Svět vsází na chlorochin. Nadějný přípravek se desítky let využívá proti malárii

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm už mluví také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.

Tato látka se prodává pod nejrůznějšími obchodními názvy, nejčastěji je to Aralen. Příbuzná a velmi podobná látka hydroxychlorochin s obdobným účinkem se prodává pod jménem Plaquenil – pod tímto jménem je i v České republice.

Ani jedna z těchto látek zatím není pro léčbu nemoci COVID-19 schválená, ale v řadě zemí už byla vyzkoušena – s velmi nadějnými výsledky. Právě proto ministerstvo zdravotnictví omezilo od neděle 22. března pro většinu lékařů předepisování tohoto léku. „S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění COVID-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s COVID-19,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Výjimku ze zákazu předepisování proto mají lékaři, kteří o tyto nemocné pečují.

Chlorochin v zrcadle vědy

Dlouho neexistovala žádná vědecká studie, která by účinnost těchto přípravků potvrzovala – to je ale způsobené tím, jak rychle se krize s pandemií koronaviru vyvíjela. Řada lékařů z celého světa ale upozornila na to, že podle jejich zkušeností s těžšími případy nemoci způsobené novým koronavirem se chlorochin osvědčuje.

První studie, která vliv chlorochinu na COVID-19 popisovala, vznikla ve Francii. Ukazuje, že přípravek má na virus opravdu vliv. Problém je, že vznikala jen v podmínkách in-vitro, tedy ve zkumavce. To znamená, že není jisté, jestli v komplikovaném prostředí lidského těla funguje vše stejně – a zda nemůže dojít k vedlejším účinkům.

Studie, na kterou svět čekal

Dne 20. března vyšla ale studie týmu profesora Didiera Raoulta, která už vznikala v klinickém prostředí – to znamená na několika desítkách pacientů, kteří se léčili s nemocí COVID-19 ve francouzských nemocnicích. Celkem se jí zúčastnilo 41 nemocných: 26 jich během šesti dnů dostalo hydroxychlorochin (600 miligramů denně) – ostatních 16 pacientů dostalo jiné běžně podávané léky. Šesti pacientům, jimž byl podán chlorochin, lékaři dali ještě další lék – antibiotikum azitromycin.

Lékaři během výzkumu dělali testy na přítomnost viru každý den – ty prokázaly, že kombinace obou léčiv byla extrémně účinná. Všichni nemocní léčení tímto způsobem byli po pouhých pěti dnech zcela bez přítomnosti viru. Ve skupině 14 pacientů léčených jen hydroxychlorochinem virus zmizel za stejnou dobu přesně u poloviny z nich. Naopak ze 16 pacientů, kteří se léčili standardní léčbou, se podařilo viru zbavit jen dvěma.

Autoři přiznávají, že tato studie byla příliš malá na to, aby se dala kombinace léčiv označit za „zázračný lék“, přesto považují výsledky za slibné.

Jak funguje chlorochin?

Chlorochin umí dopravit do buněk zinek. A ví se, že právě zinek umí blokovat enzym jménem RNA polymeráza, který je klíčový pro množení koronaviru.

Problém je, že zinek přijímaný v běžné stravě do buněk nepronikne, nemá tedy smysl užívat ho v nějakých běžných potravinových doplňcích. Chlorochin a hydroxychlorochin ale přesně to umí – fungují jako přenašeče zinku dovnitř buněk. Vědci se domnívají, že by dostatečná koncentrace zinku v buňkách mohla zabránit viru množit se.

Autoři studie ale varují, že tento výzkum je sice slibný, nicméně na jeho základě není možné zatím chlorochin k léčbě doporučovat - je potřeba vyčkat, než vzniknou opravdu kvalitní studie. Není tedy zatím možné říci, že chlorochin je lék na koronavirus.

Starý známý lék

Výhodou chlorochinu je, že už se toho o něm hodně ví; ve skutečnosti totiž tento lék existuje a používá se od druhé světové války, kdy ho vyvíjela americká armáda proti malárii. Proti ní se sice osvědčil, měl ale různě závažné vedlejší účinky, proto byl později nahrazen modernější generací antimalarik.

Také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci COVID-19,“ uvedl SÚKL na svém Twitteru.

Úřad už dříve upozorňoval na to, že přípravky s chlorochinem mohou způsobovat hypoglykemii neboli pokles hladiny cukru v krvi. Projevuje se třesem, neklidem, nesoustředěností, bušením srdce, zmateností, ospalostí, pocením, bolestmi hlavy i křečemi. Vést může až ke ztrátě vědomí a k poruše srdečního rytmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 2 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 10 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 13 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 16 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
včera v 18:43

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
včera v 10:00

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...