První lidé dostali mRNA vakcínu proti chřipce, studie má prověřit účinnost

Společnost Moderna ve středu oznámila, že první lidé dostali dávku vakcíny proti sezonní chřipce, která využívá technologii mRNA, jež je použitá i v očkování proti covidu. Stalo se to v rámci časné fáze studie, která má prověřit reálnou účinnost vakcíny.

Úspěch vakcín Moderna a Pfizer/BioNTech proti covidu-19 ukázal, jak obrovský potenciál má biotechnologie mRNA. Dá se totiž velmi snadno a rychle přizpůsobit vůči mnoha různým nemocem, proti nimž umí imunitní systém vycvičit.

Společnost BioNTech už testuje v rámci klinických studií tuto technologii proti některým druhům rakoviny, Moderna teď představila vakcínu na chřipku – jejím cílem je kombinované očkování, které by v sobě mělo zahrnovat nejen sezonní chřipku, ale také posílení imunity vůči covidu a proti takzvanému respiračnímu syncytiálnímu viru (RSV). Ten je častým původcem těžkých respiračních infekcí v pediatrii, zvláště u předškolních dětí; způsobuje bronchitidy, bronchiolitidy a pneumonie. Moderna chce v tomto klinickém výzkumu zkoumat různé kombinace antigenů tak, aby byla vakcína co nejúčinnější.

Náznaky z předchozích fází tohoto výzkumu podle Moderny na základě zvířecích modelů ukazují, že by tato mRNA vakcína mohla mít účinnost kolem 90 procent. Současné vakcíny proti chřipce jsou přitom účinné jen přibližně ze 40–60 procent.

Slibný začátek

Studie sezonní chřipkové vakcíny je teprve v počáteční fázi. Bude zahrnovat přibližně 180 zdravých dospělých osob starších 18 let. Vakcína by měla fungovat na stejném principu jako ta covidová: mediátorová RNA přenáší návod pro tvorbu proteinů z jedné části buňky do druhé, díky tomu vakcíny, které využívají mRNA, mohou vycvičit imunitní systém k rozpoznání napadajících virů, aniž by se s ním kdy setkaly.

„Jsme přesvědčeni, že mezi výhody mRNA vakcín patří možnost kombinovat různé antigeny a chránit tak proti více virům a schopnost rychle reagovat na vývoj respiračních virů, jako je chřipka, SARS-CoV-2 a RSV,“ uvedl v prohlášení generální ředitel společnosti Moderna Stéphane Bancel. „Naší vizí je vyvinout kombinovanou mRNA vakcínu, aby lidé mohli každý podzim dostat jednu injekci pro vysoce účinnou ochranu proti nejproblematičtějším respiračním virům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...