„Lex Babiš“ je podle Parlamentního institutu neústavní, ČSSD přesto novelu podpoří

Nahrávám video

Poslanci ČSSD podpoří senátní verzi zákona o střetu zájmů. Po jednání koaliční rady to oznámil předseda nejsilnější parlamentní strany Bohuslav Sobotka. Zákon o střetu zájmů, který hnutí ANO kvůli schváleným pozměňovacím návrhům překřtilo na „lex Babiš“, se do sněmovny dostane příští týden. Podle stanoviska Parlamentního institutu je ale zákon neústavní. Zakazuje politikům vlastnit média a podle analýzy se vztahuje na všechny veřejné funkcionáře, nikoli jen na ministry.

Podle právníků je v pasáži o vlastnictví médií problém v tom, že paragraf zakazující vlastnictví médií neodkazuje přímo k členům vlády, ale ke všem veřejným funkcionářům – tedy i poslancům či krajským a obecním zastupitelům.

„Neexistuje ohrožení svobodné soutěže politických sil, pokud bude médium vlastnit poslanec nebo senátor, natož další funkcionáři nižší úrovně. Z tohoto důvodu je třeba považovat tuto část návrhu zákona za ústavně neslučitelnou,“ stojí v analýze Parlamentního institutu.

Na připomínky bylo devět měsíců, tvrdí autoři

Poslanec a budoucí ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD), který přišel s pozměňovacím návrhem zakazujícím vlastnit média, poukázal, že se zákon o střetu zájmů projednává devět měsíců. Podobně se vyjádřil také poslanec Martin Plíšek (TOP 09), jenž je autorem další úpravy, jež by měla společnosti vlastněné členem vlády odříznout od dotací, veřejných zakázek či pobídek.

„Zákon se projednával devět měsíců. Řádně se mohly předložit všechny návrhy. Kolegové z hnutí ANO to odflákli, nepředložili jediný pozměňovací návrh,“ řekl Plíšek v Událostech, komentářích.

ČSSD podpoří senátní verzi, případně i původní

Poslance nyní čeká konečné hlasování o novele zákona o střetu zájmů, která již jednou prošla Poslaneckou sněmovnou, ale poté ji vrátil Senát. Senát se proti ní nepostavil kvůli principu, měl však výhrady proti formální podobě. Navrhl také odložit účinnost z ledna na září příštího roku. Přes výhrady sněmovních právníků novelu podpoří největší parlamentní strana ČSSD. „Poslanci ČSSD budou hlasovat pro senátní verzi zpřísněného zákona o střetu zájmů. Pokud neprojde, podpoříme znění ze Sněmovny,“ uvedl Bohuslav Sobotka s tím, že si nemyslí, že jsou v návrhu chyby.

Je přesvědčen, že je důležité zákon o střetu zájmů schválit. „My jako ČSSD s tím nemáme žádný problém, to znamená bez problémů si myslím, že se ten zákon může schválit v senátní nebo ve sněmovní verzi,“ uvedl Sobotka na dotaz týkající se možné chyby v zákoně. Sociální demokraté podle něj nepožadují žádné úpravy nebo změny zákona.

Podobný je postoj lidovců. „Jako KDU-ČSL jsme připraveni podpořit obě verze,“ uvedl jejich místopředseda Marian Jurečka.

Babiš: „Podvedli mě.“

První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek dal v Událostech, komentářích najevo, že se hnutí při úterním hlasování ve sněmovně pokusí novelu zcela zablokovat. „Poprosil jsem koaliční partnery, abychom nepřijali ani sněmovní, ani senátní verzi,“ uvedl. Dodal, že by ANO bylo ochotné jednat o nové verzi, která by některá z navrhovaných omezení pro ministry zachovala. „Vnímáme politickou realitu,“ podotkl Faltýnek.

Andrej Babiš zákon kritizuje dlouhodobě. „Ten zákon je z dílny pana Kalouska a pana Chvojky. Má za cíl donutit mě, abych odešel z politiky, nebo se zbavil firmy,“ řekl. Zejména se mu nelíbí původní verze, kterou schválila sněmovna. „Bylo jasně řečeno, že se to má týkat až další vlády, říkal to i pan Chvojka i pan premiér. Podvedli mě, dopad poškodí mé firmy už od ledna, pokud to tak všechno dopadne,“ podotkl Andrej Babiš.

Odborné stanovisko právníků si vyžádal právě Babiš: coby vlastníka mediálního domu Mafra by se novela dotkla i jeho. 

O případných námitkách by musel rozhodnout Ústavní soud

Zástupci koaličních partnerů namítají, že stanovisko institutu není závazné. Rozhodnout by musel Ústavní soud, na který se hnutí ANO chce případně obrátit.

„Ústavní soud může jako jediný autoritativně rozhodnout, zda byly, nebo nebyly překročeny meze,“ uvedl šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD). „Pokud by s tím někdo měl zásadní problém, tak ať toto rozhodne Ústavní soud,“ dodává ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ústavního právníka Jana Kyselu stanovisko Parlamentního institutu trochu překvapilo. Podle něj v zákoně nejde o chybu, ale patrně o záměr poslance Chvojky, který pozměňovací návrh předkládal.

„Od počátku byl koncipován tak, že se vztahuje na všechny veřejné funkcionáře určitého typu. Jenom jsme si toho asi nikdo nevšimli, protože se primárně mluvilo o členech vlády v souvislosti s panem Babišem,“ uvedl Kysela ve Studiu ČT24. Chvojka později potvrdil, že šlo o záměr. 

Pokud někdo napadne zákon u Ústavního soudu, tak je to věc úvahy a proporce. „Není tu jasná protiústavnost, je to určitý otazník, se kterým by se musel Ústavní soud vypořádat,“ dodal Kysela.

Nahrávám video

„K jednotlivým pasážím zákona se vyjadřovaly i jiné autority v oblasti ústavního práva, které naopak konstatovaly jeho soulad s ústavou. Názor Parlamentního institutu je jeden z mnoha názorů. On sám ve svých stanoviscích na závěr zdůrazňuje, že to není závazný výklad,“ dodal ve Studiu ČT24 poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který je autorem podobného pozměňovacího návrhu jako poslanec Chvojka. 

Sněmovna už zákon schválila, vrátil ho Senát

Zákon už prošel sněmovnou, ze Senátu se ale vrátil zpátky s pozměňovacím návrhem, který odložil účinnost některých částí zákona z ledna na září příštího roku. A právě pro tuto verzi mají příští týden poslanci zvednout ruku. Jenomže i senátní verze obsahuje ustanovení, jež je podle Parlamentního institutu neústavní. 

Jiří Dienstbier vysvětloval, že se má odklad týkat zejména registru, kam se mají podávat majetková přiznání. Ministerstvo spravedlnosti ho totiž teprve musí zřídit, ale nemohlo zadat veřejnou zakázku do té doby, než bude zákon schválený.  

Novela zákona o střetu zájmů především mění pravidla pro odevzdávání majetkových přiznání. Politici je budou muset podávat již při nástupu do veřejné funkce, nově by také měla přiznání přicházet do centrálního registru. Těm, kdo ho neodevzdají, zpřísňuje novela tresty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 10 mminutami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 20 mminutami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 9 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 12 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 13 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 14 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.