Svět vsází na chlorochin. Nadějný přípravek se desítky let využívá proti malárii

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm už mluví také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.

Tato látka se prodává pod nejrůznějšími obchodními názvy, nejčastěji je to Aralen. Příbuzná a velmi podobná látka hydroxychlorochin s obdobným účinkem se prodává pod jménem Plaquenil – pod tímto jménem je i v České republice.

Ani jedna z těchto látek zatím není pro léčbu nemoci COVID-19 schválená, ale v řadě zemí už byla vyzkoušena – s velmi nadějnými výsledky. Právě proto ministerstvo zdravotnictví omezilo od neděle 22. března pro většinu lékařů předepisování tohoto léku. „S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění COVID-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s COVID-19,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Výjimku ze zákazu předepisování proto mají lékaři, kteří o tyto nemocné pečují.

Chlorochin v zrcadle vědy

Dlouho neexistovala žádná vědecká studie, která by účinnost těchto přípravků potvrzovala – to je ale způsobené tím, jak rychle se krize s pandemií koronaviru vyvíjela. Řada lékařů z celého světa ale upozornila na to, že podle jejich zkušeností s těžšími případy nemoci způsobené novým koronavirem se chlorochin osvědčuje.

První studie, která vliv chlorochinu na COVID-19 popisovala, vznikla ve Francii. Ukazuje, že přípravek má na virus opravdu vliv. Problém je, že vznikala jen v podmínkách in-vitro, tedy ve zkumavce. To znamená, že není jisté, jestli v komplikovaném prostředí lidského těla funguje vše stejně – a zda nemůže dojít k vedlejším účinkům.

Studie, na kterou svět čekal

Dne 20. března vyšla ale studie týmu profesora Didiera Raoulta, která už vznikala v klinickém prostředí – to znamená na několika desítkách pacientů, kteří se léčili s nemocí COVID-19 ve francouzských nemocnicích. Celkem se jí zúčastnilo 41 nemocných: 26 jich během šesti dnů dostalo hydroxychlorochin (600 miligramů denně) – ostatních 16 pacientů dostalo jiné běžně podávané léky. Šesti pacientům, jimž byl podán chlorochin, lékaři dali ještě další lék – antibiotikum azitromycin.

Lékaři během výzkumu dělali testy na přítomnost viru každý den – ty prokázaly, že kombinace obou léčiv byla extrémně účinná. Všichni nemocní léčení tímto způsobem byli po pouhých pěti dnech zcela bez přítomnosti viru. Ve skupině 14 pacientů léčených jen hydroxychlorochinem virus zmizel za stejnou dobu přesně u poloviny z nich. Naopak ze 16 pacientů, kteří se léčili standardní léčbou, se podařilo viru zbavit jen dvěma.

Autoři přiznávají, že tato studie byla příliš malá na to, aby se dala kombinace léčiv označit za „zázračný lék“, přesto považují výsledky za slibné.

Jak funguje chlorochin?

Chlorochin umí dopravit do buněk zinek. A ví se, že právě zinek umí blokovat enzym jménem RNA polymeráza, který je klíčový pro množení koronaviru.

Problém je, že zinek přijímaný v běžné stravě do buněk nepronikne, nemá tedy smysl užívat ho v nějakých běžných potravinových doplňcích. Chlorochin a hydroxychlorochin ale přesně to umí – fungují jako přenašeče zinku dovnitř buněk. Vědci se domnívají, že by dostatečná koncentrace zinku v buňkách mohla zabránit viru množit se.

Autoři studie ale varují, že tento výzkum je sice slibný, nicméně na jeho základě není možné zatím chlorochin k léčbě doporučovat - je potřeba vyčkat, než vzniknou opravdu kvalitní studie. Není tedy zatím možné říci, že chlorochin je lék na koronavirus.

Starý známý lék

Výhodou chlorochinu je, že už se toho o něm hodně ví; ve skutečnosti totiž tento lék existuje a používá se od druhé světové války, kdy ho vyvíjela americká armáda proti malárii. Proti ní se sice osvědčil, měl ale různě závažné vedlejší účinky, proto byl později nahrazen modernější generací antimalarik.

Také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci COVID-19,“ uvedl SÚKL na svém Twitteru.

Úřad už dříve upozorňoval na to, že přípravky s chlorochinem mohou způsobovat hypoglykemii neboli pokles hladiny cukru v krvi. Projevuje se třesem, neklidem, nesoustředěností, bušením srdce, zmateností, ospalostí, pocením, bolestmi hlavy i křečemi. Vést může až ke ztrátě vědomí a k poruše srdečního rytmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
před 12 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
před 13 hhodinami

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
včera v 20:32

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
včera v 07:06

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...