Svět vsází na chlorochin. Nadějný přípravek se desítky let využívá proti malárii

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm už mluví také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.

Tato látka se prodává pod nejrůznějšími obchodními názvy, nejčastěji je to Aralen. Příbuzná a velmi podobná látka hydroxychlorochin s obdobným účinkem se prodává pod jménem Plaquenil – pod tímto jménem je i v České republice.

Ani jedna z těchto látek zatím není pro léčbu nemoci COVID-19 schválená, ale v řadě zemí už byla vyzkoušena – s velmi nadějnými výsledky. Právě proto ministerstvo zdravotnictví omezilo od neděle 22. března pro většinu lékařů předepisování tohoto léku. „S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění COVID-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s COVID-19,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Výjimku ze zákazu předepisování proto mají lékaři, kteří o tyto nemocné pečují.

Chlorochin v zrcadle vědy

Dlouho neexistovala žádná vědecká studie, která by účinnost těchto přípravků potvrzovala – to je ale způsobené tím, jak rychle se krize s pandemií koronaviru vyvíjela. Řada lékařů z celého světa ale upozornila na to, že podle jejich zkušeností s těžšími případy nemoci způsobené novým koronavirem se chlorochin osvědčuje.

První studie, která vliv chlorochinu na COVID-19 popisovala, vznikla ve Francii. Ukazuje, že přípravek má na virus opravdu vliv. Problém je, že vznikala jen v podmínkách in-vitro, tedy ve zkumavce. To znamená, že není jisté, jestli v komplikovaném prostředí lidského těla funguje vše stejně – a zda nemůže dojít k vedlejším účinkům.

Studie, na kterou svět čekal

Dne 20. března vyšla ale studie týmu profesora Didiera Raoulta, která už vznikala v klinickém prostředí – to znamená na několika desítkách pacientů, kteří se léčili s nemocí COVID-19 ve francouzských nemocnicích. Celkem se jí zúčastnilo 41 nemocných: 26 jich během šesti dnů dostalo hydroxychlorochin (600 miligramů denně) – ostatních 16 pacientů dostalo jiné běžně podávané léky. Šesti pacientům, jimž byl podán chlorochin, lékaři dali ještě další lék – antibiotikum azitromycin.

Lékaři během výzkumu dělali testy na přítomnost viru každý den – ty prokázaly, že kombinace obou léčiv byla extrémně účinná. Všichni nemocní léčení tímto způsobem byli po pouhých pěti dnech zcela bez přítomnosti viru. Ve skupině 14 pacientů léčených jen hydroxychlorochinem virus zmizel za stejnou dobu přesně u poloviny z nich. Naopak ze 16 pacientů, kteří se léčili standardní léčbou, se podařilo viru zbavit jen dvěma.

Autoři přiznávají, že tato studie byla příliš malá na to, aby se dala kombinace léčiv označit za „zázračný lék“, přesto považují výsledky za slibné.

Jak funguje chlorochin?

Chlorochin umí dopravit do buněk zinek. A ví se, že právě zinek umí blokovat enzym jménem RNA polymeráza, který je klíčový pro množení koronaviru.

Problém je, že zinek přijímaný v běžné stravě do buněk nepronikne, nemá tedy smysl užívat ho v nějakých běžných potravinových doplňcích. Chlorochin a hydroxychlorochin ale přesně to umí – fungují jako přenašeče zinku dovnitř buněk. Vědci se domnívají, že by dostatečná koncentrace zinku v buňkách mohla zabránit viru množit se.

Autoři studie ale varují, že tento výzkum je sice slibný, nicméně na jeho základě není možné zatím chlorochin k léčbě doporučovat - je potřeba vyčkat, než vzniknou opravdu kvalitní studie. Není tedy zatím možné říci, že chlorochin je lék na koronavirus.

Starý známý lék

Výhodou chlorochinu je, že už se toho o něm hodně ví; ve skutečnosti totiž tento lék existuje a používá se od druhé světové války, kdy ho vyvíjela americká armáda proti malárii. Proti ní se sice osvědčil, měl ale různě závažné vedlejší účinky, proto byl později nahrazen modernější generací antimalarik.

Také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci COVID-19,“ uvedl SÚKL na svém Twitteru.

Úřad už dříve upozorňoval na to, že přípravky s chlorochinem mohou způsobovat hypoglykemii neboli pokles hladiny cukru v krvi. Projevuje se třesem, neklidem, nesoustředěností, bušením srdce, zmateností, ospalostí, pocením, bolestmi hlavy i křečemi. Vést může až ke ztrátě vědomí a k poruše srdečního rytmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 7 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 10 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
před 12 hhodinami

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 12 hhodinami

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
před 13 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
28. 4. 2025
Načítání...