Při ruské invazi na Ukrajinu umírají tisíce vojáků i civilistů, destrukci podléhá infrastruktura i průmysl. Ale podle ukrajinských ekologů jsou stejně zásadní i dopady na životní prostředí. Přestože musí pracovat v podmínkách války, zdokumentovali už velké množství zločinů proti ekosystémům.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
U příležitosti 34 dnů od zahájení ruské invaze poskytli 29. března odborníci a aktivisté první analýzu válečných zločinů proti životnímu prostředí na území Ukrajiny. Závěry, které na internetové diskusi představili, jsou výsledkem měsíční dokumentace a shromažďování důkazů, které iniciovalo ukrajinské ministerstvo životního prostředí a pracovala na něm místní nevládní organizace EcoAction.
Podle ukrajinských expertů jsou dopady ruské invaze obrovské, ale zatím se nedají přesně popsat, právě kvůli probíhající válce. Řádné vyšetřování bude muset počkat až po ukončení vojenských aktivit. Ukrajinská státní inspekce životního prostředí ale zatím odhadla škody spojené jen s kontaminací půdy přibližně na 77 milionů dolarů (1,6 miliard korun).
Ekologické organizace uvádějí, že už zdokumentovaly více než stovku válečných zločinů proti ekosystémům. Podle Ženevské úmluvy je přitom použití metod nebo prostředků vedení války, které mají nebo mohou způsobit rozsáhlé, trvalé a vážné poškození přírodního prostředí, mezinárodními právními normami zakázáno.
Katastrofální důsledky ostřelování
Mezi zaznamenané zločiny nevládní organizace zařadily ostřelování a bombardování průmyslových a energetických zařízení, vypalování lesů, vyhazování ropných skladů do povětří a znečišťování Černého a Azovského moře, především potápěním lodí.
„Statisíce životů byly zmařeny nebo zlomeny v důsledku neustálého nepřátelského ostřelování, ale válka na Ukrajině může mít obzvláště katastrofální důsledky také pro životní prostředí, protože východ země je silně industrializovaný,“ varují ukrajinští odborníci. Upozorňují ale přitom, že v podmínkách války není v jejich silách lokalizovat rizika ani negativní dopady na životní prostředí.
V zóně aktivních vojenských akcí se nyní nacházejí jaderné elektrárny, námořní přístavy, sklady nebezpečného odpadu (minerálních hnojiv, polyuretanové pěny, paliv a maziv a podobně), průmyslová výroba včetně chemických a kovozpracujících závodů. Hrozí tedy požáry ropných skladů, čerpacích stanic a skládek vykazují škody na topných a vodárenských zařízeních (čerpací stanice odpadních vod, filtrační stanice, vodovody).
Nezodpovědná hrozba u Černobylu
Ruské jednotky se v okolí okupované jaderné elektrárny Černobyl podle místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryny Vereščukové chovají nezodpovědně, v uzavřené zóně okolo odstaveného zařízení podle agentury Reuters na několika místech hoří. Informaci potvrdily i úřady v Moskvě, nebezpečí však podle nich nehrozí.
„V kontextu jaderné bezpečnosti představuje nezodpovědné a neprofesionální chování ruských vojáků velmi vážnou hrozbu nejenom pro Ukrajinu, ale i pro stovky milionů Evropanů. Proto požadujeme, aby Rada bezpečnosti OSN okamžitě přijala opatření k demilitarizaci uzavřené zóny okolo černobylské elektrárny a vyslala speciální misi,“ apelovala Vereščuková.
„V uzavřené zóně propuklo několik požárů, což může mít opravdu vážné následky,“ dodala vicepremiérka. Ruští vojáci okolo elektrárny převážejí staré a špatně udržované zbraně a riskují tak poškození krytu postaveného okolo čtvrtého reaktoru. Brání prý rovněž hasičům v přístupu do zóny.
Zprávy z místa nelze nezávisle ověřit, píše Reuters a připomíná, že Rusko dříve odmítlo, že by jaderná zařízení na Ukrajině ohrožovalo.
Toxické emise mohou zamořit půdu, vodu i vzduch
Kromě jaderného nebezpečí, které souvisí s obsazením černobylské a záporožské jaderné elektrárny, zvyšuje ostřelování a okupace také hrozbu emisí toxického odpadu z průmyslových zařízení na Ukrajině.
Tohoto odpadu je přitom na Ukrajině vzhledem k povaze jejího průmyslu značné množství, státní registr potenciálně nebezpečných zařízení obsahuje informace o více než 23 tisíc takových zařízeních, včetně 2987 skladů skladujících vysoce toxické pesticidy.
Samotné vojenské aktivity představují nemenší nebezpečí: rozlité palivo, zničené vybavení a vyhořelé zbraně, stejně jako vybuchlé rakety – to všechno kontaminuje půdu a podzemní vody chemikáliemi a těžkými kovy.
I pokud by skončila válka prakticky okamžitě, některé dopady na životní prostředí se projeví až po letech. Na Ukrajinu bylo již odpáleno více než jedenáct set raket, zničeny byly asi čtyři tisíce kusů vojenské techniky různých typů. To povede k hromadění karcinogenních a toxických trosek v krajině.
Ruská vojska vytvářejí podle ukrajinských expertů technogenní a ekologické katastrofy. Ničí přírodní oblasti, které poskytují životní prostor vzácným druhům a ohroženým sídlům. Asi 44 procent nejcennějších přírodních rezervací nachází ve válečné zóně, pod dočasnou kontrolou ruských okupantů anebo jsou pro Ukrajinu nepřístupné, popsala ve svém článku Jevhenija Zasiadko, vedoucí klimatického oddělení nevládní organizace Ecoaction.
