Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění, spor mezi Zemanem a BIS rozvrací společnost, varuje expert

Nahrávám video

Rusko se pokouší ovlivňovat veřejné mínění v Česku a šířit svou verzi událostí, často pomocí lživých zpráv. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích to řekl Vojtěch Bahenský, spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na hybridní hrozby. Podle něj je spor mezi prezidentem Zemanem a BIS obrovským problémem a přispívá k rozvracení společnosti.

Ředitel Bezpečnostní informační služby řekl, že Ruská federace je podle něj hlavním státním aktérem pokusů ovlivnit volby a demokratické procesy i v naší části světa. Překvapilo vás, jak adresně pan Koudelka mluvil? To není člověk, který by měl v popisu práce obvykle mluvit na veřejnosti, my jsme ho zvali do Událostí, komentářů opakovaně, ale on zásadně nechodí.

Ne. Mě to vůbec nepřekvapilo, přijde mi to konzistentní s tím, jak jsou dlouhodobě psané zprávy Bezpečnostní informační služby a konzistentní s tím, co o těch aktivitách víme. I když bych upozornil na to, že myslím zvolil velmi opatrnou a přesnou formulaci.

Vážně opatrnou? Člověku neznalému to možná přišlo naopak hodně otevřené.

Je to hodně otevřené ohledně toho, že zmiňuje konkrétně Rusko. Je to zároveň velmi konkrétní v tom, že zmiňuje, že je to ten hlavní státní aktér.

Jak to podle vás Rusové vlastně přesně dělají? Jsou nějaké příklady, třeba když se rozhlédnete po naší scéně, v čem konkrétně Rusové mají prsty?

Tohle je hrozně obtížné říct. To jsou dvě otázky – jak to dělají – my víme, že se tady pokoušejí ovlivňovat veřejné mínění, víme, že se tady snaží šířit svůj narativ, často pomocí lživých zpráv. Víme, že se snaží získávat informace hackováním, maily a tak dále.

Druhá část otázky – v čem mají prsty – se obtížně odpovídá. Protože problém hybridních hrozeb je, že překračují hranici zahraniční hrozby a domácí hrozby. To znamená, že my potom často neumíme odlišit, co je výsledkem ruské činnosti a co je výsledkem nějakého domácího zájmu nebo aktéra.

„Rusové v tom prsty mají, jen nevíme do jaké míry“

Nechci polemizovat, ale mám pocit, že přesně tohle je to slabé místo kritiky Ruska. Protože potom by zastánci Ruska mohli říct: však oni ani nejsou schopni říct, v čem Rusové údajně mají své prsty, a přesto o tom mluví takto vysoce postavení, třeba ředitel kontrarozvědky.

Já bych úplně nezpochybnil závažnost toho, že víme, že to Rusko dělá. To samo o sobě je velmi závažná informace. Samozřejmě my víceméně víme, že Rusové v tom nějaké prsty asi mají, vzhledem k tomu, že veřejné mínění nějakým způsobem ovlivní – to, co nevíme, je samozřejmě do jaké míry.

Na ovlivňování veřejného mínění jsou přece potřeba minimálně dva – někdo, kdo ovlivňuje, a někdo, kdo se nechá ovlivnit. Tedy to, jak úrodná je česká půda pro podobné ovlivňování. Zkuste to zhodnotit.

Nemyslím si, že jsme nějak výrazně úrodnější než jiné země. Samozřejmě jsou případy, které se dávají na piedestal jako ty nejlepší, jako je Finsko nebo Holandsko, kde společnost má vysokou důvěru v média, vysokou důvěru v instituce, vysokou míru jednoty, a to samozřejmě činí obtížnější společnost nějak rozdělovat nebo využívat těch extrémních proudů společnosti.

„Někteří politici mají zájem na šíření dezinformací“

Jak velkým problémem může být to, že různých dezinformačních webů a spolupracujících institucí využívá nebo s nimi spolupracuje i část české politické scény? Je to podle vás normální vyjádření práva v demokracii dělat cokoliv a spolupracovat s čímkoliv, nebo je to něco, co už by se mělo nějak, možná i legislativně upravit?

Myslím si, že by se to mělo legislativně upravit. Nevím, jestli dneska víme, jakou by to mělo mít podobu. Nemělo by to být nějak specificky adresované Rusku. Zároveň si myslím, že i kdyby Rusko přestalo šířit dezinformace, tak ty tady zůstanou. Politici mnohdy mají zájem na tom informace šířit, a pokud nezískají narativy od Ruska, tak si je vymyslí sami.

I někteří významní čeští politici by nepochybně nesouhlasili se slovy ředitele kontrarozvědky. Jeden z nich jeho podřízeného označil za „čučkaře“ a jeho odmítá povýšit do generálské hodnosti. O čem to podle vás svědčí? Mám na mysli to, že tady na jedné straně je někdo, kdo Rusko velmi kritizuje, a je to vysoce postavený představitel bezpečnostní služby, na druhé straně je někdo, kdo to často bagatelizuje, a je to nejvýše postavený představitel státu.

Já myslím, že to je samozřejmě obrovský problém a výrazně to napomáhá šíření těch narativů nebo rozvracení společnosti.

Na druhou stranu přece nemůžeme prezidentovi republiky brát právo myslet si, co chce a říkat, co chce.

Ale to já mu vůbec neberu. Já jenom říkám, že to, co říká, je problém pro společnost. Já si myslím, že to vyjadřuje něco, co dlouhodobě tušíme nebo víme, že postoj k vlivům a operacím ze zahraničí hodně vychází z toho, jestli ten daný člověk nebo ústavní činitel má pocit, že to prospívá jemu a podporuje to jeho názory, nebo ne.

Poslední věc – na co bychom tedy měli my Češi být zvláště opatrní, třeba v souvislosti s blížícími se evropskými volbami? Je něco, co byste třeba vypíchl a řekl pozor, tohle může být problém, pokud se nad tím důkladněji nezamyslíme?

Já bych asi vyzdvihl práci NÚKIB, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a obecně roli kybernetických útoků, kde si myslím, že minimálně pokud můžeme soudit z amerických voleb, tak role ukradených informací a zveřejnění nějakých informací může být mnohem větší než role dezinformací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dálniční známky zřejmě nebudou pravidelně zdražovat

Poslanci v úvodním kole podpořili zmrazení cen dálničních známek od ledna příštího roku. Třeba za roční by tak řidiči nadále platili 2570 korun. Pravidelné zdražování kuponů podle inflace a nově otevřených kilometrů dálnic zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Opozice zrušení pravidelné valorizace kritizuje jako populistický krok. Jednání sněmovny místo schvalování zákonů vyplnila dopoledne vystoupení stranických lídrů, kteří se střetli kvůli plnění předvolebních slibů.
05:52Aktualizovánopřed 19 mminutami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
před 26 mminutami

Pokud záběry z nehody nelžou, Turek by měl rezignovat, řekl Babiš

Pondělní nehodu poslance Filipa Turka (za Motoristy) v centru Prahy by měla policie rychle vyšetřit, míní premiér Andrej Babiš (ANO). O situaci mluvil s předsedou Motoristů a vicepremiérem Petrem Macinkou. Pokud se ukážou pravdivé zveřejněné záběry, měl by podle Babiše Turek rezignovat na post vládního zmocněnce pro Green Deal.
17:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud uložil podnikateli Savovovi devět let vězení a desetiletý zákaz činnosti

Soud v úterý uložil podnikateli Františku Savovovi devět let vězení za krácení daní a praní špinavých peněz. Potrestal ho i desetiletým, tedy maximálním zákazem působení ve vedení firem a také propadnutím pozemků i zajištěných 98 milionů korun. Soudní senát rozhodl v nepřítomnosti Savova, který dlouhodobě pobývá v Británii. Podle obžaloby způsobil podnikatel českému státu škodu 653 milionů, a to s devíti spolupachateli. Ti dostali tresty v rozpětí od podmíněných do sedmi let odnětí svobody. Verdikt není pravomocný, Savov vinu odmítá a lze předpokládat, že se odvolá.
před 2 hhodinami

Policie po Turkově nehodě vyhodnocuje záznamy z kamer a vyslýchá účastníky

Policisté vyhodnocují kamerové záznamy a vyslýchají účastníky nehody, při níž se v pondělí střetlo auto poslance Filipa Turka (za Motoristy) s vozem nemocnice. Podle záznamu nehody, který zveřejnil server Seznam Zprávy, nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu. Opozice vyzvala Turka kvůli nehodě k rezignaci na poslanecký mandát.
12:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rušný začátek prázdnin. Vodní záchranáři evidují již 556 výjezdů

Začátek prázdnin je pro vodní záchranáře mnohem hektičtější než loni. Vodní záchranná služba Českého červeného kříže (VZS ČČK) vyjela do úterý 14. července už k 556 zásahům. To je více než polovina všech loňských výjezdů. České televizi to řekl prezident VZS ČČK David Smejkal. Celkem už evidují vodní záchranáři 11 případů tonutí a 18 úmrtí.
před 2 hhodinami

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
12:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSečteno: Středočeský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 14. července se věnoval Středočeskému kraji.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.