Kojenci krmení z lahve mohou polykat miliony mikroplastů denně

Miminka krmená z plastových lahví mohou denně spolykat miliony částeček mikroplastů, uvádí nová studie, kterou citoval zpravodajský server The Guardian. Mnoho z těchto částeček se z těla vyloučí na závěr trávicího procesu, soudí vědci. Ve výzkumu hodlají pokračovat, aby zjistili, kolik z takto přijatých mikroplastů se může dostat do krevního oběhu a dalších částí těla.

Vědci zjistili, že při doporučeném procesu sterilizace plastových lahviček vysokou teplotou a přípravě kojeneckého mléka podle návodu uvolňují lahvičky miliony mikroplastů a biliony ještě menších nanoplastů. Při testech použili kojenecké lahve z polypropylenu, které tvoří až 82 procent světového trhu. Jejich nejčastější alternativou jsou skleněné nádobky.

Polypropylen je jedním z nejběžněji používaných plastů a předběžné testy vědců zjistily, že konvice a nádoby na potraviny také uvolňují miliony mikroplastů na litr tekutiny.

O mikroplastech v okolním prostředí je známo, že kontaminují lidskou potravu a nápoje, ovšem studie ukázala, že příprava jídla v plastových nádobách může vést k vystavení mikroplastům v tisícinásobně vyšších řádech.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, ale problém je třeba zkoumat“

Zdravotní dopady zatím nejsou známé, ale podle vědců je nezbytně nutné tuto záležitost dále zkoumat, především pokud jde o děti. „Byli jsme naprosto ohromení, kolik mikroplastů dětské lahvičky uvolňovaly,“ uvedl profesor John Boland z vysoké školy Trinity College v irském Dublinu.

Profesor Oliver Jones z Univerzity RMIT v australském Melbourne, který se na studii podílel, poukázal na skutečnost, že jde o odhady množství mikroplastů, jimž mohou být děti vystaveny, nikoli o měření.

„Rodiče by se neměli cítit provinile, že děti krmí z plastových lahviček. Nicméně tato studie ukazuje, že problém mikroplastů je pravděpodobně mnohem větší, než si myslíme, a musíme to začít lépe zkoumat a chápat,“ dodal Jones.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 10 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 12 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...