Nanoplasty objevené na vrcholech Alp přinesly větry, které vanou z německých měst, Paříže či Londýna. To je závěr průzkumu, který uskutečnili vědci z univerzity v Utrechtu. Podle nich není výskyt velmi malých částí plastů na vrcholcích alpských hor původní. Modely podle nich poukázaly na souvislost mezi výskytem velmi malých částic plastů a větry, které vanou ze znečištěnějších částí Evropy.
V Alpách sněží mikroplasty z Paříže, Londýna či Porúří
Vědci z Utrechtské univerzity narazili na nanoplasty v Alpách náhodou, když analyzovali vzorky odebraného sněhu a ledu. Ty nechali vypařit a analýzou páry určili obsah. „Fungovalo to trochu jako mechanický nos,“ uvedl vedoucí výzkumu Dušan Materić. Díky tomu vědci objevili, že ve sněhu a ledu byly přítomny drobounké části plastů o velikosti 200 nanometrů, což je zhruba jedna setina velikosti lidského vlasu. „Vzhledem k tomu, že vysoké Alpy jsou velice odlehlou a nepoznamenanou oblastí, takový výskyt nanoplastů nás velice překvapil,“ uvedl Materić.
- Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
- Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
- Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.
Vědci se snažili zjistit, jak se nanoplasty do odlehlé části Alp dostaly. Vycházeli při tom z předpokladu, že nejsou původní. „Pokročilé modely podporují domněnku, že nanoplasty byly do (Alp) přepraveny z městských oblastí,“ dodal Materić. Podle badatelů se podařilo najít souvislost mezi vysokým výskytem nanoplastů a větry, jež vály z Porúří, Nizozemska, Paříže či Londýna. Podle vědců je zjištění „potenciálně alarmující“, protože poukazuje na šíření znečištění z velkých městských oblastí.
Na výzkum přítomnosti nanoplastů a mikroplastů ve vysokých horách se zaměřilo v posledních letech více vědeckých týmů. Například vědecká expedice, která vystoupala na jaře v roce 2019 na nejvyšší horu světa Mount Everest, objevila přítomnost mikroplastů v každém odebraném vzorci sněhu. I tehdy se vědci domnívali, že malé částice plastů mohly na horu přinést silné himálajské větry.
Nanoplasty jsou všude
Stále více studií informuje o tom, kde všude už byly nanoplasty a mikroplasty objevené. Potýká se s nimi Arktida, Sibiř, oceánské dno i pobřeží, ale našly se už také v orgánech zvířat a také lidí, dokonce v malých dětech.
Samotné mikroplasty zřejmě příliš neškodí – alespoň se to nepodařilo zatím prokázat, byť se tomuto fenoménu věnuje stále více vědců. Živočichům i lidem ale škodí různá aditiva, která se do umělých hmot přidávají při výrobě, aby zlepšovala vlastnosti plastů. A zdraví ohrožuje i to, co vážou na svůj povrch: těžké kovy a další toxiny. To vše totiž v potravním řetězci končí u člověka. Navíc se na mikroplasty umí navázat nejrůznější bakterie, které vyvolávají u zvířat a lidí nemoci.