Na Sibiři sněží z nebe mikroplasty. Vědci problém teprve začínají zkoumat

2 minuty
Horizont ČT24 - Mikroplasty jsou už i v panenské přírodě Sibiře
Zdroj: ČT24

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.

Experti odebírají sníh z dvaceti vytipovaných regionů Sibiře – na dva tisíce kilometrů dlouhé trase od Altaje na jihu po Severní ledový oceán. Už první rozbory biologům z Tomské univerzity napovídají, že fragmenty plastů se nacházejí i v závějích odlehlé divočiny.

„Už víme, že nejen řeky a oceány se podílejí na globální cirkulaci plastových mikročástic, ale také půda, živé organismy, a dokonce atmosféra,“ uvedla Julia Franková z Tomské státní univerzity.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Atmosférou unášené mikročástice plastů na Sibiři doslova sněží z nebe. Ty nejmenší měří 100 nanometrů, největší pětimilimetrové už běžně vidí lidské oko. Vznikají nejčastěji opotřebováním uměle vyrobených látek a vláken – a přibývají všude, ve vzduchu, pitné vodě, i arktickém ledu.

Terénní tým Tomské univerzity je na Sibiři mapuje jako první. „Existují velmi zajímavé výzkumy týkající se šíření mikroplastů, které provedli zahraniční vědci. Bohužel podobná data v Rusku zatím nemáme. Dá se říci, že jsme zdejší průkopníci,“ popisuje svou práci vedoucí Útavu biologie Danil Vorobjov z Tomské státní univerzity.

Jaký je dopad na přírodu?

Samotné mikroplasty neškodí – alespoň se to nepodařilo zatím prokázat. Živočichům i lidem ale škodí různá aditiva, která se přidávají při výrobě, aby zlepšovala vlastnosti plastů. A zdraví ohrožuje i to, co mikroplasty vážou na svůj povrch: těžké kovy a další toxiny. To vše totiž v potravním řetězci končí u člověka. Navíc se na mikroplasty umí navázat nejrůznější bakterie.

„Máme tady (na Sibiři) relativně nízkou hustotu osídlení. To je z hlediska znečištění životního prostředí pozitivum, protože antropogenní zdroje jsou největším zdrojem mikroplastů,“ doplňuje Franková.

Na vzorcích sibiřského sněhu vědci zkoumají souvislosti mezi hustotou zalidnění, výskytem silnic a znečištěním. Už teď ale mluví o obavách, že mikroplasty nezadržitelně pronikají i do míst, která jsou civilizaci velmi vzdálená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
před 11 hhodinami

Před třiceti lety objevili dva amatéři kometu Hale-Bopp. Přinesla poznání, ale i smrt

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.
před 14 hhodinami

Krkonošská tundra zaniká, vědci usilují o záchranu unikátních druhů

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.
před 16 hhodinami

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
23. 7. 2025

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
23. 7. 2025

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
23. 7. 2025

Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
23. 7. 2025

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
23. 7. 2025
Načítání...