Svět vsází na chlorochin. Nadějný přípravek se desítky let využívá proti malárii

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm už mluví také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.

Tato látka se prodává pod nejrůznějšími obchodními názvy, nejčastěji je to Aralen. Příbuzná a velmi podobná látka hydroxychlorochin s obdobným účinkem se prodává pod jménem Plaquenil – pod tímto jménem je i v České republice.

Ani jedna z těchto látek zatím není pro léčbu nemoci COVID-19 schválená, ale v řadě zemí už byla vyzkoušena – s velmi nadějnými výsledky. Právě proto ministerstvo zdravotnictví omezilo od neděle 22. března pro většinu lékařů předepisování tohoto léku. „S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění COVID-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s COVID-19,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Výjimku ze zákazu předepisování proto mají lékaři, kteří o tyto nemocné pečují.

Chlorochin v zrcadle vědy

Dlouho neexistovala žádná vědecká studie, která by účinnost těchto přípravků potvrzovala – to je ale způsobené tím, jak rychle se krize s pandemií koronaviru vyvíjela. Řada lékařů z celého světa ale upozornila na to, že podle jejich zkušeností s těžšími případy nemoci způsobené novým koronavirem se chlorochin osvědčuje.

První studie, která vliv chlorochinu na COVID-19 popisovala, vznikla ve Francii. Ukazuje, že přípravek má na virus opravdu vliv. Problém je, že vznikala jen v podmínkách in-vitro, tedy ve zkumavce. To znamená, že není jisté, jestli v komplikovaném prostředí lidského těla funguje vše stejně – a zda nemůže dojít k vedlejším účinkům.

Studie, na kterou svět čekal

Dne 20. března vyšla ale studie týmu profesora Didiera Raoulta, která už vznikala v klinickém prostředí – to znamená na několika desítkách pacientů, kteří se léčili s nemocí COVID-19 ve francouzských nemocnicích. Celkem se jí zúčastnilo 41 nemocných: 26 jich během šesti dnů dostalo hydroxychlorochin (600 miligramů denně) – ostatních 16 pacientů dostalo jiné běžně podávané léky. Šesti pacientům, jimž byl podán chlorochin, lékaři dali ještě další lék – antibiotikum azitromycin.

Lékaři během výzkumu dělali testy na přítomnost viru každý den – ty prokázaly, že kombinace obou léčiv byla extrémně účinná. Všichni nemocní léčení tímto způsobem byli po pouhých pěti dnech zcela bez přítomnosti viru. Ve skupině 14 pacientů léčených jen hydroxychlorochinem virus zmizel za stejnou dobu přesně u poloviny z nich. Naopak ze 16 pacientů, kteří se léčili standardní léčbou, se podařilo viru zbavit jen dvěma.

Autoři přiznávají, že tato studie byla příliš malá na to, aby se dala kombinace léčiv označit za „zázračný lék“, přesto považují výsledky za slibné.

Jak funguje chlorochin?

Chlorochin umí dopravit do buněk zinek. A ví se, že právě zinek umí blokovat enzym jménem RNA polymeráza, který je klíčový pro množení koronaviru.

Problém je, že zinek přijímaný v běžné stravě do buněk nepronikne, nemá tedy smysl užívat ho v nějakých běžných potravinových doplňcích. Chlorochin a hydroxychlorochin ale přesně to umí – fungují jako přenašeče zinku dovnitř buněk. Vědci se domnívají, že by dostatečná koncentrace zinku v buňkách mohla zabránit viru množit se.

Autoři studie ale varují, že tento výzkum je sice slibný, nicméně na jeho základě není možné zatím chlorochin k léčbě doporučovat - je potřeba vyčkat, než vzniknou opravdu kvalitní studie. Není tedy zatím možné říci, že chlorochin je lék na koronavirus.

Starý známý lék

Výhodou chlorochinu je, že už se toho o něm hodně ví; ve skutečnosti totiž tento lék existuje a používá se od druhé světové války, kdy ho vyvíjela americká armáda proti malárii. Proti ní se sice osvědčil, měl ale různě závažné vedlejší účinky, proto byl později nahrazen modernější generací antimalarik.

Také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci COVID-19,“ uvedl SÚKL na svém Twitteru.

Úřad už dříve upozorňoval na to, že přípravky s chlorochinem mohou způsobovat hypoglykemii neboli pokles hladiny cukru v krvi. Projevuje se třesem, neklidem, nesoustředěností, bušením srdce, zmateností, ospalostí, pocením, bolestmi hlavy i křečemi. Vést může až ke ztrátě vědomí a k poruše srdečního rytmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 21 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...