V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.
Brabec: V Česku bude letos minimálně 30 milionů kubíků kůrovcového dřeva
„Nebude tak postižená. Je tam víc vlhko, víc zima, příroda si s kůrovcem poradí,“ tvrdí Brabec. Podle něj je ale už v Pošumaví vidět, jak postupuje. Kalamita, která je nyní podle odborníků nejhorší v historii českého lesnictví, začala v roce 2015 v Beskydech a Jeseníkách, pak napadla Vysočinu a přes střední a jižní Čechy se blíží k hranicím, uvedl.
„Les v národním parku se má chovat přirozeně, takže kůrovec je normální. Teď je hodně sucho, takže se projevuje více,“ řekl ředitel Národního parku Šumava (NPŠ) Pavel Hubený. Park už má vyzkoušeno, že po gradacích je to pro les ozdravné, dodal. „Ačkoliv není příjemné dívat se na mrtvé stromy, tak nějaké přežijí a pořád jsou v lese velmi staré stromy a kontinuita je zajištěná,“ uvedl.
Podle Brabce je na tom zbytek republiky výrazně hůře, zejména Vysočina, kde už kůrovec zničil 80 procent smrkových lesů, schnou borovice hlavně kvůli nedostatku spodní vody, jsou poškozené jasany a buky jinými škůdci.
350 metrů pásu mezi napadeným a zdravým lesem
V Česku je podle Brabce asi milion hektarů smrkových lesů a dnes se odhaduje, že je postiženo těžce nebo středně půl milionu hektarů. „Řada odborníků říká, že do deseti až 15 let nemusí být v České republice žádný vzrostlý smrkový les pod 500 metrů nadmořské výšky,“ řekl.
Vzhled lesů se změní. Kolem roku 1750 bylo v Česku 11 procent smrku, teď 60 procent. „To je prostřený stůl pro kůrovce,“ uvedl.
„Musíme bojovat proti velkému horku a suchu. Hladiny spodních vod jsou nízké. V národních parcích běží ve spolupráci s univerzitami výzkumné projekty,“ uvedl bavorský ministr Glauber.
Vědci zjistili, že pokud se vysekají pásy širší než 350 metrů mezi kůrovcem postiženým lesem a zdravým, tak to buď výrazně zmírní šíření brouka, anebo zmizí.
Všechny výzkumné ústavy v České republice i Německu podle Brabce zkoumají, jaké stromy má smysl sázet. „V republice bychom chtěli vysadit do několika let stovky milionů stromů, ale nemá smysl sázet druhy, které uschnou za tři roky,“ uvedl.
Řada odborníků podle Brabce tvrdí, že v nižších výškách a ve městech porostou pouze keře. „Klimatologové říkají, že to, co čekali v roce 2050, se reálně děje teď,“ řekl.
Podle Českého statistického úřadu loni těžba dřeva v Česku kvůli rozsáhlé kůrovcové kalamitě vzrostla o třetinu na historicky nejvyšších 25,7 milionu metrů krychlových.
