Většina nanoplastů, které míří v řekách do oceánů, zůstává na pobřeží, domnívají se vědci

Nanoplasty, které v potocích a řekách míří do oceánů, mají tendenci shlukovat se kolem pevných objektů. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Environmental Science & Technology. Podle vědců to může znamenat, že většina těchto částic tak zůstává zachycená u ústí řek nebo pobřeží.

Plasty v současnosti představují velký environmentální problém. Zamořují už i odlehlá místa na Zemi a výjimkou nejsou ani oceány. Když k nim původně velké umělohmotné kusy plují, postupně se rozpadávají na menší a menší úlomky. Někdy přitom skončí až v nano velikosti.

Mezi obrovským množstvím umělohmotného odpadu, které se dostává do řek a potoků, a tím, co vědci našli v oceánech, přitom existuje značný nepoměr. To, kde velká část nanoplastů končí, tak pro ně až doposud zůstávalo záhadou.  

Shluky po stranách nádoby

Dřívější výzkumy ukázaly, že nanoplasty se shlukují v dobře promíchané a stojaté slané vodě. To však neplatí, když se tyto částice dostanou do prostředí, kde je obsah soli nerovnoměrný – jedná se například o ústí řek. Právě na to, jak se nanoplasty „chovají “v těchto místech, se nyní zaměřili francouzští vědci.

V rámci experimentu tým naplnil vodou malé komory. Vytvořil v nich obdobné podmínky, jako panují kolem ústí řeky na francouzském karibském ostrově Guadeloupe. Konkrétně výzkumníci pomocí speciálního zařízení do nádob vpouštěli proud sladké vody a rozdrcené polystyrenové kuličky. Dalším vstupem tam současně vstřikovali slanou tekutinu.

Výsledky ukázaly, že nanočástice měly tendenci se shlukovat a často skončily na stranách komory. To podle vědců naznačuje, že ústí řek a pobřeží podstatnou část těchto malých umělohmotných částic zachytí dříve, než se dostanou do oceánu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 11 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 13 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 14 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 15 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 17 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 18 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...