Deštivý a chladný květen sice částečně zmírnil následky sucha, v červnu už se ale zase situace zhoršuje. Podle aktuálních údajů projektu InterSucho trápí nedostatek vláhy dvě třetiny republiky a jak v Událostech, komentářích říká ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV Martin Pivokonský, v Česku trvalo velmi dlouho, než si připustilo klimatickou změnu. K tomu prý došlo až před nějakými čtyřmi, pěti lety, kdy nastala suchá léta a ve vrtech začala ubývat voda.
Podle portálu InterSucho panovalo sucho v neděli na více než třetině území a počínající sucho bylo na 27 procentech území. Naopak bez projevů sucha je 36 procent České republiky.
Dlouhodobě nejhorší je situace v Poohří, západní části středních Čech, v severnějších částech Moravskoslezského kraje, na horním toku Moravy, na pomezí Břeclavska a Znojemska, v jižních Čechách východně od Vltavy a také na Pardubicku a v Podkrkonoší.
„Já jsem teď byl o víkendu v Polabí, šel jsem se tam projít do lesa a nestačil jsem se divit. Každá druhá borovice byla totálně suchá,“ uvedl hydrolog Martin Pivokonský.
Podle něj se musí změnit hospodaření a péče o krajinu. „Vodu nejvíce zadržuje půda a my ji potřebujeme vrátit do půdy. Ona nám odtud odtéká, neudrží se tam a to souvisí s množstvím organické hmoty v půdě,“ upozorňoval odborník.
Místo obrovských lánů se podle něj musí do krajiny vracet meze, zemědělci musí zanechávat travní pásy a střídat plodiny. „Takto lze hospodařit. Souvisí to s agrotechnickými postupy, s celou řadou dalších věcí a pochopitelně trošku i s chutí to dělat. Pokud budeme chtít krajinu zase vrátit do stavu, který byl před dvaceti, třiceti lety, co se týče minimálně třeba také organické hmoty, tak jinou cestou jít nemůžeme.“
Podle Pivokonského chybí komplexnější pohled na věc
Podle Pivokonského se ve vědeckém světě mluví o klimatické změně už zhruba třicet let. Zatímco na Západě už téma přijala i společnost a politici, tak v Česku si prý ještě před čtyřmi, pěti lety nechtěli změnu klimatu připustit. „K tomu došlo až tehdy, kdy začala voda ubývat třeba ve vrtech a přestalo tolik pršet. Ta léta začala extrémní sucha, teprve potom se o tom začalo dle mého soudu mluvit i ve společnosti.“
Vláda už přijala v souvislosti se suchem několik opatření a plánů, Pivokonskému ale stále chybí komplexnější pohled na věc. „Nějaké studie, které by říkaly, kde a v jakých lokalitách která z těch připravovaných strategií pomůže. V Polabí jistě budou třeba zásahy jiné než v Podkrkonoší,“ dodává Pivokonský.
Podle něj už je řada projektů v pohybu, ne všechny ale povedou k většímu zadržení vody v krajině: „Udělat někde mokřad je pěkné. Pomůže to přírodě, je to určitě skvělá věc. Nicméně to ještě neznamená, že v dané oblasti povede k vyššímu zadržování vody. Když uděláte rybník, tak si musíte uvědomit druhou stránku věci, že bude z volné hladiny mnohem větší výpar,“ vysvětloval šéf ústavu pro hydrodynamiku AV.
