Přesně sto dnů od jmenování vlády Andreje Babiše, která nezískala důvěru, se schyluje k pravděpodobnému ustanovení menšinové vlády hnutí ANO s ČSSD. Cesta k ní však byla hodně kostrbatá. A dosavadní vláda v demisi se v mezičase nedržela zkrátka; především za personální změny na vysokých postech si vysloužila kritiku opozičních stran.
Sto dní Babišovy vlády: Změny na klíčových postech i lidé v ulicích
Andreje Babiše pověřil prezident Miloš Zeman jednáním o sestavení vlády vloni na konci října – přesně deset dní po volbách, které Babišovo hnutí ANO vyhrálo. „Jsem velmi rád, že mohu učinit první krok k sestavení stabilní, úspěšné a dlouhodobé vlády,“ řekl tehdy Zeman.
Když zhruba dva měsíce po volbách, 13. prosince 2017, jmenoval prezident Miloš Zeman na Pražském hradě Andreje Babiše premiérem, bylo však jasné, že nového ministerského předsedu čeká nelehký úkol – sestavit funkční vládu, která získá důvěru sněmovny.
Brífink Andreje Babiše po schůzce s prezidentem (zdroj: ČT24)
Babiš se netajil tím, že chystá menšinovou vládu. A částečně za to vinil potenciální koaliční partnery a jejich neochotu o kabinetu jednat (strany argumentovaly Babišovým trestním stíháním). „Když máte zájem o nějakou holku, a ona vás desetkrát odmítne, tak ji budete otravovat, když vám jasně řekne, že ne?“ řekl na dotaz, zda se ještě bude ucházet o podporu pro získání většiny. Šlo by podle něj o ztrátu času.
„Andrej Babiš sestavil menšinovou vládu takovou, jakou si představoval, ze svých nejbližších spolupracovníků, o nichž předpokládal, že budou dobří ministři, a na podporu ve sněmovně příliš nedbal,“ řekl politolog Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Jediná strana, která byla ochotna o podpoře Babišovy menšinové vlády za splnění určitých podmínek uvažovat, byla dlouhou dobu KSČM. Pouze hlasy ANO a komunistů přitom většinu ve sněmovně nepředstavují.
Do vlády Babiš dosadil devět nováčků, při hlasování o důvěře ale sněmovnu nepřesvědčil – 16. ledna kabinet v dolní komoře podpořilo jen 78 poslanců. Den poté Babišova první vláda podala demisi, kterou prezident Zeman přijal 24. ledna, od té doby Andrej Babiš vládne bez důvěry a prezident ho rovnou pověřil novým sestavením vlády.
Babišovu hnutí „nadbíhala“ také SPD, se kterou ANO začalo vyjednávat o vládě začátkem února. Avšak vládu s formací Tomia Okamury, projevujícím podle některých extremistické a protievropské názory, Babiš – jenž se deklaruje jako proevropský – odmítal. „Není to pro něj výhodné z hlediska pověsti vlády,“ uvedl v České televizi komentátor Českého rozhlasu Plus Pavel Hartman.
ODS odmítla účast ve vládě s trestně stíhanou osobou, stejně jako KDU-ČSL. Vůbec poprvé totiž v čele vlády stanul člověk, který je trestně stíhaný a podle verdiktu soudu i oprávněně vedený v seznamech Státní bezpečnosti jako její agent. Babiš však své stíhání společně s prvním místopředsedou hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem v kauze Čapí hnízdo označoval za kampaň svých politických odpůrců.
Pozdvižení pak Babiš vyvolal, když před hlasováním o svém vydání k trestnímu stíhání přímo na půdě Poslanecké sněmovny ve svém projevu uvedl, že je možné si v zemi objednat trestní stíhání konkrétního člověka.
Výrok vyvolal u ostatních stran pobouření. „Pokud platí názor premiéra, že v ČR lze objednat trestní stíhání, pak by měl ministr spravedlnosti Pelikán okamžitě opustit svůj post,“ reagoval tehdy úřadující předseda ČSSD Milan Chovanec.
Rošády v úřadech
Post však museli záhy opouštět jiní. Současný kabinet, jenž je u nás třetí vládou, která nezískala důvěru sněmovny – poprvé se tak stalo v případě Mirka Topolánka a podruhé v případě Jiřího Rusnoka – právě pod taktovkou Andreje Babiše a hnutí ANO provedl změny na náměstkovských křeslech jednotlivých resortů, a to za pomoci služebního zákona, který umožňuje takzvanou systematizaci, čili úpravu resortních pořádků podle aktuálních potřeb. Kabinet k ní smí přistoupit jednou do roka k prvnímu lednu. Náměstci navázaní na Sobotkův kabinet tak skončili například na ministerstvech vnitra, financí, školství nebo práce.
Personální změny navíc kabinet realizuje také v navázaných institucích. O místo přišli například generální ředitel České pošty Martin Elkán, šéf agentury CzechInvest Karel Kučera či ředitelé fakultních nemocnic Na Bulovce a v Ostravě Andrea Vrbovská a Svatopluk Němeček.
Kvůli tomu začátkem března svolala část opozičních stran mimořádné zasedání sněmovny. Opozice tak chtěla dát najevo, že vláda bez důvěry nemá dělat zásadní změny v obsazení klíčových postů ve státní správě.
„Legitimitu má vláda v demisi v jedné jediné podstatné věci. A to je svítit a topit. K ničemu jinému legitimitu nemá,“ konstatoval předseda občanské demokracie Petr Fiala. „Tato vláda by měla projevit zdrženlivost a zastavit všechny personální obměny až do období, kdy získá mandát a důvěru podle Ústavy České republiky,“ dodal Fiala.
„Některé kroky se snad dají pochopit, ale myslím si, že to už zašlo za únosnou hranu,“ soudí politolog Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Je zde evidentní snaha obcházet služební zákon, dělat strukturální změny jenom proto, aby mohli odstranit některé náměstky, kteří byli pod služebním zákonem. Personální politika nepůsobila zatím příliš přívětivě,“ hodnotí kroky vlády v demisi Znoj.
Na hnutí ANO se také snesla kritika kvůli zvolení komunisty Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS. Ten se poté, co do ulic měst v celém Česku vyšly tisíce lidí, rozhodl vzápětí na post rezignovat. To naštvalo komunisty, kteří jsou pro Babiše důležití z pohledu podpory možné budoucí menšinové vlády.
Aktuálně nejvýraznější spor se pak vede mezi Babišem a ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem. Šéfa orgánu, který kontroluje činnost obranných složek, měl ministerský předseda vyzvat v únoru k odchodu. Murín odmítl. Babiš uvádí, že v Murína ztratil důvěru a pochyby má také o hospodaření GIBS.
Cestu k jednání s ČSSD otevřel hradecký sjezd
Po výměně vedení ČSSD se však začala rýsovat možnost koalice na původním půdorysu. Pouze místo třetího do počtu v podobě lidovců by vládě „kryla záda“ podpora komunistů. ANO po krátkém „flirtu“ s ODS oznámilo „exkluzivní“ vyjednávání se sociální demokracií.
„Myslím si, že nejdůležitějším signálem je to, že Bohuslav Sobotka se rozhodl rezignovat na post poslance, a to k 1. dubnu, z toho načasování je zřejmé, že se blíží dohoda hnutí ANO se sociální demokracií,“ dodal Hartman.
Prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov řekl, že vláda s důvěrou by mohla vzniknout do konce května. Termín, do kterého by prezident musel vládu jmenovat, ale neexistuje.