Ministerstvo dopravy nestihne výběrové řízení, ve kterém mělo zvolit provozovatele mýtného systému od roku 2017 na tři roky. Společnosti Kapsch proto úřad smlouvu prodlouží a tendr posune. O dalším postupu by měla v lednu jednat vláda.
Mýto v Česku vybírá od roku 2007 firma Kapsch. Smlouva jí končí příští rok. Žádný z posledních pěti ministrů dopravy nedokázal připravit navazující tendr. Bezodkladné zahájení přípravy elektronického mýta po roce 2016 uložil Sobotkův kabinet i Ťokovi v dubnu 2015.
Podle mluvčího ministerstva Zdeňka Neusara stále probíhají jednání o součinnosti s Kapschem. „Naším cílem pořád je otevřené výběrové řízení na provozovatele stávajícího systému. Podrobnosti představí ministr dopravy v lednu na vládě,“ uvedl Neusar.
Ministerstvo ještě letos v listopadu tvrdilo, že soutěž vypíše na začátku roku 2016. Plán schválila i vláda. Už o měsíc později ale harmonogram neplatí. Úřad ho nestíhá. „Podle informací mýtného manažera z 22. prosince nemůže být prostor na předání tři až šest měsíců, ale 14 až 18 měsíců, což je mnohem delší doba,“ uvedl Neusar. „Pokud termíny nebudou dodržovány, tak máme obavu, aby byla soutěž z hlediska termínů dodržena,“ řekl člen řídícího výboru pro mýto Pavel Švagr.
Prodloužení i do poloviny roku 2018 nebo až do poloviny roku 2020
Ministerstvo tak zvažuje tři varianty postupu. Podle první by se prodloužila Kapsch smlouva do dubna 2018, v druhé se počítá s polovinou roku 2018 a podle třetí by firma systém spravovala až do půlky roku 2020. Teprve pak by se o nového výběrčího mýta soutěžilo.
Vedle soutěže na tříletý provoz mýtného pomocí stávající mikrovlnné technologie má totiž resort připravovat i navazující výběrové řízení. Tento druhý kontrakt by měl být opět desetiletý a ministerstvo dopravy by v něm už nemělo uchazečům diktovat, jakou technologii mají pro výběr mýta použít.
Mýtných bran je v Česku necelých tři sta. Jen letos vydělají státu 9,5 miliardy korun. Asi dvě miliardy z toho jdou provozovateli systému. Peněz z mýta přitom přibude. Od Nového roku se pro kamiony zpoplatňují i některé silnice 1. třídy. Stát by díky tomu měl vybrat zhruba o půl miliardy korun víc.
