Svět chce uhasit žízeň pomocí odsolování vody. Nové technologie nepotřebují ani elektrickou síť

Odsolování je stále častější odpovědí na nedostatek vody, ale současně platí, že je to drahé a energeticky náročné. Dobrou zprávou pro svět je, že vědci vyvíjejí některá životaschopná  řešení.

První odsolovací zařízení v Evropě bylo postaveno ve Španělsku už téměř před půl stoletím. Od té doby vyrostla v oblastech s nedostatkem vody po celé Evropě. Například před několika lety získali obyvatelé malého řeckého ostrova Ikarie konečně přístup k vydatnému zdroji – a to vše díky novému odsolovači.

Zatímco kdysi se jednalo pouze o problém jižní Evropy, v současné době do odsolovacích technologií investují už i země na severu jako Nizozemsko a Belgie.

Po mnoho let byla nejběžnější metodou odsolování reverzní osmóza (RO). Odsolovací systémy na principu RO ale vyžadují připojení k elektrické síti. To je nejen drahé, ale pro odlehlé regiony často i nedostupné řešení. Proto jsou nezbytné udržitelné systémy odsolování mimo síť napájené obnovitelnou energií.

Nový přístup skoro nepotřebuje elektřinu

A právě proto vstupuje do hry nová technologie mikrobiálních odsolovacích buněk (MDC). Ty využívají k výrobě kvalitní pitné vody z moře udržitelný proces s nízkou spotřebou energie. Fungují na principu elektroaktivních bakterií, které ji odsolují a sterilizují tak, aby byla vhodná pro pití a aby to fungovalo i ve velkém měřítku. „Tato technologie nabízí nové možnosti, jak zajistit čistou vodu a čištění odpadních vod v malých, izolovaných lokalitách bez elektrické energie,“ uvedl Frank Rogalla, který na tomto projektu pracuje.

Odsolování se tak stává levným životaschopným řešením pro zdroje v mnoha oblastech světa a ukončuje nedostatek vody. Rogalla uvedl, že už nyní jsou v provozu dva prototypy – ve španělské Denii a na Tenerife. Tato zařízení mají optimalizovat výsledky a odhalily případné možnosti zlepšení výkonu i efektivity. Například vyčištěná odpadní voda může být opětovně využívána k zavlažování a v zemědělství, což sníží tlak na stávající zdroje.

Cesta k pitné vodě je trnitá

Jak jinak mohou rozvojové země a izolované ostrovní lokality získat přístup k čerstvé vodě mimo síťové odsolovací systémy? Další odpověď se skrývá v moři. Ostrovy a pobřežní oblasti mají přístup k bezplatnému zdroji energie – vlnám. „Řešením je využití síly oceánských vln pomocí technologie, která dokáže vyrobit sladkou vodu pro mnoho z 2,1 miliardy lidí na světě, kteří mají problém s přístupem k ní,“ vysvětluje Olivier Ceberio, který pracuje na projektu, jenž se této technologii věnuje.

V rámci projektu W20 vyvinul Ceberio se svými kolegy nové řešení, které také funguje mimo síť. Jedná se o první odsolovací systém poháněný vlnami na světě, který lze rychle nasadit, funguje zcela mimo elektrickou síť a může dodávat velké množství čerstvé vody za konkurenceschopné náklady. Dostal jméno Wave2O. „Tato technologie poskytuje bezplatnou energii ze stálého a nevyčerpatelného obnovitelného zdroje energie: mořských vln,“ řekl Ceberio.

Síla potřebná k odsolování pochází z měniče energie z vln připevněného ke dnu moře, který se pohybuje tam a zpět společně s vlnami. Získaná energie se pak využívá ke stlačení mořské vody, která se posílá na břeh a přímo pohání systém. Oceánské vlny díky tomu samy o sobě vyrábějí sladkou vodu, aniž by potřebovaly další zdroj energie.

Denní produkce z takového zařízení může pokrýt potřeby přibližně 40 tisíc lidí. To je dobrá zpráva zejména pro menší ostrovní státy a pobřežní komunity. Další výhodou je přeměna kinetické energie vln na elektřinu. „V našem výrobním procesu sice elektřinu nevyužíváme, můžeme ale část energie odklonit ke kogenerační výrobě elektřiny pro napájení našich vlastních subsystémů a čerpání čerstvé vody tam, kde je zrovna zapotřebí, a poskytovat vodu i elektřinu našim zákazníkům,“ dodává Ceberio.

Tým v současné době testuje zmenšenou verzi systému Wave2O ve svých zařízeních v Hinghamu ve Spojených státech. Pokud bude úspěšný, přejde k prvnímu nasazení zmenšené verze Wave2O v oceánu v testovacím zařízení PLOCAN na Kanárských ostrovech, potom bude následovat druhé nasazení v komerčním pilotním projektu na Kapverdských ostrovech.

Tato skupina ostrovů u západního pobřeží severní Afriky totiž trpí velkým nedostatkem. Spoléhá se v současné době na diesel-elektrické odsolovací systémy, které zajišťují asi 85 % dodávek. Kvůli tomu má jedny z nejvyšších nákladů na pitnou vodu na světě. Právě zde může tato nová technologie vyrábět vodu za třetinové náklady a zajistit tak lidem přístup k čistému a spolehlivému zdroji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 16 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 17 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 18 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 22 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.