Kojenci krmení z lahve mohou polykat miliony mikroplastů denně

Miminka krmená z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů, uvádí nová studie, kterou citoval zpravodajský server The Guardian. Mnoho z těchto částeček se z těla vyloučí na závěr trávicího procesu, soudí vědci. Ve výzkumu hodlají pokračovat, aby zjistili, kolik z takto přijatých mikroplastů se může dostat do krevního oběhu a dalších částí těla.

Vědci zjistili, že při doporučeném procesu sterilizace plastových lahviček vysokou teplotou a přípravě kojeneckého mléka podle návodu uvolňují lahvičky miliony mikroplastů a biliony ještě menších nanoplastů. Při testech použili kojenecké lahve z polypropylenu, které tvoří až 82 procent světového trhu. Jejich nejčastější alternativou jsou skleněné nádobky.

Polypropylen je jedním z nejběžněji používaných plastů a předběžné testy vědců zjistily, že konvice a nádoby na potraviny také uvolňují miliony mikroplastů na litr tekutiny.

O mikroplastech v okolním prostředí je známo, že kontaminují lidskou potravu a nápoje, ovšem studie ukázala, že příprava jídla v plastových nádobách může vést k vystavení mikroplastům v tisícinásobně vyšších řádech.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, ale problém je třeba zkoumat“

Zdravotní dopady zatím nejsou známé, ale podle vědců je nezbytně nutné tuto záležitost dále zkoumat, především pokud jde o děti. „Byli jsme naprosto ohromení, kolik mikroplastů dětské lahvičky uvolňovaly,“ uvedl profesor John Boland z vysoké školy Trinity College v irském Dublinu.

Profesor Oliver Jones z Univerzity RMIT v australském Melbourne, který se na studii podílel, poukázal na skutečnost, že jde o odhady množství mikroplastů, jimž mohou být děti vystaveny, nikoli o měření.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, že děti krmí z plastových lahviček. Nicméně tato studie ukazuje, že problém mikroplastů je pravděpodobně mnohem větší, než si myslíme, a musíme to začít lépe zkoumat a chápat,“ dodal Jones.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...