Vynechání jídla nebo spánku a další příznaky. Během pandemie přibylo dospívajících, kteří nadměrně používali internet

Během pandemie se v Česku zvýšil počet dospívajících, kteří nadměrně používali internet, zjistili vědci z výzkumného týmu IRTIS Masarykovy univerzity. Pandemie covidu-19 značně omezila možnosti mladistvých ve vzdělávání i trávení volného času. České školy navíc byly oproti ostatním evropským zemím déle zavřené.

Srovnání dat z roku 2018 a 2020 ukázalo, že dospívající trávili během pandemie na internetu znatelně více času. Například podíl adolescentů užívajících internet sedm hodin denně a více vzrostl téměř na dvojnásobek, z 12 na 23 procent.

„Musíme však mít na paměti, že pro mnohé adolescenty byl během pandemie internet jedinou možností přístupu ke vzdělání, komunikaci s vrstevníky i seberealizaci. Klíčové proto je zaměřit se na možné negativní důsledky, spíše než na chování samotné,“ upozornil psycholog Daniel Vokál, jeden z autorů výzkumné zprávy.

Nadměrné používání internetu provázejí typické příznaky. Adolescent se například dostává kvůli internetu do konfliktu se svým okolím, případně si sám uvědomuje, že tráví čas on-line, aniž by mu to něco přinášelo. 

  • Vědci považují za příznaky excesivního užívání internetu, pokud student souhlasí s těmito tvrzeními:
  • Neúspěšně jsem se pokusil trávit na internetu méně času.
  • Strávil jsem kvůli internetu méně času s rodinou, kamarády či prací na domácích úkolech.
  • Trávil jsem čas na internetu, aniž by mě to bavilo.
  • Rozčílilo mě, že nemohu být na internetu.
  • Vynechal jsem kvůli internetu spánek nebo jídlo.

Internet je víc než spánek

Ze srovnání dat vyplynulo, že u všech pěti příznaků se zvýšil podíl adolescentů, kteří je pociťují alespoň jednou do měsíce nebo častěji. Například podíl adolescentů, kteří kvůli internetu pravidelně vynechávali jídlo nebo spánek, se během pandemie zvýšil z osmi na 19 procent.

Přestože výsledky působí varovně, autoři výzkumné zprávy vyzývají ke spíše opatrnější interpretaci. „Naše výsledky sice ukazují nárůst nadměrného používání internetu u adolescentů, není však důvod k panice. Školáci museli na internetu trávit část svého dne kvůli on-line výuce, naše otázky tak nemusely dobře zachycovat problematické používání,“ uvedl vedoucí institutu David Šmahel.

Podle Šmahela je důležité, aby se dospívající s odeznívající pandemií vrátili k běžnému životu, navštěvovali opět kroužky, setkávali se s kamarády. Rodiče by ale měli zpozornět, pokud dítě i po odeznění mimořádných okolností nadále tráví na internetu stejně mnoho času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 14 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 16 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 20 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...