Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění, spor mezi Zemanem a BIS rozvrací společnost, varuje expert

Nahrávám video

Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění v Česku a šířit svou verzi událostí, často pomocí lživých zpráv. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Bahenský, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na hybridní hrozby. Podle něj je spor mezi prezidentem Zemanem a BIS obrovským problémem a přispívá k rozvracení společnosti.

Ředitel Bezpečnostní informační služby řekl, že Ruská federace je podle něj hlavním státním aktérem pokusů ovlivnit volby a demokratické procesy i v naší části světa. Překvapilo vás, jak adresně pan Koudelka mluvil? To není člověk, který by měl v popisu práce obvykle mluvit na veřejnosti, my jsme ho zvali do Událostí, komentářů opakovaně, ale on zásadně nechodí.

Ne. Mě to vůbec nepřekvapilo, přijde mi to konzistentní s tím, jak jsou dlouhodobě psané zprávy Bezpečnostní informační služby a konzistentní s tím, co o těch aktivitách víme. I když bych upozornil na to, že myslím zvolil velmi opatrnou a přesnou formulaci.

Vážně opatrnou? Člověku neznalému to možná přišlo naopak hodně otevřené.

Je to hodně otevřené ohledně toho, že zmiňuje konkrétně Rusko. Je to zároveň velmi konkrétní v tom, že zmiňuje, že je to ten hlavní státní aktér.

Jak to podle vás Rusové vlastně přesně dělají? Jsou nějaké příklady, třeba když se rozhlédnete po naší scéně, v čem konkrétně Rusové mají prsty?

Tohle je hrozně obtížné říct. To jsou dvě otázky – jak to dělají – my víme, že se tady pokoušejí ovlivňovat veřejné mínění, víme, že se tady snaží šířit svůj narativ, často pomocí lživých zpráv. Víme, že se snaží získávat informace hackováním, maily a tak dále.

Druhá část otázky – v čem mají prsty – se obtížně odpovídá. Protože problém hybridních hrozeb je, že překračují hranici zahraniční hrozby a domácí hrozby. To znamená, že my potom často neumíme odlišit, co je výsledkem ruské činnosti a co je výsledkem nějakého domácího zájmu nebo aktéra.

„Rusové v tom prsty mají, jen nevíme do jaké míry“

Nechci polemizovat, ale mám pocit, že přesně tohle je to slabé místo kritiky Ruska. Protože potom by zastánci Ruska mohli říct: však oni ani nejsou schopni říct, v čem Rusové údajně mají své prsty, a přesto o tom mluví takto vysoce postavení, třeba ředitel kontrarozvědky.

Já bych úplně nezpochybnil závažnost toho, že víme, že to Rusko dělá. To samo o sobě je velmi závažná informace. Samozřejmě my víceméně víme, že Rusové v tom nějaké prsty asi mají, vzhledem k tomu, že veřejné mínění nějakým způsobem ovlivní – to, co nevíme, je samozřejmě do jaké míry.

Na ovlivňování veřejného mínění jsou přece potřeba minimálně dva – někdo, kdo ovlivňuje, a někdo, kdo se nechá ovlivnit. Tedy to, jak úrodná je česká půda pro podobné ovlivňování. Zkuste to zhodnotit.

Nemyslím si, že jsme nějak výrazně úrodnější než jiné země. Samozřejmě jsou případy, které se dávají na piedestal jako ty nejlepší, jako je Finsko nebo Holandsko, kde společnost má vysokou důvěru v média, vysokou důvěru v instituce, vysokou míru jednoty, a to samozřejmě činí obtížnější společnost nějak rozdělovat nebo využívat těch extrémních proudů společnosti.

„Někteří politici mají zájem na šíření dezinformací“

Jak velkým problémem může být to, že různých dezinformačních webů a spolupracujících institucí využívá nebo s nimi spolupracuje i část české politické scény? Je to podle vás normální vyjádření práva v demokracii dělat cokoliv a spolupracovat s čímkoliv, nebo je to něco, co už by se mělo nějak, možná i legislativně upravit?

Myslím si, že by se to mělo legislativně upravit. Nevím, jestli dneska víme, jakou by to mělo mít podobu. Nemělo by to být nějak specificky adresované Rusku. Zároveň si myslím, že i kdyby Rusko přestalo šířit dezinformace, tak ty tady zůstanou. Politici mnohdy mají zájem na tom informace šířit, a pokud nezískají narativy od Ruska, tak si je vymyslí sami.

I někteří významní čeští politici by nepochybně nesouhlasili se slovy ředitele kontrarozvědky. Jeden z nich jeho podřízeného označil za „čučkaře“ a jeho odmítá povýšit do generálské hodnosti. O čem to podle vás svědčí? Mám na mysli to, že tady na jedné straně je někdo, kdo Rusko velmi kritizuje, a je to vysoce postavený představitel bezpečnostní služby, na druhé straně je někdo, kdo to často bagatelizuje, a je to nejvýše postavený představitel státu.

Já myslím, že to je samozřejmě obrovský problém a výrazně to napomáhá šíření těch narativů nebo rozvracení společnosti.

Na druhou stranu přece nemůžeme prezidentovi republiky brát právo myslet si, co chce a říkat, co chce.

Ale to já mu vůbec neberu. Já jenom říkám, že to, co říká, je problém pro společnost. Já si myslím, že to vyjadřuje něco, co dlouhodobě tušíme nebo víme, že postoj k vlivům a operacím ze zahraničí hodně vychází z toho, jestli ten daný člověk nebo ústavní činitel má pocit, že to prospívá jemu a podporuje to jeho názory, nebo ne.

Poslední věc – na co bychom tedy měli my Češi být zvláště opatrní, třeba v souvislosti s blížícími se evropskými volbami? Je něco, co byste třeba vypíchl a řekl pozor, tohle může být problém, pokud se nad tím důkladněji nezamyslíme?

Já bych asi vyzdvihl práci NÚKIB, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a obecně roli kybernetických útoků, kde si myslím, že minimálně pokud můžeme soudit z amerických voleb, tak role ukradených informací a zveřejnění nějakých informací může být mnohem větší než role dezinformací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud rozhoduje o vazbě pro zloděje lebky svaté Zdislavy

Policie krátce před desátou hodinou přivezla k okresnímu soudu v České Lípě muže podezřelého z krádeže vzácné relikvie, lebky svaté Zdislavy z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku. Pětatřicetiletý pachatel podle policie lebku ukradl v úterý, zalil ji do betonu a chtěl ji pohřbít. Soud bude rozhodovat, jestli ho umístí do vazby. Jednání je neveřejné. Policie navrhla vazbu kvůli obavám, aby podezřelý trestnou činnost neopakoval, neovlivňoval svědky a nechtěl utéct.
10:20Aktualizovánopřed 44 mminutami

Lidé ve Vrančicích na Příbramsku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Vrančicích na Příbramsku v pátečním referendu odmítli stavbu větrné elektrárny nebo elektráren v katastrálních územích Vrančice a Mýšlovice. Plebiscit je platný a závazný, vyplývá z informací na webu obce.
před 2 hhodinami

Samosběr jahod začne u některých pěstitelů už v květnu, ceny mírně porostou

Samosběr jahod v Česku začne letos už v druhé polovině května, například Kunratická Jahodárna v Praze plánuje zahájení nejpozději 20. května. Další oslovení pěstitelé otevřou na přelomu května a června. Ceny by měly zůstat podobné loňsku, producenti jahod počítají jen s mírným zdražením.
před 2 hhodinami

VideoK zavedení chytrých kamer na stadionech jsou nutné legislativní změny

Po sobotním nedohraném derby v pražském Edenu se znovu otevírá otázka používání kamer s využitím biometrických údajů na stadionech. Nyní to zakazuje legislativa. Tento systém se smí používat pouze na mezinárodních letištích, což je v Česku letiště Václava Havla. Když systém na letišti za pomoci umělé inteligence najde mezi lidmi shodu s někým, kdo je v celostátním pátrání, okamžitě o tom ví cizinecká policie. Vzniknout by tedy mohl registr fanoušků, kteří již mají zákaz chození na stadiony. Systém by pak fungoval podobně, jako na pražském letišti.
před 3 hhodinami

Některé řeky nedosahují ani třetiny květnových průtoků, vodáci ruší i závody

V Česku je letos v polovině května oproti obvyklému stavu sjízdných osmdesát procent řek, uvedl předseda Svazu vodáků ČR Libor Polák s tím, že hlavním důvodem je nedostatek jarních srážek. Stav vody brání sjíždění řeky Lužnice, Teplé Vltavy, úseků řeky Sázavy, horních částí Labe a Ohře, Divoké i Tiché Orlice. Meteorologové očekávají v následujících dnech více srážek, které by podle nich mohly situaci zlepšit.
před 4 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zástupci resortů představovali návrh akceleračních zón. Jednání narušili kritici

Na veřejné projednání návrhu oblastí pro zóny k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů energie v Česku přišlo v pátek několik stovek lidí. Akce trvala téměř 12 hodin, skončila krátce před 22:00. Úředníci z několika ministerstev během dopoledne představili detaily dokumentu a jeho zpracování, odpoledne pak odpovídali na desítky dotazů veřejnosti. Drtivá většina účastníků záměr kritizovala jako nesmyslný, debata tak byla místy velmi rušná a plná emocí, obešla se ale bez výraznějších excesů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na tři stovky připomínek se sešlo ke změně financování veřejnoprávních médií

Na tři stovky připomínek se sešlo k návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. Ministerstva předloze vytkla nejasnosti nebo legislativní chyby, ale i samotný záměr převést Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet bez jasného odůvodnění. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) je připravený provést úpravy. Podle opozice má zákon tolik chyb, že oprava není možná.
před 14 hhodinami
Načítání...