V Alpách sněží mikroplasty z Paříže, Londýna či Porúří

Nanoplasty objevené na vrcholech Alp přinesly větry, které vanou z německých měst, Paříže či Londýna. To je závěr průzkumu, který uskutečnili vědci z univerzity v Utrechtu. Podle nich není výskyt velmi malých částí plastů na vrcholcích alpských hor původní. Modely podle nich poukázaly na souvislost mezi výskytem velmi malých částic plastů a větry, které vanou ze znečištěnějších částí Evropy.

Vědci z Utrechtské univerzity narazili na nanoplasty v Alpách náhodou, když analyzovali vzorky odebraného sněhu a ledu. Ty nechali vypařit a analýzou páry určili obsah. „Fungovalo to trochu jako mechanický nos,“ uvedl vedoucí výzkumu Dušan Materić. Díky tomu vědci objevili, že ve sněhu a ledu byly přítomny drobounké části plastů o velikosti 200 nanometrů, což je zhruba jedna setina velikosti lidského vlasu. „Vzhledem k tomu, že vysoké Alpy jsou velice odlehlou a nepoznamenanou oblastí, takový výskyt nanoplastů nás velice překvapil,“ uvedl Materić.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Vědci se snažili zjistit, jak se nanoplasty do odlehlé části Alp dostaly. Vycházeli při tom z předpokladu, že nejsou původní. „Pokročilé modely podporují domněnku, že nanoplasty byly do (Alp) přepraveny z městských oblastí,“ dodal Materić. Podle badatelů se podařilo najít souvislost mezi vysokým výskytem nanoplastů a větry, jež vály z Porúří, Nizozemska, Paříže či Londýna. Podle vědců je zjištění „potenciálně alarmující“, protože poukazuje na šíření znečištění z velkých městských oblastí.

Na výzkum přítomnosti nanoplastů a mikroplastů ve vysokých horách se zaměřilo v posledních letech více vědeckých týmů. Například vědecká expedice, která vystoupala na jaře v roce 2019 na nejvyšší horu světa Mount Everest, objevila přítomnost mikroplastů v každém odebraném vzorci sněhu. I tehdy se vědci domnívali, že malé částice plastů mohly na horu přinést silné himálajské větry.

Nanoplasty jsou všude

Stále více studií informuje o tom, kde všude už byly nanoplasty a mikroplasty objevené. Potýká se s nimi Arktida, Sibiř, oceánské dno i pobřeží, ale našly se už také v orgánech zvířattaké lidídokonce v malých dětech.

Samotné mikroplasty zřejmě příliš neškodí – alespoň se to nepodařilo zatím prokázat, byť se tomuto fenoménu věnuje stále více vědců. Živočichům i lidem ale škodí různá aditiva, která se do umělých hmot přidávají při výrobě, aby zlepšovala vlastnosti plastů. A zdraví ohrožuje i to, co vážou na svůj povrch: těžké kovy a další toxiny. To vše totiž v potravním řetězci končí u člověka. Navíc se na mikroplasty umí navázat nejrůznější bakterie, které vyvolávají u zvířat a lidí nemoci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 9 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 12 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 13 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 14 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 17 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...