby strategických zaměstnanců státu, mít někde jinde,“ vysvětluje.

Jeden pomocník bude pro více dětí

V lednu začne platit také novela vyhlášky o inkluzi, která ovlivní například počet asistentů handicapovaných žáků ve třídách. Jeden pomocník tak bude muset častěji pomáhat více dětem. Novela vyhlášky o inkluzi snižuje počet asistentů a asistentek pedagoga ve třídě.

Jednou z nich je i Jaroslava Bohunová, která pomáhá dvěma žákům. Zvládnout dalšího už ale považuje za problém. „Musím říct, že je to občas náročné, ta sdílená asistence,“ vysvětluje.

Podle ministra ale musí být inkluze efektivní. Novela má navíc snížit administrativu. „Není to a nesmí to být poslední krok v té racionalizaci a efektivním nastavení společného vzdělávání v České republice,“ říká Plaga.

Na všechny změny, které čekají školství v příštím roce, by mělo být podle ministra peněz dost, rozpočet narostl hlavně kvůli platům. Ve školách si totiž polepší i kuchařky, uklízečky nebo školníci, tedy nejen ředitelé, učitelé nebo asistenti.

21 miliard navíc

Na vzdělávání půjde v roce 2020 oproti letošku navíc skoro 21 miliard korun. Konkrétně pak může kapitola školství počítat s rozpočtem přes 226 miliard. Po ministerstvu práce a sociálních věcí jde do resortu školství ze státního rozpočtu druhá nejvyšší částka.

Platy učitelů narostou o deset procent. Osm půjde do tarifů, další dvě procenta mají dostat ředitelé na odměny.

V průměru o necelých deset procent si polepší i nepedagogičtí pracovníci škol. Kromě zvýšení platů tím, že vláda zrušila první platovou třídu tabulky a zařadila je do druhé. Ale i tím, že stejně jako další státní zaměstnanci dostali navíc pevnou částku 1500 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 6 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 7 hhodinami
Načítání...