Praha - Vláda si i přes trvalý odpor opozice napodruhé prosadila církevní restituce - 102 ze 103 přítomných poslanců v sále tak nakonec dnes po půlnoci přehlasovalo veto levicového Senátu. Proti byl jen rebelující poslanec Radim Fiala (dříve ODS). Levice se totiž po tříhodinové debatě nakonec hlasování odmítla zúčastnit, její poslanci opustili jednací sál. Osud zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi má nyní v rukou prezident Václav Klaus.
Prezident Klaus koncem srpna svůj podpis podmínil dodáním záruky, že při vracení majetku nebude prolomena restituční hranice 25. února 1948. Premiér Petr Nečas ho ujistil, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje.
Premiér Petr Nečas po hlasování sněmovny:
„Tento návrh zákona řeší bolestivý dvacetiletý problém a v dlouhodobém horizontu vyřeší nejenom vztah státu a církví, ale povede k faktické odluce církví od státu a povede v dlouhodobém horizontu k úsporám prostředků daňových poplatníků.“
K případnému vetu prezidenta Nečas dodal, že Klaus jako politik ví, že se tato věc řeší 20 let, a tak k tomu bude přistupovat. „Mám pocit obrovského naplnění spravedlnosti. Sice pozdě, ale přesto se to podařilo,“ dodal ke schválení zákona ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Doktor zvedl ruku za zdanění církevního majetku
Opoziční poslanci zákon označovali například za „krádež století“ a vládní poslance obviňovali z vlastizrady a s kupčení s hlasy. Pro restituce zvedli ruku i Josef Dobeš, Jaroslav Škárka, Milan Šťovíček (všichni dříve VV) a Michal Doktor (dříve ODS), který se dohodl s koalicí na tom, že církve nebudou osvobozeny od daně za případný prodej vráceného majetku.
Kritici návrhu vytýkali, že náhrady jsou prý nadhodnocené až o 54 miliard korun. Podle ČSSD je cena za zemědělskou půdu nadhodnocena čtyřnásobně, cena za lesy až desetinásobně. Opozice zpochybňuje také rozsah vydávaného majetku. Vadí jí i to, že majetek má dostat sedm církví, které v ČR vznikly po roce 1990.
Jeroným Tejc, předseda poslaneckého klubu ČSSD:
„Takto velké majetkové přesuny nemůžou procházet bez souhlasu veřejnosti a sto jedním hlasem. Chystáme ústavní stížnost.“
Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.
Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
