„Lex Babiš“ je podle Parlamentního institutu neústavní, ČSSD přesto novelu podpoří

Nahrávám video

Poslanci ČSSD podpoří senátní verzi zákona o střetu zájmů. Po jednání koaliční rady to oznámil předseda nejsilnější parlamentní strany Bohuslav Sobotka. Zákon o střetu zájmů, který hnutí ANO kvůli schváleným pozměňovacím návrhům překřtilo na „lex Babiš“, se do sněmovny dostane příští týden. Podle stanoviska Parlamentního institutu je ale zákon neústavní. Zakazuje politikům vlastnit média a podle analýzy se vztahuje na všechny veřejné funkcionáře, nikoli jen na ministry.

Podle právníků je v pasáži o vlastnictví médií problém v tom, že paragraf zakazující vlastnictví médií neodkazuje přímo k členům vlády, ale ke všem veřejným funkcionářům – tedy i poslancům či krajským a obecním zastupitelům.

„Neexistuje ohrožení svobodné soutěže politických sil, pokud bude médium vlastnit poslanec nebo senátor, natož další funkcionáři nižší úrovně. Z tohoto důvodu je třeba považovat tuto část návrhu zákona za ústavně neslučitelnou,“ stojí v analýze Parlamentního institutu.

Na připomínky bylo devět měsíců, tvrdí autoři

Poslanec a budoucí ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD), který přišel s pozměňovacím návrhem zakazujícím vlastnit média, poukázal, že se zákon o střetu zájmů projednává devět měsíců. Podobně se vyjádřil také poslanec Martin Plíšek (TOP 09), jenž je autorem další úpravy, jež by měla společnosti vlastněné členem vlády odříznout od dotací, veřejných zakázek či pobídek.

„Zákon se projednával devět měsíců. Řádně se mohly předložit všechny návrhy. Kolegové z hnutí ANO to odflákli, nepředložili jediný pozměňovací návrh,“ řekl Plíšek v Událostech, komentářích.

ČSSD podpoří senátní verzi, případně i původní

Poslance nyní čeká konečné hlasování o novele zákona o střetu zájmů, která již jednou prošla Poslaneckou sněmovnou, ale poté ji vrátil Senát. Senát se proti ní nepostavil kvůli principu, měl však výhrady proti formální podobě. Navrhl také odložit účinnost z ledna na září příštího roku. Přes výhrady sněmovních právníků novelu podpoří největší parlamentní strana ČSSD. „Poslanci ČSSD budou hlasovat pro senátní verzi zpřísněného zákona o střetu zájmů. Pokud neprojde, podpoříme znění ze Sněmovny,“ uvedl Bohuslav Sobotka s tím, že si nemyslí, že jsou v návrhu chyby.

Je přesvědčen, že je důležité zákon o střetu zájmů schválit. „My jako ČSSD s tím nemáme žádný problém, to znamená bez problémů si myslím, že se ten zákon může schválit v senátní nebo ve sněmovní verzi,“ uvedl Sobotka na dotaz týkající se možné chyby v zákoně. Sociální demokraté podle něj nepožadují žádné úpravy nebo změny zákona.

Podobný je postoj lidovců. „Jako KDU-ČSL jsme připraveni podpořit obě verze,“ uvedl jejich místopředseda Marian Jurečka.

Babiš: „Podvedli mě.“

První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek dal v Událostech, komentářích najevo, že se hnutí při úterním hlasování ve sněmovně pokusí novelu zcela zablokovat. „Poprosil jsem koaliční partnery, abychom nepřijali ani sněmovní, ani senátní verzi,“ uvedl. Dodal, že by ANO bylo ochotné jednat o nové verzi, která by některá z navrhovaných omezení pro ministry zachovala. „Vnímáme politickou realitu,“ podotkl Faltýnek.

Andrej Babiš zákon kritizuje dlouhodobě. „Ten zákon je z dílny pana Kalouska a pana Chvojky. Má za cíl donutit mě, abych odešel z politiky, nebo se zbavil firmy,“ řekl. Zejména se mu nelíbí původní verze, kterou schválila sněmovna. „Bylo jasně řečeno, že se to má týkat až další vlády, říkal to i pan Chvojka i pan premiér. Podvedli mě, dopad poškodí mé firmy už od ledna, pokud to tak všechno dopadne,“ podotkl Andrej Babiš.

Odborné stanovisko právníků si vyžádal právě Babiš: coby vlastníka mediálního domu Mafra by se novela dotkla i jeho. 

O případných námitkách by musel rozhodnout Ústavní soud

Zástupci koaličních partnerů namítají, že stanovisko institutu není závazné. Rozhodnout by musel Ústavní soud, na který se hnutí ANO chce případně obrátit.

„Ústavní soud může jako jediný autoritativně rozhodnout, zda byly, nebo nebyly překročeny meze,“ uvedl šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD). „Pokud by s tím někdo měl zásadní problém, tak ať toto rozhodne Ústavní soud,“ dodává ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ústavního právníka Jana Kyselu stanovisko Parlamentního institutu trochu překvapilo. Podle něj v zákoně nejde o chybu, ale patrně o záměr poslance Chvojky, který pozměňovací návrh předkládal.

„Od počátku byl koncipován tak, že se vztahuje na všechny veřejné funkcionáře určitého typu. Jenom jsme si toho asi nikdo nevšimli, protože se primárně mluvilo o členech vlády v souvislosti s panem Babišem,“ uvedl Kysela ve Studiu ČT24. Chvojka později potvrdil, že šlo o záměr. 

Pokud někdo napadne zákon u Ústavního soudu, tak je to věc úvahy a proporce. „Není tu jasná protiústavnost, je to určitý otazník, se kterým by se musel Ústavní soud vypořádat,“ dodal Kysela.

Nahrávám video

„K jednotlivým pasážím zákona se vyjadřovaly i jiné autority v oblasti ústavního práva, které naopak konstatovaly jeho soulad s ústavou. Názor Parlamentního institutu je jeden z mnoha názorů. On sám ve svých stanoviscích na závěr zdůrazňuje, že to není závazný výklad,“ dodal ve Studiu ČT24 poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který je autorem podobného pozměňovacího návrhu jako poslanec Chvojka. 

Sněmovna už zákon schválila, vrátil ho Senát

Zákon už prošel sněmovnou, ze Senátu se ale vrátil zpátky s pozměňovacím návrhem, který odložil účinnost některých částí zákona z ledna na září příštího roku. A právě pro tuto verzi mají příští týden poslanci zvednout ruku. Jenomže i senátní verze obsahuje ustanovení, jež je podle Parlamentního institutu neústavní. 

Jiří Dienstbier vysvětloval, že se má odklad týkat zejména registru, kam se mají podávat majetková přiznání. Ministerstvo spravedlnosti ho totiž teprve musí zřídit, ale nemohlo zadat veřejnou zakázku do té doby, než bude zákon schválený.  

Novela zákona o střetu zájmů především mění pravidla pro odevzdávání majetkových přiznání. Politici je budou muset podávat již při nástupu do veřejné funkce, nově by také měla přiznání přicházet do centrálního registru. Těm, kdo ho neodevzdají, zpřísňuje novela tresty. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 3 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 4 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 4 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 4 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 5 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 6 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.