Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění, spor mezi Zemanem a BIS rozvrací společnost, varuje expert

Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění v Česku a šířit svou verzi událostí, často pomocí lživých zpráv. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Bahenský, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na hybridní hrozby. Podle něj je spor mezi prezidentem Zemanem a BIS obrovským problémem a přispívá k rozvracení společnosti.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Vojtěch Bahenský o Rusku a hybridních hrozbách

Ředitel Bezpečnostní informační služby řekl, že Ruská federace je podle něj hlavním státním aktérem pokusů ovlivnit volby a demokratické procesy i v naší části světa. Překvapilo vás, jak adresně pan Koudelka mluvil? To není člověk, který by měl v popisu práce obvykle mluvit na veřejnosti, my jsme ho zvali do Událostí, komentářů opakovaně, ale on zásadně nechodí.

Ne. Mě to vůbec nepřekvapilo, přijde mi to konzistentní s tím, jak jsou dlouhodobě psané zprávy Bezpečnostní informační služby a konzistentní s tím, co o těch aktivitách víme. I když bych upozornil na to, že myslím zvolil velmi opatrnou a přesnou formulaci.

Vážně opatrnou? Člověku neznalému to možná přišlo naopak hodně otevřené.

Je to hodně otevřené ohledně toho, že zmiňuje konkrétně Rusko. Je to zároveň velmi konkrétní v tom, že zmiňuje, že je to ten hlavní státní aktér.

Jak to podle vás Rusové vlastně přesně dělají? Jsou nějaké příklady, třeba když se rozhlédnete po naší scéně, v čem konkrétně Rusové mají prsty?

Tohle je hrozně obtížné říct. To jsou dvě otázky – jak to dělají – my víme, že se tady pokoušejí ovlivňovat veřejné mínění, víme, že se tady snaží šířit svůj narativ, často pomocí lživých zpráv. Víme, že se snaží získávat informace hackováním, maily a tak dále.

Druhá část otázky – v čem mají prsty – se obtížně odpovídá. Protože problém hybridních hrozeb je, že překračují hranici zahraniční hrozby a domácí hrozby. To znamená, že my potom často neumíme odlišit, co je výsledkem ruské činnosti a co je výsledkem nějakého domácího zájmu nebo aktéra.

„Rusové v tom prsty mají, jen nevíme do jaké míry“

Nechci polemizovat, ale mám pocit, že přesně tohle je to slabé místo kritiky Ruska. Protože potom by zastánci Ruska mohli říct: však oni ani nejsou schopni říct, v čem Rusové údajně mají své prsty, a přesto o tom mluví takto vysoce postavení, třeba ředitel kontrarozvědky.

Já bych úplně nezpochybnil závažnost toho, že víme, že to Rusko dělá. To samo o sobě je velmi závažná informace. Samozřejmě my víceméně víme, že Rusové v tom nějaké prsty asi mají, vzhledem k tomu, že veřejné mínění nějakým způsobem ovlivní – to, co nevíme, je samozřejmě do jaké míry.

Na ovlivňování veřejného mínění jsou přece potřeba minimálně dva – někdo, kdo ovlivňuje, a někdo, kdo se nechá ovlivnit. Tedy to, jak úrodná je česká půda pro podobné ovlivňování. Zkuste to zhodnotit.

Nemyslím si, že jsme nějak výrazně úrodnější než jiné země. Samozřejmě jsou případy, které se dávají na piedestal jako ty nejlepší, jako je Finsko nebo Holandsko, kde společnost má vysokou důvěru v média, vysokou důvěru v instituce, vysokou míru jednoty, a to samozřejmě činí obtížnější společnost nějak rozdělovat nebo využívat těch extrémních proudů společnosti.

„Někteří politici mají zájem na šíření dezinformací“

Jak velkým problémem může být to, že různých dezinformačních webů a spolupracujících institucí využívá nebo s nimi spolupracuje i část české politické scény? Je to podle vás normální vyjádření práva v demokracii dělat cokoliv a spolupracovat s čímkoliv, nebo je to něco, co už by se mělo nějak, možná i legislativně upravit?

Myslím si, že by se to mělo legislativně upravit. Nevím, jestli dneska víme, jakou by to mělo mít podobu. Nemělo by to být nějak specificky adresované Rusku. Zároveň si myslím, že i kdyby Rusko přestalo šířit dezinformace, tak ty tady zůstanou. Politici mnohdy mají zájem na tom informace šířit, a pokud nezískají narativy od Ruska, tak si je vymyslí sami.

I někteří významní čeští politici by nepochybně nesouhlasili se slovy ředitele kontrarozvědky. Jeden z nich jeho podřízeného označil za „čučkaře“ a jeho odmítá povýšit do generálské hodnosti. O čem to podle vás svědčí? Mám na mysli to, že tady na jedné straně je někdo, kdo Rusko velmi kritizuje, a je to vysoce postavený představitel bezpečnostní služby, na druhé straně je někdo, kdo to často bagatelizuje, a je to nejvýše postavený představitel státu.

Já myslím, že to je samozřejmě obrovský problém a výrazně to napomáhá šíření těch narativů nebo rozvracení společnosti.

Na druhou stranu přece nemůžeme prezidentovi republiky brát právo myslet si, co chce a říkat, co chce.

Ale to já mu vůbec neberu. Já jenom říkám, že to, co říká, je problém pro společnost. Já si myslím, že to vyjadřuje něco, co dlouhodobě tušíme nebo víme, že postoj k vlivům a operacím ze zahraničí hodně vychází z toho, jestli ten daný člověk nebo ústavní činitel má pocit, že to prospívá jemu a podporuje to jeho názory, nebo ne.

Poslední věc – na co bychom tedy měli my Češi být zvláště opatrní, třeba v souvislosti s blížícími se evropskými volbami? Je něco, co byste třeba vypíchl a řekl pozor, tohle může být problém, pokud se nad tím důkladněji nezamyslíme?

Já bych asi vyzdvihl práci NÚKIB, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a obecně roli kybernetických útoků, kde si myslím, že minimálně pokud můžeme soudit z amerických voleb, tak role ukradených informací a zveřejnění nějakých informací může být mnohem větší než role dezinformací.