Praha - Pokud by úřednický kabinet Jiřího Rusnoka vládl víc než měsíc bez vyslovení důvěry od sněmovny a prezident Miloš Zeman nepověřil sestavením nové vlády nikoho jiného, chce se místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová obrátit na Ústavní soud. Němcová to řekla serveru iHNED.cz. Podle profesora Aleše Gerlocha, děkana pražské právnické fakulty, se má za to, že není-li stanovena lhůta, postupuje se bez zbytečného odkladu. „Obecně nelze říci, že prezident republiky nebo i jiný orgán nemůže uvádět nějaké důvody, proč nerozhoduje ihned,“ řekl Gerloch portálu ČT24.
Profesor Gerloch a ostatní ústavní právníci se shodují na tom, že i přes absenci lhůt v ústavě je únosná prodleva jednoho měsíce od vyslovení nedůvěry k druhému jmenování, tvrdí Němcová. „Pokud prezident republiky tuto hranici překročí, máme se, podle mého názoru, obrátit na Ústavní soud,“ řekla místopředsedkyně ODS serveru iHNED.cz s tím, že její strana uvažuje o rychlé změně ústavy.
Pokud prezident nebude konat, může jej čekat ústavní žaloba
Sněmovna nemá možnost zkrátit období, po které bude vládnout Rusnokova vláda i přesto, že nedostane důvěru poslanců. Gerloch ale v rozhovoru pro portál ČT24 vidí jednu možnost jak se bránit - ústavní žaloba na prezidenta republiky, a to v případě, že by „situace přesáhla únosnou mez a zejména pokud by tu nebyly žádné racionální důvody,“ vysvětluje právník. Podobně to vnímá i ústavní právník Jan Kysela. Ten tvrdí, že pokud by prezident republiky vládu, která nevnímá hodnotové pozadí, nechal vládnout dále, pak by asi nejspíš šlo o hrubé porušení ústavního pořádku a ústavní žaloba je na místě.
Žalobu ovšem podává Senát, musí se usnést kvalifikovanou třípětinovou většinou a musí souhlasit i Poslanecká sněmovna rovněž třípětinovou většinou. Ústavní žalobu podal Senát už na exprezidenta Václava Klause, ale v té době ještě nepotřeboval souhlas Poslanecké sněmovny. Ústavní soud se jí ale nakonec nezabýval, protože Václav Klaus již v době rozhodování o věci nebyl ve funkci.
Profesor Gerloch pro portál ČT24:
- „Nedostane-li vláda důvěru, musí podat demisi a vládne v demisi, dokud není sestavena vláda nová. My nemáme žádné ustanovení, že by vláda v demisi už neměla vládnout, nebo by neměla přijímat nějaká opatření. Vláda v demisi může dělat totéž, co každá jiná vláda.“
- „Obecně se přijímá, že jestliže není stanovena lhůta, postupuje se bez zbytečného odkladu. Obecně nelze říci, že prezident republiky nebo i jiný orgán nemůže uvádět nějaké důvody, proč nerozhoduje ihned. Může k tomu mít přesvědčivé důvody – např. bude povodeň a nebude na místě řešit sestavování vlády, bude třeba, aby nějaká vláda fungovala. Může ale mít i subjektivní důvody.“
Rusnokův kabinet Zeman minulou středu jmenoval i přesto, že strany bývalé koalice sehnaly na svou podporu sněmovní většinu 101 poslanců. Kabinet důvěru ve sněmovně nemá vyjednanou a zatím se zdá, že ji nejspíš ani nezíská.
Ústava nicméně prezidenta nijak nelimituje, a Zeman by tak mohl nechat vládnout Rusnokův kabinet bez důvěry až do řádných voleb v příštím roce. „Hlasování o důvěře zatím neproběhlo. Tím pádem se Kancelář prezidenta republiky nebude vyjadřovat k možným postupům v případě nezískaní důvěry,“ sdělila serveru Zemanova mluvčí Hana Burianová.
Občanští demokraté podle Němcové uvažují také o tom, že by narychlo změnili ústavu. Definovali by lhůtu, za jak dlouho po nevyslovení důvěry musí prezident jmenovat nového premiéra. „Změna ústavy je obtížná, obávám se, že neprojde Senátem. Ale uvažujeme o tom, že bychom šli i touto cestou, bude-li to nezbytné,“ řekla Němcová.
Strany bývalé vládní koalice předpokládají, že Rusnokův kabinet ve sněmovně důvěru nezíská. Připravují už proto vládní programové prohlášení. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek serveru řekl, že preferuje politickou diskusi, ale obrácení se na Ústavní soud nevyloučil. Ústavu podle něj není možné změnit tak rychle, aby se tím teď ovlivnilo jmenování druhého premiéra.
